Evropští lídři se scházejí v Bruselu na mimořádném summitu, který má řešit prudké zhoršení vztahů se Spojenými státy. Podle několika unijních diplomatů panuje napříč evropskými metropolemi mimořádně ostré hodnocení současné americké politiky. „Američané jsou teď ti špatní,“ shrnul situaci jeden z nich, kterého cituje server Politico.

Summit se koná i přesto, že americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že dosáhl dohody ohledně Grónska a nakonec neuvalí cla na evropské země. Podle diplomatických zdrojů už ale nejde jen o poslední spor. Setkání má řešit hlubší krizi důvěry a změnu dosavadního transatlantického uspořádání.

Rozbuškou se staly Trumpovy výroky pronesené na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde vyzval k „okamžitým jednáním“ o získání Grónska a autonomní území Dánska označil za „naše teritorium“. Pro řadu evropských lídrů to byla poslední kapka po měsících, kdy ještě doufali, že se nenaplní jejich obavy z odklonu Spojených států od role klíčového garanta evropské bezpečnosti.

„Éra snahy vycházet vstříc skončila. Nastal čas postavit se Trumpovi,“ řekl pro BBC bývalý generální tajemník NATO a někdejší dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

Stanislav Šulc: Co bude Babiš nebo Trump dělat, až o práci přijdou naši lidi?

Názory

Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

„Náš americký sen je mrtvý“

Několik diplomatů, kteří se serverem Politico hovořili pod podmínkou anonymity, uvedlo, že se cítí osobně zrazeni. Někteří z nich studovali nebo pracovali ve Spojených státech a dlouhodobě prosazovali užší transatlantickou spolupráci. „Náš americký sen je mrtvý,“ řekl jeden z diplomatů ze země patřící k tradičním zastáncům úzkých vazeb s Washingtonem. „Donald Trump ho zavraždil.“

Podle zdrojů se tento posun projeví nejen v zákulisních debatách, ale i ve veřejných vystoupeních. Francouzský prezident Emmanuel Macron už v Davosu naznačil tvrdší postup. Uvedl, že Evropa má „velmi silné nástroje“ a že je musí použít, „pokud není respektována a pokud nejsou respektována pravidla hry“.

Napětí nezmírnilo ani Trumpovo ujištění, že Spojené státy nepoužijí vojenskou sílu k získání Grónska. Podle dvou unijních diplomatů nebylo toto prohlášení vnímáno jako ústupek, vzhledem k ostrosti jeho rétoriky vůči Evropě i opakovanému potvrzení záměrů. Když Trump následně stáhl hrozbu cel vůči osmi evropským zemím, bylo už podle zdrojů „příliš pozdě na návrat k normálu“.

„Moment, kdy prezident Spojených států pohrozil cly, byl okamžikem, kdy se rozkol stal skutečností,“ uvedl jeden z diplomatů.

Německý vicekancléř Lars Klingbeil k tomu řekl, že Evropa nyní musí vyčkat, jaké konkrétní dohody se podaří uzavřít mezi Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Bez ohledu na to, jaké řešení se pro Grónsko najde, si nemůžeme dovolit sedět, uvolnit se a být spokojení,“ uvedl.

Aktualizováno

Trump v Davosu: Grónsko chceme, ale silou ho brát nebudeme

Leaders

Americký prezident Donald Trump využil své vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu k ostré kritice Evropy i k zesílení tlaku na Grónsko. Spojené státy podle něj po druhé světové válce udělaly zásadní chybu, když ostrov vrátily Dánsku. Dánové jsou podle Trumpa dnes „nevděční“ a USA Grónsko potřebují nejen pro vlastní bezpečnost, ale i kvůli rostoucím ambicím Ruska a Číny. Trump nicméně poprvé vyloučil, že by USA k získání arktického ostrova použily vojenskou sílu.

nst

Přečíst článek

„Svět se trvale změnil“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen už v Davosu shrnula náladu slovy, že „svět se trvale změnil“ a Evropa se tomu musí přizpůsobit. Před Trumpovým ústupem od cel se EU podle zdrojů připravovala požádat Komisi o aktivaci nástroje proti ekonomickému nátlaku (Anti-Coercion Instrument), který byl původně vytvořen především jako obrana proti Číně. Ještě nedávno byla představa jeho použití proti USA nemyslitelná.

„Prožíváme zásadní zlom světového řádu,“ uvedl vysoce postavený diplomat ze země považované za jednoho z nejbližších amerických spojenců. Podle něj budou lídři na summitu diskutovat o „snižování rizik“ ve vztahu k USA. „Důvěra je pryč,“ dodal.

