PŘEHLEDNĚ: Kolik peněz z brigády skutečně zůstane? Studenti musí hlídat limity i daně
Studenti míří na letní brigády a s prvními většími výdělky často řeší i daně a odvody. Největší chyby vznikají u dohod, souběhu více brigád a takzvaného růžového formuláře. Právě tyto detaily rozhodují o tom, kolik peněz nakonec studentům dorazí na účet.
Nejčastěji studenti pracují na dohodu o provedení práce, tedy DPP, nebo na dohodu o pracovní činnosti, zkráceně DPČ. U DPP se v roce 2026 neplatí sociální ani zdravotní pojištění při výdělku do 11 999 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Jakmile odměna dosáhne 12 tisíc korun, odvody už vznikají. U DPČ je hranicí 4 500 korun měsíčně.
„Právě typ smlouvy často rozhoduje o tom, zda se z výdělku odvádí pouze daň, nebo také sociální a zdravotní pojištění. Mnoho studentů přitom automaticky předpokládá, že brigáda znamená nulové odvody, což dnes zdaleka neplatí ve všech situacích,“ upozorňuje Anna Kevorkyanová, ředitelka pracovního portálu JenPráce.cz.
Letní brigády už nejsou jen studentskou cestou k penězům na festivaly a prázdniny. Stále častěji se z nich stává nástroj, kterým si Češi včetně seniorů, rodičů na rodičovské nebo nezaměstnaných dorovnávají příjmy. Vedlejšák má podle ekonoma Lukáše Kovandy už každý třetí zaměstnanec.
Lukáš Kovanda: Brigáda jako nový důchodový pilíř? Přivydělávají si studenti i senioři
Názory
Růžový formulář může zvýšit čistou výplatu
Důležitý je také takzvaný růžový formulář, tedy Prohlášení poplatníka daně z příjmů. Pokud ho student u zaměstnavatele podepíše, může mu zaměstnavatel uplatnit základní slevu na poplatníka už během roku. Ta v roce 2026 činí 30 840 korun ročně, tedy 2 570 korun měsíčně.
U nižších studentských výdělků může tato sleva snížit daň až na nulu. Student tak často dostane vyšší čistou mzdu. Platí ale zásadní pravidlo: v jednom měsíci lze mít růžový formulář podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele.
„Častým omylem je představa, že růžový formulář lze podepsat u více zaměstnavatelů současně. Ve skutečnosti je možné mít v jednom měsíci podepsané prohlášení pouze u jednoho zaměstnavatele,“ říká Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.
Studenti by zároveň měli vědět, že samostatná sleva na studenta už neexistuje. Finanční správa připomíná, že byla od roku 2024 zrušena. Klíčová tak zůstává hlavně základní sleva na poplatníka.
Letní brigády letos lákají na vyšší výdělky, ale kolem změn panuje zmatek. Zatímco některá pravidla se skutečně upravila, řada „novinek“ kolujících na internetu platí už roky. Přinášíme přehled toho, co je v roce 2026 opravdu jinak.
Brigády 2026: Více peněz, ale i zmatek. Co se skutečně mění
Money
Kdy se vyplatí podat daňové přiznání
Daňové přiznání se netýká jen podnikatelů. Povinnost může vzniknout i studentovi, například když má současně příjmy od více zaměstnavatelů daněné zálohovou daní, nebo když si k brigádě přidá podnikání, pronájem či jiné zdanitelné příjmy.
Obvykle naopak přiznání podávat nemusí ten, kdo měl příjmy jen od jednoho zaměstnavatele, případně postupně od více zaměstnavatelů, u všech podepsal prohlášení k dani a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 tisíc korun.
Daňové přiznání ale může být i výhodné. Pokud studentovi zaměstnavatel během roku srážel daň a student nevyužil celou roční slevu na poplatníka, může po skončení roku požádat o roční zúčtování nebo podat daňové přiznání. Sleva na poplatníka se nekrátí podle počtu odpracovaných měsíců a uplatňuje se v plné roční výši 30 840 korun.
Více brigád? Hlídejte hlavně jednotlivé měsíce
Nejvíce chyb vzniká, když student během léta kombinuje více brigád najednou. Důležité není jen to, kolik si vydělá za celý rok, ale také zda se mu jednotlivé pracovní vztahy překrývají ve stejném měsíci.
„Rizikové bývají zejména měsíce, ve kterých student pracuje současně na více brigádách. Mnoho studentů se mylně domnívá, že rozhodující je pouze celkový počet brigád během roku,“ uvádí Kevorkyanová.
Před podpisem dohody se proto vyplatí ptát nejen na hodinovou mzdu, ale také na typ smlouvy, očekávaný měsíční výdělek a způsob zdanění. U více zaměstnavatelů je dobré schovávat si potvrzení o příjmech, která se mohou hodit při ročním zúčtování nebo daňovém přiznání.
Rodiče o daňové zvýhodnění většinou nepřijdou
Samotná brigáda obvykle neznamená, že rodiče automaticky přijdou o daňové zvýhodnění na dítě. Rozhodující je hlavně to, zda dítě stále splňuje podmínky vyživovaného dítěte a soustavně se připravuje na budoucí povolání, tedy například studuje střední nebo vysokou školu.
„Výše výdělku sama o sobě ve většině případů nehraje hlavní roli. Komplikace mohou nastat zejména při ukončení studia, přerušení školy nebo při přechodu mezi jednotlivými stupni vzdělávání,“ dodává Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Nejbezpečnější postup je jednoduchý: ještě před nástupem na brigádu si ověřit typ dohody, předpokládanou měsíční odměnu, možnost podepsat prohlášení poplatníka a to, zda student ve stejném měsíci nepracuje i jinde. Právě tyto detaily často rozhodnou o tom, kolik peněz z letní brigády skutečně zůstane.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
