Itálie od začátku války na Ukrajině zabavila ruským oligarchům majetek za dvě miliardy eur. V sankčním záběru skončily jachty, nemovitosti, auta, umělecká díla i podíly ve firmách.
Ostravská Purposia Group, investiční skupina s kořeny v Česku a aktivitami napříč Evropou, zabývající se nejen celým životním cyklem stavebních projektů, má za sebou necelé dva roky existence a dále roste. Kromě stavebnictví se teď vrhá i na cestovní ruch.
Luxusní superjachty byly mezi prvními, které západní vlády zabavily ruským oligarchů po zavedení sankcí. Jenže jejich prodej je značně komplikovaný. A tak třeba malý ostrovní stát Antigua a Barbuda platí v přepočtu stovky tisíc korun týdně za údržbu jachty Alfa Nero (na hlavním snímku) dříve patřící fosfátovému králi Andreji Gurjevovi, aby nezplesnivěla a stala se nakonec neprodejnou, napsal deník The Wall Street Journal.
Italský výrobce luxusních jachet Ferretti stanovil cenu svých akcií pro vstup na milánskou burzu na tři eura za jednu akcii. Společnost se tak ocenila na zhruba jednu miliardu eur, tedy zhruba 23,7 miliardy korun. Do firmy investoval i český miliardář Karel Komárek.
Byla doba, kdy se každý potápěl, pak se hrál squash či bowling. A teď je v popředí jachting, říká instruktor jachtaření Radek Sloup, který o svých podnikatelských zkušenostech promluví 18. října na konferenci Boost your business! Tu spolupořádá server newstream.cz.
Další z luxusních megajachet ruských oligarchů se kvůli protiruským sankcím dostala do hledáčku amerických úřadů. Soud ve Fidži rozhodl, že USA mohou zabavit plavidlo za 325 milionů dolarů (asi 7,2 miliardy korun) s názvem Amadea, která podle americké strany patří desátému nejbohatšímu Rusovi Sulejmanu Kerimovovi, který zbohatl zejména díky značnému podílu v největším ruském těžaři zlata, společnosti Poljus.
Zatímco se mediálním prostorem šíří zprávy o zabavování superjachet ruských oligarchů, jeden z výrobců těchto plavidel se v tichosti chystá na burzu. Načasování nemusí být zrovna šťastné, válka na Ukrajině solidně otřásla s akciemi takových výrobců.
Majetek ruských oligarchů není kvůli ruské invazi na Ukrajinu už nikde v Evropě v bezpečí. Úřady se zaměřily na luxusní vily, jachty i private jety ruských miliardářů. Jejich nejnovějším „úlovkem“ je jedna z největších jachet na světě, 130 metrů dlouhá loď Crescent, která má patřit šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi, píše Reuters.
Megajachta za 600 milionů dolarů, kterou vlastní ruský oligarcha Ališer Usmanov, se stala jedním z prvních cílů úřadů zabavujících majetek kremelských prominentů nově uvedených na sankčním seznamu Západu. Američané dokonce ustavili speciální jednotku KleptoCapture, která bude dohlížet na dodržování sankcí.
Radnice nizozemského přístavního města Rotterdam oznámila, že nechá dočasně rozebrat ikonický historický most Koningshavenbrug z roku 1878 (na snímku), aby pod ním mohla proplout obří jachta stavěná pro amerického miliardáře Jeffa Bezose v loděnici nedaleko města. Rozhodnutí však vyvolalo rozhořčení některých tamních obyvatel i politiků, uvedla agentura Bloomberg.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, řekl po dnešním jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
Vyvlastnění bytů velkých koncernů v Berlíně by bytovou krizi ❌ nezmírnilo, mohlo by ji naopak ještě prohloubit. Ve své analýze to uvedl Kielský institut pro světové hospodářství. Se slibem socializace části bytového fondu velkých pronajímatelů vyhrála nedávno volby v Berlíně radikálně levicová strana Levice. Podle ekonomů by ale bytovému trhu v německém hlavním městě prospěla hlavně další výstavba.
Záběry migrantů překračujících hranici z Maroka do španělské exklávy Ceuta zastínily jinak příznivé statistiky týkající se nelegální migrace do EU, uvedl dnes eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Počet nelegálních překročení hranic se podle něj za poslední dva roky 📉 snížil o více než 55 procent, stejně tak klesá i počet žádostí o azyl.
Akcie společnosti Shein, která se zaměřuje na prodej levného oblečení přes internet, se v dnešním obchodování na hongkongské burze 📉 propadly až o 14 procent a dostaly se na nové minimum. Reagovaly tak na zprávu o prudkém poklesu čtvrtletního zisku. Akcie podniku vstoupily na burzu teprve začátkem tohoto měsíce.
Evropská unie by měla využít výnosy z miliardových 📜 pokut uložených americké společnosti Google ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Členské státy nyní vyjednávají o budoucím sedmiletém rozpočtu unie od roku 2028 a mají rozdílné názory na to, jaká by měla být jeho výše, jaké by měly být budoucí priority i kde získat nové vlastní zdroje.
Firmě Kostelecké uzeniny, která je členem koncernu Agrofert, loni 📈 stouply tržby za výrobky a služby skoro o pět procent na 6,946 miliardy korun. Zisk po zdanění v meziročním porovnání navýšila rovněž téměř o pět procent. Za rok 2025 vykázala zisk 102,4 milionu korun, zatímco za rok 2024 to bylo 97,7 milionu korun.
Ve Spojených státech začal ode dneška platit ❌ zákaz dovozu některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Opatření, které 8. září oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, je součástí obchodní války mezi oběma zeměmi.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) se dohodl na převzetí firmy World Labs zaměřené na vývoj umělé inteligence za 8️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (zhruba 176 miliard korun). Společnost AMD o tom informovala v tiskové zprávě. Dodala, že kupní cenu uhradí svými akciemi. Dokončení transakce očekává ještě v letošním roce.
Íránští zástupci v pondělí 🤝 jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
Rusko v příštím roce plánuje vojenské výdaje ve výši 17,1 bilionu rublů (zhruba 4️⃣,3️⃣ bilionu korun). To je přibližně o 27 procent více než původně plánovaných 13,5 bilionu rublů a zároveň nejvyšší částka od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Vyplývá to z dokumentů ruské vlády, ke kterým získala přístup agentura Reuters.