Poslanci dnes odsouhlasili zrušení sankcí pro důchodce, kteří chtějí odejít z penzijního spoření či už odešli. Pirátský návrh snížit poplatky neprošel, ale ministryně financí se na snížení chystá.

Poslaneckou sněmovnou dnes ve třetím čtení prošla vládní novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Lidé, kteří si sjednali „penzijko“ před koncem roku 2023 a chtějí z něj kvůli zrušení státního příspěvku důchodcům předčasně odejít, tak budou moci učinit bez sankcí. A těm, kteří již odešli, stát vrátí odebraný státní příspěvek či část jejich vložených prostředků. Pozměňovací návrhy TOP 09 na zachování sankcí a na snížení poplatků penzijním společnostem a rozšíření investičních možností účastnických fondů (Piráti) sněmovna zamítla. Podle Pirátů poplatky u typického modelu penzijního spoření spotřebují polovinu výnosu. Vicepremiérka, ministryně financí a poslankyně ANO Alena Schillerová souhlasí s názorem, že poplatky jsou v Česku vysoké a klientům výrazným způsobem snižují zhodnocení jejich úspor. Na rozdíl třeba od Slovenska. Poplatky chce řešit v rámci připravované reformy takzvaného třetího pilíře penzijního systému.

Dosavadní sankce: bez příspěvku až části úspor

Doposud platné sankce za předčasný odchod ze systému penzijního spoření se týkají lidí, kteří ukončili či chtějí ukončit své penzijní spoření dříve než za pět let. Znamenají to, že odcházející klienti musejí penzijní společnosti vrátit státní příspěvek. Řada klientů tak už učinila, přičemž někteří zrušili svou smlouvu před uplynutím dvou let její platnosti. Ti museli vedle státního příspěvku vrátit také část svých vložených prostředků.

Novela, která nyní míří do Senátu, sankce ruší a přechodným ustanovením umožňuje již odešlým vrácení státního příspěvku i části úspor. O vrácení peněz je třeba požádat.

Opozice: zrušení příspěvku je oprávněné

Poslanci dnes drtivou většinou neschválili opoziční návrh předsedy poslaneckého klubu TOP09 Jana Jakoba, který požadoval přechodné ustanovení o zrušení sankcí z novely vypustit.  Člen rozpočtového výboru Vojtěch Munzar ( ODS) v rozpravě uvedl, že poslanci za ODS Jakobův návrh podpoří, protože míří na osobní zodpovědnost lidí. Dodal však, že osobně nepovažuje za „úplně šťastné“ ono „uzamknutí“ důchodců v systému, o čěmž hovoří vládní koalice.  

Státní příspěvek lidem pobírajícím důchod byl podle něj zrušen v návaznosti na zvýšení tohoto příspěvku s cílem bylo zvýšit zodpovědnost lidí v aktivním věku za to, jak si spoří na stáří, a motivovat je k tomu, aby nespoléhali jen na státní důchod. „Řekněme si na rovinu, a měli bychom to občanům říkat, že vzhledem k demografickému vývoji se do budoucna nelze spoléhat jenom na státní důchody,“ podtrhl Munzar. Dodal, že předchozí koaliční vláda premiéra Petra Fialy také uvedla do života dlouhodobý investiční produkt, velmi moderní finanční instrument umožňující zvýhodněné dlouhodobé spoření. „Jedinou chybou, kterou jsme možná udělali v dlouhodobém investičním produktu, byla malá propagace,“ podotkl Munzar.

Pokračoval hodnocením dosavadního systému penzijního připojištění respektive doplňkového penzijního spoření. Ten je podle něj nedostatečný mimo jiné proto, že umožňuje pouze velmi konzervativní investiční politiky. O nutných změnách v takzvaném třetím pilíři je podle něj třeba vést velkou debatu i na parlamentní půdě, cílem musí být vytvoření systému, který bude platný napříč politickými cykly.

Piráti: snižme poplatky penzijním společnostem

Poslanci neschválili pozměňovací návrhy Pirátů. Šlo o snížení poplatků, které od klientů vybírají penzijní společnosti za správu majetku v účastnických fondech a za zhodnocení majetku v těchto fondech. Doposud mohou penzijní společnosti za správu majetku vybírat maximálně 0,4 procenta u povinných konzervativních fondů a u ostatních účastnických fondů jedno procento. Piráti navrhli sjednocení na 0,4 procenta. Pokud jde o zvýšení hodnoty majetku účastnického fondu, doposud je poplatek ohraničen 10 procenty z průměrného ročního zhodnocení u povinně konzervativních fondů a 15 procenty u ostatních fondů. Piráti by rádi viděli sjednocení na 10 procentech.

U takzvaných transformovaných fondů, což jsou penzijní fondy, do nichž lidé mohli vstupovat do konce roku 2012 a jejichž investiční možnosti jsou velmi omezené, by se podle představ Pirátů měl poplatek snížit z 0,8 na 0,4 průměrné roční hodnoty bilanční sumy fondu.

Bývalá vládní strana dále navrhovala, aby penzijní fondy investovaly také do cenných papírů vydávaných fondy soukromého kapitálu či fondy rizikového kapitálu s tím, že by hodnota takových cenných papírů nepřekračovala desetinu objemu majetku.  

