Centrálni banka pokutuje. UniCredit Bank zaplatí šest milionů za chybné účtování plateb kartou

Deja vu. Každou chvíli se koná nějaká konference za účasti klíčových hráčů českého trhu na téma bydlení. Ministři, developeři. Nyní For Arch nebo Summit dostupného bydlení v Obecním domě. Chodí tam stále stejní řečníci, ministr průmyslu Vlček, místního rozvoje Kulhánek, místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček. Někam si dovolí přijít i Ivan Bartoš.

Výsledek debat? V Česku je nejhůře dostupné bydlení ze všech zemí Evropské unie. Na tom se všichni shodnou. Ale, pořád se s tím nic neděje! Z bydlení se tím pádem stalo politické téma číslo jedna, které možná rozhodne volby.

Kde vězí zakopaný pes?

Paradoxní je, že každá politická strana se tváří, že má v šuplíku připravené řešení. Otázka zní. Jak to, že žádné z těch řešení nemění situaci, kdy lidé nedosáhnou na vlastní bydlení, kdy se staví rekordně málo bytů, a kdy stát žongluje s různými dotačními balíčky, nyní například sedm miliard na dostupné bydlení pro obce, místo aby tu zavřenou lahev konečně někdo odšpuntoval. Kde vězí zakopaný pes?

V Obecním domě pořádal tradičně Dušan Kunovský, největší stavitel bytů v zemi, konferenci na téma výstavba bytů v Česku. Povolovací řízení je pomalé, územní plánování nedostatečné. Obvyklé závěry. Rok, co rok. I letos, Kunovský už moc vlasů na hlavě nemá. „Jediným klíčem k lepší dostupnosti bydlení je více povolovat a více stavět nové byty. Jinak se neřeší podstata problému. Je potřeba zásadně omezit stavební byrokracii a zavést jednotnou stavební správu pro povolování nové výstavby,“ říká Kunovský. Slova zazní, účastníci si dají chlebíček a zmizí.

OBRAZEM: V Holešovicích začala výstavba bytového projektu MUSE7

Reality

Společnost Syner Real Estate zahájila v pražských Holešovicích výstavbu bytového projektu MUSE7 za 1,5 miliardy korun. Celkem v něm bude 150 bytů a 15 obchodních míst včetně prostoru pro nové Komunitní centrum Prahy 7. Developer předpokládá, že stavbu dokončí ve druhém čtvrtletí roku 2027. V současnosti je prodáno či rezervováno více než 80 procent bytů.

ČTK

Přečíst článek

Ministr Kulhánek, stejně jako jeho předchůdci v ministerském křesle, má po ruce statistiky, kolik miliard rozdělil stát na výstavbu dostupného bydlení. Kulhánek se stal ministrem vloni, vlastně náhodou, když premiér Fiala vyhodil z vlády jeho předchůdce Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Ty miliardy na podporu sociálního bydlení, nyní už nazývaného dostupným, protože bychom nechtěli urazit střední třídu, pro kterou už je bydlení také nedostupné, jsou z hlediska dostupného bydlení v Česku k ničemu. Ministři těmito dotacemi před veřejností rádi žonglují. A státní úředníci jsou nadšení, mají zadání, tabulky. Jistě, pane ministře.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček, držitel trofeje nejlepšího starosty kraje Vysočina, účastník mnoha debat na téma bydlení, je pro rychlejší výstavbu bydlení. Pěkné, ale co pro to udělal?  

Stát zakládá různé úřady, které mají pomoci obcím s tím, jak veřejné jednotky miliard utratit. Jak připravit projekt, požádat o dotaci. A Kulhánek, který se dostal do vlády za Karlovarskou občanskou alternativu, nic proti ní, zřejmě dobrý oddíl, vidí v těchto různých podporách z veřejných peněz cestu z bludného kruhu. Podobně přemýšlejí Piráti a jiní populisté. Kolik veřejných peněz narvat do bydlení.