Zvlášť citlivě vnímá vývoj Dánsko, které Trump v Davosu označil za „nevděčné“. Kodaň patřila po desetiletí k nejvěrnějším spojencům USA a nasadila své vojáky po boku Američanů v nejnáročnějších misích, včetně afghánské provincie Hílmand. Země přitom utrpěla jedny z nejvyšších ztrát na obyvatele.

„Mnozí z nás studovali v USA, všichni jsme tam chtěli pracovat,“ řekl jeden z dánských představitelů. „Tohle je prostě zrada.“

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl prodloužit provoz jeslí a mateřských škol až do osmé hodiny večer. Podle něj je to nutné proto, aby se ženy mohly po narození dítěte co nejdříve vrátit do práce a neztratily kvalifikaci. Putin to uvedl na poradě s vládou, informovala ruská média.

Server The Moscow Times dává návrh do přímé souvislosti s akutním nedostatkem pracovních sil v ruské ekonomice. Ten se výrazně prohloubil po zahájení války proti Ukrajině, kdy na frontu odešel více než milion mladých mužů a další zhruba milion lidí zemi opustil v obavě z mobilizace.

„Pro ženy je velmi důležité, aby se po narození dítěte mohly co nejdříve vrátit do práce, aby nepřišly o kvalifikaci. Co by jim mohlo pomoci? Prodloužení otevírací doby v jeslích a školkách,“ citovala Putina státní tisková agentura TASS. Vicepremiér Dmitrij Černyšenko následně uvedl, že vláda návrh detailně rozpracuje ve spolupráci s regionálními představiteli.

S myšlenkou prodloužení provozu školek přišla původně Natalja Moskvitinová ze Společenské komory, poradního orgánu prezidenta. Argumentovala tím, že současná otevírací doba neodpovídá potřebám pracujících rodičů a nebere v úvahu změny na trhu práce.

Lavrov uvedl, že Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva. A pochválil Babišovu vládu

Politika

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

ČTK

Přečíst článek

Změny v zákoníku práce

Návrh zapadá do širší snahy ruské vlády řešit dramatický nedostatek pracovní síly. Kabinet například plánuje zúžit seznam profesí, které jsou ženám zakázány, a připravuje změny v zákoníku práce, jež by umožnily zdvojnásobit maximální počet přesčasových hodin ze 120 na 240 ročně.

Podle oficiálních odhadů ruské vlády chybí v zemi zhruba 1,5 milionu vysoce kvalifikovaných pracovníků. Studie Vysoké školy ekonomické pak hovoří o celkovém deficitu 2,6 milionu lidí, zejména v průmyslu, obchodu a dopravě. Ministerstvo práce navíc odhaduje, že do roku 2032 bude ruská ekonomika potřebovat více než 12 milionů nových pracovníků.

Situace na trhu práce se výrazně zhoršila po vypuknutí války. Kromě mobilizace a emigrace se problém prohloubil i po zpřísnění pravidel pro přistěhovalce ze Střední Asie, k němuž došlo po teroristickém útoku v moskevské koncertní síni Crocus City Hall v březnu 2024. Tento krok vedl k dalšímu odlivu zahraničních pracovníků.

Aktualizováno

Další Hecthor vyráží do akce. Ukrajincům pomůže český robot, na který přispěl Lukačovič

Zprávy z firem

Hasičům na Ukrajině bude pomáhat s hašením požárů v extrémních podmínkách další český robot z řady Hecthor. Stroj charkovští hasiči využijí například na místech, kde po ruských útocích hrozí sekundární výbuchy, zřícení budov nebo další útoky. Pozemní dron na polygonu v pražských Malešicích představili zástupci iniciativy Dárek pro Putina a organizace Team 4 Ukraine, které stroj pro zemi čelící ruské invazi pořídily.

ČTK

Přečíst článek

Výsledkem je extrémně napjatý trh práce. Míra nezaměstnanosti loni v květnu klesla na historické minimum 2,2 procenta. Analytici Gazprombank upozorňují, že poptávka po pracovní síle už výrazně převyšuje dostupné rezervy. Firmy v průzkumech centrální banky označují nedostatek zaměstnanců za jeden z hlavních faktorů, který omezuje jejich činnost.

Stát i byznys proto hledají další řešení. Úřady zjednodušily pravidla pro zaměstnávání nezletilých a snaží se přilákat pracovníky z Indie, Nepálu, Vietnamu či Bangladéše. Loni v prosinci vicepremiér Denis Manturov dokonce prohlásil, že Rusko je připraveno přijmout „neomezený počet“ migrantů z Indie.