Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Macron v Davodu kritizoval Trumpovy kroky. Jediným zákonem se stává právo silnějšího, uvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron
ČTK
 ČTK

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

„Vůbec neztrácejme čas bláznivými nápady,“ citovala agentura DPA Macrona, který podle ní v projevu ani jednou nezmínil Trumpovo jméno, i když bylo jasné, koho má na mysli. „Není doba na nový imperialismus nebo nový kolonialismus,“ prohlásil také francouzský prezident.

„Multilateralismus je oslabován mocnostmi, které ho blokují a snaží se od něj odvrátit,“ řekl Macron. V kritickém projevu k dění ve světě uvedl, že pravidla jsou pošlapávána a že se zdá, že jediným zákonem se stává právo silnějšího. Za nepřijatelnou pak označil snahu Spojených států, které podle něj požadují co největší ústupky a otevřeně se snaží Evropu oslabit a podřídit.

Americký prezident Trump v posledních dnech vystupňoval nátlak na Dánsko, od kterého chce získat Grónsko, poloautonomní součást Dánského království. Trump se také rozhodl uvalit dodatečná desetiprocentní cla na Dánsko a dalších sedm evropských zemí, které se postavily za Kodaň odmítající americký požadavek.

Sergej Lavrov

Lavrov uvedl, že Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva. A pochválil Babišovu vládu

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

Přečíst článek

„Vyhrožovat spojencům nedává smysl“

Podle Macrona nedává smysl vyhrožovat spojencům cly, zvláště když mají sloužit jako prostředek nátlaku proti teritoriální suverenitě. Evropská unie by v dnešním tvrdém prostředí neměla váhat použít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku, uvedl dále.

Francouzský prezident také řekl, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou, vědě před spikleneckými teoriemi a respektu před šikanováním. Neměla by se podřídit právu silnějšího a nechat se rozdělit, míní Macron. Řešení současných problémů vidí ve větší spolupráci a vybudování evropské ekonomické suverenity. Evropa je možná pomalá, ale předvídatelná a vládne v ní právní řád, poznamenal francouzský prezident.

Washington mluví o tom, že by největší světový ostrov, který je bohatý na nerostné suroviny, od Dánska rád koupil, zároveň ale nevylučuje nasazení armády k jeho získání.

Související

Světové ekonomické fórum v Davosu

Karel Pučelík: Davos jako pozlacené divadlo. Pozornost vysaje Trump a na důležitá témata se opět nedostane

Přečíst článek

Bundeswehr roste nejrychleji za dekádu. Německo míří k nejsilnější armádě Evropy

Bundeswehr roste nejrychleji za dekádu. Německo míří k nejsilnější armádě Evropy
Profimedia.cz
 nst
nst

Německé armádě se daří lákat nové rekruty a počet vojáků je nejvyšší za posledních 12 let. Vláda chce trend ještě urychlit – do roku 2035 plánuje téměř třetinové navýšení stavů a masivní investice do obrany.

Německá armáda má aktuálně 184 tisíc vojáků a vojákyň, což je nejvíce od roku 2013. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse jde zároveň o nejlepší náborový výsledek od pozastavení povinné vojenské služby v roce 2011.

Kancléř Friedrich Merz chce z Bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Do roku 2035 má armáda narůst na 260 tisíc vojáků, dalších 200 tisíc lidí má tvořit aktivní zálohy.

Roste zájem mladých lidí

Zvyšuje se i počet dobrovolníků. Loni dobrovolnou vojenskou službu absolvovalo 12 200 lidí, zatímco o rok dříve to bylo 10 300. Ministerstvo sice původně mířilo na 15 tisíc, letos ale počítá už s 20 tisíci dobrovolníky. „Je vidět rostoucí ochota mladých lidí podílet se na zajištění bezpečnosti země,“ uvedl Pistorius.

Elektromobily bude Německo znovu výrazně dotovat

Německo chystá obří dotace na elektromobily. Rodiny mohou získat na nákup v přepočtu téměř 150 tisíc korun

Německá vláda plánuje zavést nové subvence na nákup elektromobilů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Na program chce vyčlenit tři miliardy eur, což by umožnilo podpořit až 800 tisíc vozů. Opatření má znovu povzbudit poptávku po elektromobilech, která po zrušení předchozí podpory výrazně oslabila.

Přečíst článek

Změnu přístupu Německa výrazně urychlila ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Berlín postupně navyšuje obranné výdaje, které mají do roku 2029 dosáhnout 3,5 procenta HDP. Modernizace armády je financována i ze zvláštního fondu a díky reformě dluhové brzdy si stát může na obranu více půjčovat.

Odvody jako pojistka

Na konci loňského roku vláda schválila nový zákon o vojenské službě. Ten zavedl plošné odvodové dotazníky pro osmnáctileté – muži je vyplňují povinně, ženy dobrovolně. Pokud by se nedařilo naplnit cíle náboru, může parlament schválit povinnou vojenskou službu z potřeby. Německo má zhruba 83 milionů obyvatel a podle vlády chce být do příští dekády připravené na výrazně horší bezpečnostní scénáře v Evropě.

Související

Venezuela po únosu Madura: změna režimu bez demokracie, varují experti

Venezuela po únosu Madura: změna režimu bez demokracie, varují experti
ČTK
 ČTK

Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.

Únos prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna a následné propuštění části politických vězňů podle oslovených expertů neotevřely Venezuele cestu k demokracii. Jak uvedl deník El País, země sice prochází významnou změnou, avšak autoritářský charakter režimu přetrvává a svobody zůstávají omezené.

Spojené státy uznaly za novou hlavu státu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou a upřednostňují ekonomické reformy, zejména v ropném sektoru. Politická transformace je podle analytiků odsouvána. Opozice zůstává slabá a roztříštěná, což snižuje její schopnost situaci využít.

USA ve Venezuele zkouší novou strategii, s Čínou a Ruskem si dělí vliv

USA už nevyvážejí demokracii, říká Svoboda. Trump, Putin a Si hrají o sféry vlivu

Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.

Přečíst článek

Podle nevládních organizací jsou ve venezuelských věznicích nadále stovky politických vězňů. Experti i opoziční politici varují před „mutací autoritářství“, kdy režim nabídne omezené ekonomické uvolnění bez skutečných demokratických reforem.

Část opozice proto volá po vyjednávání s vládou, jiní nadále spoléhají na tlak ze zahraničí. Shoda ale panuje v tom, že návrat demokracie v dohledné době nečeká.

Související

Doporučujeme