Klíč ovšem není v tom, jakou částkou a jakým dotačním programem bude stát kompenzovat svou neschopnost uvolnit stavební řízení. Je to jako když nandáte na koně brnění, kopete ho do třísel, on nejdete, tak mu nabídnete mrkev. Je potřeba ne digitalizovat nebo zakládat nové úřady na podporu regionálního rozvoje. Je potřeba, aby politici, kteří aspirují na nejvyšší funkce, v sobě nalezli odvahu a shodili všechno to úřední břímě ve stavění ze stolu. Takový borec se ještě nenašel.

Dá se stavět s rozpočtem pod milion? Dá, i s architektem

Reality

Lesní atelier ve Stříbrné skalici postavili převážně svépomocí a využili k tomu materiály zbylé z jiných staveb. Domeček vyšel na necelý milion.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Shodnou se všichni, ale je třeba konat

Na konferencích se za řečnickými pultíky všichni shodnou, je třeba něco konat. Zní to jako významný apel. Ale, Praha například nemá nový územní plán čtvrt století. Radní Petr Hlaváček na konferencích vždy moudře hovoří, potom předčasně před případnými otázkami rychle prchá pod záminkou dalšího důležitého programu. A kde je nový územní plán hlavního města?

Kulhánek dobře ví, že už neudělá nic. Takže jen chodí po konferencích. Za chvíli nastoupí nová vláda, a bude říkat to samé. Je třeba stavět byty. Pořád ovšem nikdo nepředstavil jasný a srozumitelný plán, aby v Praze mohly růst mrakodrapy, aby mladí nemuseli bydlet po čtyřech ve starých činžácích, aby si rodina s dětmi mohla pořídit vlastní byt, jako to bylo v devadesátkách.

Jen na okraj. Kvůli výraznému převisu poptávky nad nabídkou pokračuje rychlý růst cen bytů. V Praze nové byty meziročně zdražily o devět procent na 171 tisíc korun za metr. Starší byty zdražily dokonce o 12 procent na 143 tisíc korun. Nájemné v hlavním městě meziročně vzrostlo o šest procent na průměrných 480 korun za metr. Řeči se vedou, a lidé nemají kde bydlet. Pak se Spolu diví, že jeho euroatlantická rétorika voliče nebere.

Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.

Ačkoliv ve světě stále v globální ekonomice trvají obrovské nejistoty kvůli politické nestabilitě, probíhajícím válečným konfliktům, migraci či americkým clům, český trh práce zůstává stále vysoce konkurenční. „Mzdy v Česku stále rostou, a to v průměru o 4,25 procent, jak ukazují výsledky našeho mzdového průzkumu. Nerostou ovšem tak, jak by zaměstnanci očekávali,“ uvedl ve středu pro novináře šéf personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo v rámci představení výsledků průzkumu. Mzdy, které agentury sleduje se týkají primárně soukromé sféry a nezahrnují na rozdíl od dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) platy úředníků ve státní správě.

Mzdy v Česku rostou dokonce rychleji než inflace, která v druhém prázdninovém měsíci, v srpnu, rostla jen o 2,5 procenta. A také zaměstnanost se stále držela na zhruba 4,5 procentech. I nadále tak podle Mala trvá pro firmy složitá situace, kdy jen obtížně hledají nové zaměstnance, a to zvláště ve vybraných odvětvích a profesích. Největší potíže hlásí podle Graftonu výrobní podniky, logistika a sektor služeb.

Komu roste plat a komu ne

A právě proto, že firmy právě v těchto sektorech hledají zaměstnance jen obtížně, rostou zde mzdy nejrychleji. Například v logistice rostly o 8 procent. Skladníků je totiž v Česku podle Mala drastický nedostatek a navyšování mezd v tomto ohledu souvisí především s přetahováním skladníků z firmy do firmy. Došlo to podle něj už i tak daleko, že některé logistické firmy dávají svým skladníkům vedle dalších benefitů standardně i 13. a 14. plat a tito lidé si tak jsou schopni vydělat běžně i 40 či 50 tisíc korun měsíčně. Dalšími segmenty, kde mzdy také rostou rychleji, je farmacie a zdravotnictví s růstem o 5,3 procent.