Schillerová: na snížení poplatků pracujeme

Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová hovořila o tom, že český systém penzijního připojištění či spoření je pro klienty nastaven velmi nevýhodně. Efektivita vložených úspor je minimální, protože výnosovost je nízká a poplatky vysoké. Citovala ze studie institutu CERGE-EI, jejímž závěrem je, že poplatky připraví klienty fondů až o polovinu jejich výnosů. „U typických vkladů (tím jsou dva tisíce korun měsíčně – pozn. red.) pak ta polovina znamená půl milionu korun, které by lidé mohli mít navíc, na postupné přilepšení k důchodu, ale nemají, protože jim to lidově řečeno sežerou ty poplatky,“ zdůraznila Richterová. Dodala, že podle zmíněné studie musí průměrný klient v Česku ukládat až desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty. „Takže desetkrát vyšší vklady pro stejný výsledek,“ podtrhla. Slovenské fondy byly pro srovnání vybrány proto, že Češi a Slováci mají podobný společenský i ekonomický systém, a aby tedy bylo jasné, že jediným rozdílem jsou pravidla hry pro penzijní fondy.  

Richterová připomněla, že návrh na snížení poplatků a rozšíření investičního portfolia navrhovala její strana už loni a že se potkala se souhlasem dnešní ministryně financí. Alena Schillerová následně zopakovala, že poslanecký návrh Pirátů nepodpořila proto, že snížení poplatků bude předmětem velké části reformy třetího pilíře, s nímž záhy předstoupí před poslaneckou sněmovnu.

Pražští zastupitelé budou ve čtvrtek rozhodovat o novém Metropolitním plánu, který má nahradit zastaralý územní plán z roku 1999. Hospodářská komora jeho schválení označuje za klíčový krok k řešení bytové krize v hlavním městě. Kritici naopak varují před nedostatečnou ochranou zeleně, slabou veřejnou vybaveností a uspěchaným schvalováním.

Praha stojí před jedním z nejdůležitějších rozhodnutí posledních let. Nový Metropolitní plán, který mají zastupitelé schvalovat na čtvrtečním jednání, má podle Hospodářské komory zásadně pomoci s rozvojem bytové výstavby. Pokud dokument projde, platit začne od 1. září.

Podle komory současný územní plán z roku 1999 už neodpovídá potřebám rostoucí metropole. Jeho zastaralost podle podnikatelské organizace komplikuje nejen výstavbu bytů, ale i plánování škol, dopravní infrastruktury a dalších veřejných staveb.

Bez nových bytů ceny neklesnou, tvrdí komora

Předseda Hospodářské komory Zdeněk Zajíček uvedl, že Praha dlouhodobě staví výrazně méně bytů, než potřebuje. Podle něj je právě nedostatečná nabídka hlavní příčinou drahého bydlení.

„Dokud se to nezmění, budou ceny bydlení dál utíkat lidem i firmám. Žádná další regulace ten problém sama nevyřeší. Praha potřebuje hlavně stavět,“ uvedl Zajíček.

Módní pražský Karlín se dál zahušťuje, vyrostly tam nové byty

Reality

V pražském Karlíně vyrostl nový bytový komplex. Developerská skupina Horizon tam nyní zkolaudovala první etapu rezidenčního projektu Blízká. V první fázi přináší na pražský trh 135 bytů, druhá etapa s 93 byty směřuje k dokončení na konec roku.

nst

Přečíst článek

Komora tvrdí, že nový plán sice bytovou krizi sám o sobě nevyřeší, ale bez něj se město podle ní neposune. Za další nutné kroky označuje rychlejší stavební řízení, stabilní legislativu a větší podporu dostupného nájemního bydlení.

Brownfieldy a vyšší domy jako cesta k rozvoji

Jednou z hlavních výhod Metropolitního plánu je podle komory důraz na využití brownfieldů uvnitř města. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy uvádí, že dokument obsahuje kapacitu až pro 350 tisíc nových bytů.

Podle Hospodářské komory je pro Prahu výhodnější stavět uvnitř města než rozšiřovat zástavbu za jeho hranice. Takový přístup má být efektivnější z hlediska veřejných investic, dopravy i kvality života. Komora podporuje také větší využití výškové výstavby, s níž nový plán rovněž počítá.

Kritici žádají odklad

Metropolitní plán má ale i řadu odpůrců. Občanské sdružení Arnika tvrdí, že dokument nebyl připravován dostatečně transparentně a má nedostatky v ochraně zeleně i v zajištění veřejné vybavenosti.

Praha 9 koupí bytový dům od Finepu. Dostupné nájmy nabídne učitelům i zdravotníkům

Reality

Praha 9 koupí od společnosti Finep rozestavěný bytový dům v Čakovické ulici na Proseku. Za nemovitost zaplatí 356,9 milionu korun bez DPH.

nst

Přečíst článek

Arnika minulý týden vyzvala zastupitele, aby schvalování odložili na červen nebo září. Podle sdružení nebyl dostatek času na prostudování finální verze dokumentu. Kritiku přidávají také místní občanské spolky, kterým vadí, že město nevyhovělo tisícům připomínek obyvatel.

Plán vzniká už od roku 2012

Přípravu nového územního plánu schválilo pražské zastupitelstvo už v roce 2012. O rok později zastupitelé odsouhlasili jeho zadání a v roce 2018 Institut plánování a rozvoje zveřejnil první návrh. Následovala tři kola připomínkování — v letech 2018, 2022 a 2025.

Současný územní plán může bez změny zákona platit nejdéle do konce roku 2028. Pokud by Praha do té doby nový plán neschválila, městu by podle komory hrozilo zablokování výstavby. Schválení Metropolitního plánu v úterý jednohlasně doporučil výbor územního rozvoje pražského zastupitelstva.