Itálie od začátku války na Ukrajině zabavila ruským oligarchům majetek za dvě miliardy eur. V sankčním záběru skončily jachty, nemovitosti, auta, umělecká díla i podíly ve firmách.
Ostravská Purposia Group, investiční skupina s kořeny v Česku a aktivitami napříč Evropou, zabývající se nejen celým životním cyklem stavebních projektů, má za sebou necelé dva roky existence a dále roste. Kromě stavebnictví se teď vrhá i na cestovní ruch.
Luxusní superjachty byly mezi prvními, které západní vlády zabavily ruským oligarchů po zavedení sankcí. Jenže jejich prodej je značně komplikovaný. A tak třeba malý ostrovní stát Antigua a Barbuda platí v přepočtu stovky tisíc korun týdně za údržbu jachty Alfa Nero (na hlavním snímku) dříve patřící fosfátovému králi Andreji Gurjevovi, aby nezplesnivěla a stala se nakonec neprodejnou, napsal deník The Wall Street Journal.
Italský výrobce luxusních jachet Ferretti stanovil cenu svých akcií pro vstup na milánskou burzu na tři eura za jednu akcii. Společnost se tak ocenila na zhruba jednu miliardu eur, tedy zhruba 23,7 miliardy korun. Do firmy investoval i český miliardář Karel Komárek.
Byla doba, kdy se každý potápěl, pak se hrál squash či bowling. A teď je v popředí jachting, říká instruktor jachtaření Radek Sloup, který o svých podnikatelských zkušenostech promluví 18. října na konferenci Boost your business! Tu spolupořádá server newstream.cz.
Další z luxusních megajachet ruských oligarchů se kvůli protiruským sankcím dostala do hledáčku amerických úřadů. Soud ve Fidži rozhodl, že USA mohou zabavit plavidlo za 325 milionů dolarů (asi 7,2 miliardy korun) s názvem Amadea, která podle americké strany patří desátému nejbohatšímu Rusovi Sulejmanu Kerimovovi, který zbohatl zejména díky značnému podílu v největším ruském těžaři zlata, společnosti Poljus.
Zatímco se mediálním prostorem šíří zprávy o zabavování superjachet ruských oligarchů, jeden z výrobců těchto plavidel se v tichosti chystá na burzu. Načasování nemusí být zrovna šťastné, válka na Ukrajině solidně otřásla s akciemi takových výrobců.
Majetek ruských oligarchů není kvůli ruské invazi na Ukrajinu už nikde v Evropě v bezpečí. Úřady se zaměřily na luxusní vily, jachty i private jety ruských miliardářů. Jejich nejnovějším „úlovkem“ je jedna z největších jachet na světě, 130 metrů dlouhá loď Crescent, která má patřit šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi, píše Reuters.
Megajachta za 600 milionů dolarů, kterou vlastní ruský oligarcha Ališer Usmanov, se stala jedním z prvních cílů úřadů zabavujících majetek kremelských prominentů nově uvedených na sankčním seznamu Západu. Američané dokonce ustavili speciální jednotku KleptoCapture, která bude dohlížet na dodržování sankcí.
Radnice nizozemského přístavního města Rotterdam oznámila, že nechá dočasně rozebrat ikonický historický most Koningshavenbrug z roku 1878 (na snímku), aby pod ním mohla proplout obří jachta stavěná pro amerického miliardáře Jeffa Bezose v loděnici nedaleko města. Rozhodnutí však vyvolalo rozhořčení některých tamních obyvatel i politiků, uvedla agentura Bloomberg.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.
Základních obilovin 🌾 se letos v Česku sklidí necelých 6,47 milionu tun, tedy o 15,9 procenta méně než v loňském roce, uvedl v prvním odhadu Český statistický úřad. Odhadovaná sklizeň řepky klesne meziročně o 17,1 procenta na 847 tisíc tun. Odhad je podle statistiků také výrazně nižší než pětileté průměry sklizně.