Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

Krátce po 13:30 středoevropského času zdražil klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku téměř o polovinu a dostal se nad 48 eur za megawatthodinu. Později růst mírně zvolnil, stále však přesahoval 45 procent.

Riziková přirážka roste

Izrael a Spojené státy zahájily vojenskou operaci proti Íránu v sobotu. Podle prezidenta Donalda Trumpa je cílem zabránit Teheránu získat jadernou zbraň. Írán odpověděl ostřelováním Izraele a několika arabských zemí, kde se nacházejí i americké základny, a pohrozil dalšími údery.

„Trh započítává vysokou rizikovou přirážku kvůli obavám z poklesu dodávek,“ uvedla společnost Mind Energy. Konflikt se podle ní dotýká všech zemí Perského zálivu včetně Kataru, jednoho z předních světových vývozců plynu. Výpadek dodávek z Blízkého východu by měl přímý dopad i na evropské ceny.

Zásoby plynu v Evropské unii byly v sobotu naplněny z necelých 30 procent, v České republice přibližně z 31 procent, vyplývá z údajů organizace Gas Infrastructure Europe. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka to znamená vyšší potřebu letních dodávek do zásobníků a tím i zvýšenou poptávku po LNG.

Strnad chce dostat HIMARS na vozy Tatra. Jedná o tom s Maďary

Zprávy z firem

Miliardové kontrakty, tisíce vozidel a možný HIMARS. Česká CSG vstupuje do maďarského obranného byznysu přes podíl ve skupině 4iG. Významná část výroby má probíhat přímo v Maďarsku. Projekt má posílit nejen tamní armádu, ale i exportní potenciál regionu.

nst

Přečíst článek

Klíčový je Hormuzský průliv

Další vývoj bude záviset na situaci v Hormuzském průlivu, který je klíčovou trasou pro vývoz ropy a plynu z regionu. Agentura Bloomberg uvedla, že už v sobotu několik tankerů s plynem přerušilo plavbu, aby se oblasti vyhnuly.

Podle íránské agentury Tasnim je průliv od soboty fakticky uzavřen. Íránské revoluční gardy varovaly lodě, že plavba není bezpečná. Německý rejdař Hapag-Lloyd oznámil přerušení plavby přes průliv. Některé tankery sice pokračovaly, provoz byl však výrazně slabší než obvykle.

Evropský trh tak čelí kombinaci geopolitického napětí, nízkých zásob a nejistoty ohledně budoucích dodávek.

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Okamura si za své plakáty před senátními a krajskými volbami v roce 2024 vysloužil trestní stíhání za podněcování k nenávisti. Na nechutný obří plakát dal muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.

Politika strachu

Před stíháním se schoval za poslaneckou imunitu, jak se dalo čekat. Sněmovna ho s největší pravděpodobností trestnímu stíhání nevydá. Stejně jako Andreje Babiše, obviněného ze zneužití dotací v kauze Čapí hnízdo. Obě vládní strany se navzájem podrží.

Okamura tak může dál využívat protimigrační nálady ve společnosti, jednu ze svých hlavních volebních zbraní. Posilováním pocitu ohrožení z domnělého nebezpečí si v minulých volbách vybojoval téměř osm procent hlasů voličů.

Faktem je, že v Česku žije asi čtyři sta tisíc Ukrajinců, kteří prchli před válkou. Česko jim poskytlo azyl, většina z nich pracuje, platí daně, nájmy, děti chodí do českých škol. Žádné ohrožení se nekoná. Naopak, například české stavebnictví na Ukrajincích stojí.

Okamurovo tažení proti Ukrajincům

Okamura však vytváří dojem, že Ukrajinci jsou jacísi parazité žijící na vrub daňových poplatníků. Na svém facebooku například vyvěsil sdělení ve znění: Zahájili jsme kontrolu zneužívání dávek Ukrajinci a trestáme je. Prosazuji ukončení vyplácení dávek Ukrajincům. Zároveň připravujeme zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců. Dalším polínkem do protimigranského ohně, který neustále rozdmýchává, je jeho současné vyjádření na vrub útoku na Írán.

Není přitom jasné, zda útok samotný podporuje, nebo je proti němu. Prohlásil, podobně dvojznačně jako šéfové obou jeho koaličních partnerů, že je tak trochu pro a taky proti. Takové typicky české. Babiš podporuje spojence, ale přeje si mír. Macinka označuje Írán za teroristický stát, ale také chce mír. Okamura? „Odmítám činy íránského režimu, ale to přece neznamená, že se nebude dodržovat Charta OSN, proč pak teda OSN existuje?“.

Podle Okamury hrozí, že jakási masa uprchlíků s Arábie vtrhne do Česka, bude vysávat sociální systém a běhat po ulicích s dlouhými noži. To je absurdní. Za prvé, konflikt se odehrává pět tisíc kilometrů, Ukrajina je daleko pár set kilometrů. Ukrajinci mluví spřízněným jazykem, byli jsme pro ně blízko. A většina z nich se chce po válce vrátit domů.

Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo Katar – tam všude je větší HDP na hlavu než v Česku. Obyvatelé těchto zemí nejsou žádní otrhanci. Mluví vzdáleným jazykem, Česko je vzdálené, nevýznamné, neatraktivní. Nebo snad myslel prchající Íránce? U nich je situace podobná. Nelze nalézt jediný rozumný důvod, proč by Česko měla čekat nějaká vlna migrace kvůli konfliktu v Arábii. Ostatně, ani při migrační vlně z roku 2015 kvůli Sýrii jsme nebyli konečnou destinací uprchlíků. Nemáme jim co nabídnout. Snad jen toho Okamuru.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka