Letenky asi zdraží a může za to Boeing
Problémy Boeingu se vrší jeden na druhý. Americký výrobce čelí výzvám, které se nevyřeší přes noc. Letecký průmysl i aerolinky však jeho problémy pocítí také. A možná i peněženky pasažérů.
Boeing v posledních letech a hlavně v posledních několika týdnech utrpěl takovou ztrátu reputace, že se bude muset ještě dlouho snažit své chyby odčinit. Ačkoli po desetiletí letecký gigant býval až kultovní značkou, kterou znal prakticky každý, dnes se k jeho strojům staví rezervovaně veřejnost, úřady i sami piloti.
„Jsem ve stavu pohotovosti, v jakém jsem v letadle Boeing ještě nikdy nebyl,“ uvedl pro BBC Dennis Tajer, který je mluvčím svazu pilotů Allied Pilots Association, a tedy jedním z mediálně nejviditelnějších amerických letců. „Protože nevěřím, že dodržují procesy, které mě dříve v letadlech Boeing udržovaly v bezpečí po více než tři desetiletí,“ dodal.
Přes zdrcující kritiku si však Tajer a jeho kolegové nepřejí sledovat neúspěchy Boeingu či jeho zkázu. Naopak jejich přístup k firmě je podle mluvčího podobný jako k „problematickému dítěti“. Záleží ale, jak dlouho segmentu trpělivost vydrží. Například šéf Emirates Tim Clark se nechal slyšet, že Boeing je v „salonu poslední šance“.
Žádné peníze nemohou obětem a zasaženým komunitám vynahradit staletí otrokářství, zní z vedení britských anglikánů. Církev se ale pokusí bojovat s následky tohoto zla, na kterém má svůj historický podíl. Pomůže jí v tom miliardový fond.
Miliardová omluva za otroctví. Anglikáni zakládají „fond pro uzdravení, nápravu a spravedlnost“
Money
Zisk před bezpečnosti?
Další skandál firmu potkal v lednu, kdy se po startu z portlandského letiště na zbrusu nové 737 MAX uvolnily a zcela odpadly dveře. Letadlo sice poté přistálo a celý incident se obešel bez vážné újmy na zdraví pasažérů, ale pozornost se namířila k bezpečnostním standardům Boeingu. Opět. V paměti jistě máme dvě pět let staré katastrofy, které si vyžádaly skoro 350 obětí.
V případě portlandského přešlapu se následně zjistilo, že čtyři šrouby, které měly dveře držet na svém místě, byly nedotažené. Americký letecký regulátor našel několik pochybení, kdy nebyly dodržené výrobní a bezpečnostní standardy. A zdá se, že to nebyla nějaká výjimečná náhoda.
BBC cituje bývalého manažera z programu 737 MAX Adama Dicksona, který tvrdí, že kultura důvěry je ve společnosti už více než deset let toxická. I další informace naznačují, že vztahy mezi managementem a lidmi ve výrobě v poslední době nebyly nejlepší. Zaměstnanci se například se prý rozpakovali oznamovat problémy a chyby, protože se obývali odplaty vedení. Je jasné, že v takovém prostředí nemohou formální kontroly a procedury efektivně fungovat.
Nedávno zesnulý bývalý manažer kvality letadel 787 Dreamliner John Barnett, zase tvrdil, že firma kladla důraz na co nejrychlejší produkci a tím zvyšování zisků. Zaměstnanci prý byli pod tlakem a mnohdy namontovali i nevyhovující díly.
Jak vypadá práce nejvýše postavených lidí v mateřské společnosti Facebooku? Britský novinář se podíval na působení bývalého britského vicepremiéra, kterého nazval „Machiavellim firmy Meta“.
Z britského vicepremiéra „ministrem zahraničí“ Facebooku. Jak vypadá neveřejná tvář Mety?
Leaders
Dopady na cestující
Výrobce proto potřebuje výraznou změnu kultury. Šéf firmy Dave Calhoun si to podle vyjádření uvědomuje. „Budeme postupovat pomalu, abychom mohli postupovat rychle, a budeme podporovat a odměňovat zaměstnance za to, že se ozvou, aby věci zpomalili, pokud to bude potřeba,“ oznámil.
Letecký průmysl Boeing v dobré kondici zoufale potřebuje. Zpomalení však přinese další náklady. Aerolinky po celém světě čekají na nové letouny a jak Boeing, tak i evropský Airbus mají pořadníky plné. Pokud se dodávky zpozdí, může to vyústit i v růst cen letenek. Například irský nízkonákladový dopravce Ryanair v únoru uvedl, že by kvůli tomu mohli zdražit o deset procent.
Dopravci nemají moc alternativ. Někomu se třeba podaří změnit objednávku z Boeingu na Airbus, ale zvláště pro americké aerolinky nejsou dodávky od evropského výrobce příliš vhodné. Boeingu i Airbusu by rád konkuroval čínský výrobce Comac, ale minimálně v příštích letech budou jeho kapacity ve srovnání s dlouhými seznamy rezervací velmi omezené.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
