Bitva o nízkou orbitu: Musk, Nvidia i státy sázejí miliardy na nový klíčový prostor nad Zemí
Satelity, data i obrana — technologické firmy i státy rozjíždějí ve velkém miliardové závody o dosud nepříliš využívaný prostor nad Zemí, který možná rozhodne o budoucnosti internetu, AI i geopolitiky.
Do výšky zhruba dvou tisíc kilometrů nad Zemí se odehrává tichá revoluce. Nízká oběžná dráha, dlouho přehlížená ve stínu vzdálenějších částí vesmíru, se mění v kritickou infrastrukturu moderního světa. Právě zde dnes vzniká páteř globální konektivity – od satelitního internetu přes navigační systémy až po vojenské technologie.
Zájem o tento prostor prudce roste. Technologičtí giganti jako Elon Musk se svými satelitními sítěmi, výrobci čipů v čele s Nvidií i jednotlivé státy jako Francie do něj posílají miliardy dolarů či eur. Důvod je jednoduchý: kdo ovládne nízkou orbitu, získá kontrolu nad daty, komunikací i částí digitální ekonomiky budoucnosti.
Americká společnost SpaceX letos přesune zhruba 10 tisíc satelitů své sítě Starlink na nižší oběžnou dráhu Země. Změna má zvýšit bezpečnost provozu v čím dál zaplněnějším kosmickém prostoru a snížit riziko srážek s jinými objekty. Oznámil to viceprezident firmy Michael Nicolls.
Elon Musk přesune tisíce satelitů Starlink na nižší oběžnou dráhu
Zprávy z firem
Nízká oběžná dráha Země (označovaná zkratkou LEO pocházející z anglického low Earth orbit) loni přitáhla investice za 45 miliard dolarů, téměř dvakrát více než předloni, uvedl server CNBC na základě zprávy společnosti Space IQ sledující aktivitu startupů a investiční trendy v kosmické ekonomice.
Nízká orbita se tak rychle mění z úzce technicky zaměřené oblasti do jednoho ze strategicky nejdůležitějších prostředí v 21. století. Satelity díky své relativní blízkosti k Zemi poskytují rychlejší reakce, mají nižší náklady na vypuštění ze Země a rychleji komunikují. Na rozdíl od satelitů na vyšších drahách nezůstávají nad pevným místem nad Zemí a často pracují v uskupeních umožňujících maximalizovat globální pokrytí.
Důležitá jako energetické sítě na Zemi
Dlouhodobě jsou doménou satelitní infrastruktury vzdálenější oběžné dráhy. Jenže také podléhají přísnějším provozním omezením. „Orbitální přístup se stává strategickým aktivem podobně jako přístavy, kabelové nebo energetické sítě na Zemi,“ řekl CNBC Carlos Moreira, generální ředitel švýcarské firmy Wisekey zabývající se kybernetickou bezpečností a polovodiči.
Nejviditelnějším příkladem tohoto trendu je rychle se rozšiřující satelitní síť budovaná Elonem Muskem. Jeho společnost SpaceX již provozuje síť Starlink, která má v současnosti v provozu více než 9500 satelitů. Společnost plánuje tuto síť rozšířit o tisíce dalších satelitů. SpaceX také chystá ještě větší projekt, orbitální solární datové centrum které by mohlo zahrnovat až milion satelitů.
Americký soud dospěl k závěru, že Elon Musk záměrně ovlivňoval hodnotu akcií Twitteru před jeho převzetím v roce 2022. Svými výroky o falešných účtech měl investory uvést v omyl a snížit cenu společnosti. Výši škody soud zatím neurčil, může však jít až o miliardy dolarů.
Musk klamal investory při koupi Twitteru, rozhodl soud. Hrozí mu miliardové odškodné
Leaders
Ale SpaceX není sama. V uplynulém týdnu technologický oblíbenec Nvidia představil novou platformu zaměřenou na využití umělé inteligence (AI) pro orbitální datová centra na oběžné dráze. A Amazon LEO – dříve známý jako Projekt Kuiper – plánuje vypustit více než tři tisíce satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země.
Začátkem tohoto roku schválila Federální komunikační komise (FCC) dalších 4500 satelitů pro budoucí nasazení. Mezitím se očekává, že společnost Blue Origin založená Jeffem Bezosem, vypustí do konce roku 2027 více než pět tisíc satelitů.
Francie buduje konkurenci Muskovi
V Evropě zahrnuje síť OneWeb LEO od francouzsko-belgického Eutelsatu více než šest stovek satelitů. Ačkoliv společnost v současnosti působí ve srovnání s výše uvedenými projekty v mnohem menším měřítku, Francie doufá, že Eutelsat nakonec bude konkurovat Muskovu Starlinku. Francouzský stát proto loni do Eutelsatu investoval 1,35 miliardy eur, čímž se stal největším akcionářem společnosti s přibližně 30procentním podílem.
A pozadu nezůstává ani Čína, která pracuje na plánu víc než 200 tisíc satelitů ve 14 projektech. Rozsah těchto plánů představuje zásadní změnu v tom, jak bude tento orbitální prostor využíván, řízen a komerčně využit, podotkl server CNBC.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
