Andrej Babiš, jak sám prohlásil, uznává pragmatickou, nikoli hodnotovou politiku. Jedinou hodnotou, kterou uznává, jsou patrně peníze. Právě přes ty chce nyní ovládnout neposlušnou Českou televizi a rozhlas.

Převod financování televize a rozhlasu z poplatků na státní rozpočet není technikálie, jak prezentuje vláda. Ukazuje to už první představený rozpočet televize, tedy na rok 2027. Je o miliardu nižší než letošní realita. Z televize se už ozývá, že bude muset propouštět a omezit výrobu pořadů.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Ministr Klempíř mezitím veřejně rozhazuje názory, že třeba StarDance do České televize nepatří. Nejsou to slova do větru. Finanční páky jsou silným argumentem. Proč třeba nadnárodní řetězce okamžitě uposlechly bezprecedentní zásah vlády do cenotvorby nafty a benzínu? Protože finančák má bezpočet možností firmy deptat. U televize nejde o StarDance. Politikům jde o zpravodajství. Budou televizi finančně škrtit tak dlouho, dokud ve zpravodajství nedosáhnou svého.

Poslední výstřely

V bitvě o Turecko zazněly poslední výstřely. Pavel patrně konečně pochopil, že si cestu na summit NATO v Ankaře nevydupe. Babiš definitivně potvrdil, že letí on, Zůna a Macinka. Ten rozhodnutí vlády, které inicioval, samozřejmě využil k další várce posměšků vůči prezidentovi. Rozený diplomat. Prezident však jako bývalý voják dobře ví, že to byla jenom jedna bitva. Vláda ho potřebuje, ať už chce, nebo ne.

Babiš neposkytne Vystrčilovi letadlo pro cestu na Tchaj-wan. Prorazil další dno, ohradil se Kupka

Politika

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro druhou cestu na Tchaj-wan. Babiš to uvedl na setkání k devátému výročí internetové televize XTV, informoval server Blesk. Premiér zdůvodnil odmítnutí odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Číně. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.

ČTK

Přečíst článek

Babiš se na dovolené na Maledivách naladil na na válečnou notu. Po návratu vykopl Pavla ze summitu, šéfovi NATO Ruttemu v Praze vykládal, že náš malý rozpočet na armádu je vlastně velký a na usmířenou nabídl pro Hormuz český radar. Nakonec vyrazil za vojáky do Bechyně, aby jim vysvětlil, že dostali o 25 miliard korun víc než vloni od Fialy. Kde všechna ta svá čísla vláda bere zůstává záhadou.

Svůj pragmatismus a pohrdání hodnotami Babiš potvrdil, když šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi zatípnul speciál na Tchaj-wan. Hodnotová politika podle něj nic nepřinesla, jenom poškodila české firmy. Pavel to vidí s hodnotami jinak. Provedl v Chile sice malé, ale roztomilé gesto, když vrátil protokolární pero, které se před patnácti lety nějakým kouzlem ocitlo v kapse Václava Klause.

Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.

Dosud se emisní povolenky týkaly hlavně velkých fabrik a elektráren. Nově se ale systém rozšiřuje přímo na silniční dopravu, vytápění budov a menší průmysl. V praxi to znamená, že každá kapka benzínu či každá tuna uhlí v sobě ponese cenovku za vypuštěné emise.

Nová analýza PAQ Research a Centra veřejných financí ukazuje, co nás čeká, pokud cena povolenky zůstane na stropu 55 eur. Průměrná domácnost sice zaplatí o 477 korun měsíčně navíc, ale nenechme se zmást, právě průměr je zde zavádějící.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Hluboké rozdíly

Při bližším pohledu je zřejmé, že dopady nového systému budou výrazně nerovnoměrné a „průměr“ spíše zakrývá hluboké rozdíly mezi domácnostmi. Na jedné straně stojí téměř polovina domácností, které pocítí jen velmi mírný nárůst nákladů do 250 korun měsíčně, protože už dnes využívají dálkové teplo, elektřinu nebo mají své bydlení energeticky úspornější.

Zcela jiná situace ale čeká domácnosti závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí. Těch je sice relativně málo, ale dopad na ně je výrazný – jejich měsíční náklady mohou vzrůst zhruba o tisíc korun, pokud nezmění způsob vytápění nebo nezateplí své bydlení. Celkově se přitom počítá s tím, že ceny uhlí vzrostou zhruba o 30 procent, zemního plynu o 15 procent, nafty o 12 procent a benzínu o přibližně 11 procent.

Největším paradoxem tohoto „výchovného“ systému je jeho sociální nespravedlnost. Zatímco pro nejbohatší desetinu Čechů představují nové náklady jen zanedbatelných 0,5 procenta jejich příjmů, pro ty nejchudší je to citelných 1,6 procenta – tedy trojnásobný relativní náraz. Možnost reagovat na vyšší ceny – například investicí do úspornějšího vytápění – je přitom mezi jednotlivými skupinami velmi nerovnoměrná, což rozdíly dále prohlubuje.

Nové nařízení EU může již brzy výrazně zdražit potraviny, varují experti

Money

Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.

nst

Přečíst článek

Stát získá až 170 miliard

Stát přitom podle odhadů může z prodeje povolenek mezi lety 2028 a 2032 získat 130 až 170 miliard korun. Otázkou zůstává, jak tyto prostředky vrátí zpět do ekonomiky. Studie navrhuje kombinaci opatření, která zahrnuje zvýšení slevy na poplatníka, úpravu sociálních dávek prostřednictvím energetického paušálu a valorizaci důchodů. Takové nastavení by dokázalo zmírnit dopady zejména na nízkopříjmové domácnosti a snížit podíl výrazně zasažených domácností přibližně ze 30 procent na 17 procent.

Ani tak však nelze přehlédnout, že jde především o zmírňování dopadů systému, který sám o sobě zvyšuje náklady na energie.

Zatímco my si v Evropě dobrovolně zdražujeme životní úroveň a průmyslovou výrobu, zbytek světa se dívá. EU se na světových emisích podílí jen zlomkem a tento podíl stále klesá. Pokud Čína, Indie nebo USA nebudou hrát stejnou hru se stejným nasazením, riskujeme, že se z Evropy stane sice „klimaticky čistý“, ale ekonomicky vyčerpaný skanzen s drahými energiemi.