Nejmenší růst mezd zaznamenala agentura naopak u lidí, kteří pracují v kancelářských profesích, HR a IT.  V případě administrativy tyto výsledky experty Graftonu nepřekvapili, protože kancelářské pozice začínají být ve firmách nahrazovány automatizovanými systémy. Pomalý či minimální růst v HR profesích je ale překvapivý, protože u těchto zaměstnanců naopak narůstá objem práce a povinností. A v informačních technologiích zase mzdy dlouho rostly tak rychle, že v současnosti už narazily na svůj strop a platy v rámci IT tak nyní podle Mala stagnují.

Proč si firmy nechají utéct nejlepší lidi

Podle Mala je však překvapivé, že zaměstnavatelé nedokážou flexibilně a účinně reagovat na odchody svých zaměstnanců tak, aby u nich zůstávali. Sice asi dvě třetiny firem by se podle Mala snažily udržet své pracovníky navýšením mzdy o pět až deset procent, ale to je přitom nedostačující a setrvala by kvůli tomu ve firmě jen zhruba pětina těch, kdo zvažují odchod. „Některé firmy navýšení mzdy jako nástroj na udržení zaměstnanců odmítají úplně, většinou z důvodu, že by individuální navýšení mzdy spustilo řetězovou reakci i mezi ostatními zaměstnanci. Firmy by si však měly uvědomit, že nábor a zaučení nových lidí je výrazně dražší než investice do zvýšení mzdy kvalitních lidí na odchodu,“ zdůraznil Malo.

Bez Ukrajinců by to nešlo

Berou Ukrajinci práci Čechů? Podle Mala absolutně ne, a naopak se dá říci, že Ukrajinci v Česku pracují hlavně na pozicích, které čeští zaměstnanci odmítají dělat. Jedná se totiž o pozice s minimální kvalifikací a nízkými platy, za které Češi prostě pracovat nechtějí. „Průměrná mzda Ukrajince je na úrovni 35 tisíc korun měsíčně, což odpovídá pozicím, které zastávají - většinou manuální pozice nebo pozice ve službách. V porovnání s průměrným českým občanem, který má dnes průměrnou mzdu 48 tisíc korun, je tak evidentní, že Ukrajinci českým zaměstnancům práci neberou, ale v principu ji suplují,“ upozornil Malo. Ukrajinská pracující komunita je navíc podle něj velkým přispěvatelem do národních rozpočtů. „Pokud Česká republika chce dosáhnout významnějšího ekonomického růstu, bez ekonomické migrace, tedy i bez ukrajinských zaměstnanců, se opravdu neobejde,“ konstatoval Malo.

Očekávání firem a zaměstnanců se nepotkává

„Ač tedy mzdy rostou rychleji než inflace, nepokrývají očekávaní zaměstnanců a přetrvává obrovský tlak na mzdy především z titulu rostoucích cen,“ shrnul Malo a podotkl, že zaměstnanci očekávají podstatně rychlejší růst mezd než firmy. Nejpopulárnějšími benefity pak jsou podle zaměstnanců trvale ty finanční, monetární, což znamená jakékoliv příspěvky na cokoliv.

Dalším nejoblíbenějším benefitem jsou ty, které se týkají dnů volna, tedy různých sick days nebo dnů dovolené navíc. I v Česku sice existují firmy, které poskytují dokonce i sabatikl, tedy placené tvůrčí volno třeba na půl roku, jsou ale v podle Mala jen velmi okrajovou záležitostí a vždy to jsou jen velmi bohaté firmy, které si mohou dovolit pustit zaměstnance na tak dlouhé volno.

Politici a soudci budou brát více peněz. Premiér se dostane nad 300 tisíc měsíčně

Money

Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o víc než 13 procent, platy vrcholných politiků o zhruba pět procent. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, uvedla večer Česká televize. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování veta prezidenta Petra Pavla. Opoziční ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

ČTK

Přečíst článek

Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun

Money

Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.

ČTK

Přečíst článek

Zlepšení výkonu a méně vyhoření. Čtyřdenní pracovní týden je cesta k udržitelnosti, uvedli experti

Zprávy z firem

Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny se zachováním plné mzdy i výkonu by mohlo představovat cestu k budoucí udržitelnosti práce a růstu. Testování v cizině i Česku potvrdilo zvýšení efektivity a příjmů podniků i zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Uvedl to Institut pro politiku a společnost (IPS).

ČTK

Přečíst článek