Za záchranu pralesů si připlatíme. Od kávy až po kondomy
Od konce roku budou muset dovozci do EU dokládat, že produkty jako káva, kakao, kaučuk či dřevo nepocházejí z nedávno odlesněných oblastí. Je to možná dobrá zpráva pro přírodu, horší však pro peněženky. Nové požadavky na prokazování původu zvednou ceny celé řady produktů, které používáme každý den.
Češi si od konce letošního roku nejspíše připlatí za řadu potravin, ale také za pneumatiky či kondomy. Z potravin mohou podražit výrobky z hovězího masa, ty využívající sóju či palmový olej nebo káva či čokoláda. Růst cen hrozí i dalším obyvatelům EU. Důvodem je totiž nová směrnice EU o odlesňování, jež vstupuje v platnost letos 30. prosince. Nová legislativa se netýká jen potravin, ale také kaučuku či dřeva.
Německý deník Bild hovoří přímo o „cenovém šoku“, jež na zákazníky napříč EU čeká, a to na základě vyjádření zástupců německých maloobchodních řetězců, ale také třeba tamních fairtradeových organizací.
Brusel si tentokrát „bere na mušku“ odlesňování. Chce mu do budoucna zabránit. Proto se rozhodl zakázat dovoz a prodej kávy, kakaových bobů, palmového oleje, sóji či dřeva a kaučuku z oblastí, které byly v nedávných letech odlesněny, konkrétně po 31. prosinci 2020. EU přitom zakáže nejen dovoz a prodej oněch primárních výrobků, jejichž produkci musely v uplynulých více než čtyřech letech lesy či pralesy ustoupit, ale také zpracovaných výrobků z nich.
Již více než pětina deštného pralesa v Brazílii zmizela. Vysoko na vrcholu seznamu viníků je agrobyznys – komerční pěstitelé sóji a chovatelé dobytka, kteří představují ekonomicky nejdůležitější sektor země. 
Začarovaný kruh bídy Amazonie. Odlesňování plodí chudobu a chudoba plodí odlesňování
Zprávy z firem
Firmy, které dané produkty dovážejí a prodávají v EU, budou nově muset doložit, že nepocházejí z nedávno odlesněných oblastí. Za tím účelem budou muset úřadům deklarovat GPS souřadnice původu předmětné produkce. Pokud by souřadnice falšovaly, čekají je tučné pokuty a tvrdý postih, včetně konfiskace pochybné produkce či rovnou zákazu dovozu, což u řady firem může hraničit se zákazem podnikání.
Pro dovážející a obchodující firmy představuje nová směrnice nové a výrazné dodatečné administrativní náklady, které se budou snažit přenést na konečného spotřebitele. Přitom třeba při dovozu z Afriky je krajně problematické určit skutečný původ zboží. Už v Africe, třeba v Pobřeží slonoviny, totiž může dojít hned k několikerému přeprodeji mezi tamními farmáři a obchodníky, než pak zboží typu kakaových bobů nebo kaučuku doputuje do EU.
Dovozci do EU tak budou muset uskutečňovat takřka detektivní činnost, aby mohli nade vší pochybnost doložit, že „zboží je čisté“.
Řada firem nebo zemí chce klimatické sliby splnit tím, že budou ve velkém vysazovat nové stromy. Tyto iniciativy ale nevyřeší současné problémy související s produkcí skleníkových plynů.
Hra na odpovědnost. Vysazování stromů neřeší současnou produkci uhlíku
Money
Směrnice tudíž může poškodit také drobné pěstitele třeba právě v Africe. Dovoz i tamní organické nebo fairtradeové produkce může být ukončen prostě proto, že importér z EU nebude chtít riskovat pokutu. Výsledkem tedy bude zdražení v EU a zároveň oslabení hospodářského výkonu rozvojového světa, jemuž se nutně zhorší odbyt na klíčovém trhu EU.
Vskutku nejde jen potraviny. Třeba kaučuk celosvětově ze zhruba 70 procent slouží k produkci pneumatik, ze zbylých třiceti procent pak – například – k výrobě ochranných a lékařských rukavic či kondomů. To vše tedy může zdražit.
Rozsah zdražení bude závislý na tom, jak je na něj zákazník v EU citlivý. Čím snáze může novými náklady zatížené zboží nahradit alternativou, tím ve větší míře si dodatečně náklady schová do marže dovozce či prodejce, případně se import zcela ukončí. Čím hůře se zákazníkovi hledá alternativa, tím ve větší míře na něj prodejce naopak náklady přenese.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Lukáš Kovanda: Kdo bude pracovat, až my všichni zestárneme? Demografická bouře už začala
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
