Strnadova CSG roste. Tržby skupiny letos vzrostly o více než 82 procent

Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za půldruhého měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Definitivně bylo uhlíkové clo schváleno v květnu 2023 coby součást balíku Fit for 55 a například produkce cementu v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám na dovoz o 15 procent, výroba oceli dokonce o 20 procent. Na Slovensku podle zmíněné analýzy ale produkce oceli klesne dokonce o 55 procent a v Maďarsku zase výroba hnojiv o více než 40 procent. To bude mít nepříznivý dopad na zaměstnanost v daných sektorech.

V Česku už je nyní vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.

Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražší zemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak nyní v EU těžce zkoušeného. V důsledku tak v Česku zdraží bydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.)

Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části. Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.

Bitcoin spadl pod 90 tisíc dolarů, kryptoměna za měsíc ztratila čtvrtinu hodnoty

Money

Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. Dnes v noci tak poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů. Kolem 7:45 středoevropského času se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů, tedy 1,87 milionu korun. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty.

ČTK

Přečíst článek

Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony. Tento druhý efekt stažení povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.

Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).

Emisní povolenky EU na dovoz se zpočátku budou týkat odvětví produkce základních surovin cementu, oceli a železa, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku. Sazba uhlíkového cla neboli cena povolenek na dovoz se bude vypočítávat tak, že se od průměrné týdenní aukční ceny průmyslových povolenek EU ETS1 odečte nákladnost výrobního využití oxidu uhličitého, případně dalších skleníkových plynů v zemích, které do EU vyvážejí. Přitom, samozřejmě, čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU ze zemí mimo ni, tím vyšší bude sazba uhlíkového cla čili cena potřebných emisních povolenek na dovoz.

EU bude představovat „světovou laboratoř“ pro posouzení dopadu emisních povolenek na dovoz. Podobné opatření totiž dosud nikde na světě zavedeno nebylo, s určitou výjimkou amerického státu Kalifornie a kanadské provincie Quebec, které se však s uhlíkovým clem rozhodly experimentovat v omezenější míře, než se chystá EU, a v přirozeně menším rozsahu daném velikostí dotčených trhů.

Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.

Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl dnes dopoledne. Krátce po podpisu Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje záměr Ukrajiny koupit zhruba 100 bojových letounů Rafale společně s výzbrojí. Vedle toho Ukrajina v dokumentu vyjadřuje záměr pořídit ve Francii radarové systémy, protivzdušný systém nové generace SAMP-T a také drony. Dodávky by se měly uskutečnit v rámci zhruba deseti let.

„Je to velký historický moment. Sto rafalů je novou etapou pro náš průmysl a pro náš lid,“ řekl Zelenskyj v prohlášení, které odvysílala stanice TF1 Info. Již v neděli Zelenskyj tvrdil, že ve Francii podepíše historickou dohodu. Zelenskyj dodal, že dnes podepsané dokumenty umožňují dostat letadla do roku 2035. „Ukrajina není na svou obranu sama,“ uvedl Zelenskyj.

„Regenerace ukrajinské armády“

„Dnes jsme vstoupili do nové etapy,“ uvedl Macron s tím, že Francie a Ukrajina posilují vzájemnou spolupráci v obranném průmyslu. Dnes podepsané dohody podle něj počítají s okamžitými dodávkami bezpilotních prostředků, dronů, které ničí další drony, a přesně naváděných bomb. V dalších letech Francie chce Ukrajině dodat systémy SAMP-T nové generace. Macron pak zmínil „akvizici až 100 rafalů, našich stíhaček poslední generace“. Cílem dlouhodobých dodávek podle Macrona je „regenerace ukrajinské armády“ po konfliktu tak, aby byla schopná odstrašit Rusko. Vedle toho francouzská společnost Alstom má dodat Ukrajině i 55 lokomotiv.

Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.

Dohoda uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.

Aktualizováno

Gruzie dál couvá od EU. Země zruší protikorupční úřad

Politika

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie. Podle agentury TASS to uvedl šéf gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili, který je představitelem vládní strany Gruzínský sen. Zároveň oznámil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

ČTK

Přečíst článek

Na konci října švédský premiér Ulf Kristersson oznámil, že Ukrajina podepsala dohodu na nákup 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Podle agentur se rovněž jednalo o předběžnou dohodu.

Pro Zelenského se jedná o devátou návštěvu Francie od začátku války v únoru 2022. Francie podpořila Ukrajinu vojenskými dodávkami, například houfnic Caesar, systému SAMP-T a bojových letounů Mirage2000, píše AFP.