Asociaci stavebních spořitelen povede Martin Vašek z ČSOB. Střídá Libora Vošického

Analytička Ivana Pečinková se věnuje finančním tématům a makroekonomice, bude také tvořit autorský newsletter s názvem Marketstream. Jan Žižka píše pravidelně každé úterý seriál Energie a politika Jana Žižky.

Byznysový zpravodajský web newstream.cz má dvě nové posily do redakce, Ivanu Pečinkovou a Jana Žižku. Analytička Ivana Pečinková se věnuje finančním tématům a makroekonomice, bude také tvořit autorský newsletter s názvem Marketstream. Jan Žižka rozšířil řady stálých externích spolupracovníků, mimo jiné píše pravidelně každé úterý seriál Energie a politika Jana Žižky.

„Obou autorů si profesně i osobně velmi vážím. Do Newstreamu přinášejí expertízu zkušených ekonomických autorů, kteří umějí psát cenné, čtivé, ale přitom odborně kvalitní texty,“ uvedla CEO vydavatelství Newstream Agency Tereza Zavadilová. 

Ivana Pečinková má za sebou více než dvě desítky let praxe v předních ekonomických a zpravodajských médiích. Působila například v Hospodářských novinách, týdeníku Ekonom, Lidových novinách či časopisu Týden, více než pět let byla zpravodajkou zahraniční tiskové agentury a také vedla odborný čtvrtletník Investiční poradce. Vedle novinářské práce působila také jako analytička ve státní správě, zejména na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a Úřadu vlády ČR. Přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.

 „S Terezou jsem měla možnost spolupracovat už dříve a vždy patřila k novinářům, jejichž práce pro mě byla měřítkem poctivé a zasvěcené ekonomické žurnalistiky. Jsem moc ráda, že se naše profesní cesty znovu potkávají právě v Newstreamu. Vnímám ho jako jeden z nejzajímavějších projektů současné české ekonomické žurnalistiky. Je pro mě ctí být jeho součástí a jsem ráda, že zde mohu rozvíjet témata, kterým se dlouhodobě věnuji – od makroekonomiky a finančních trhů až po dění ve firmách,“ říká Ivana.

Jan Žižka je uznávaným odborníkem na energetiku a mezinárodní vztahy. Věnuje se také tématům mezinárodního obchodu, českého exportu a vazbám mezi vědou, výzkumem a byznysem. Od devadesátých let se pohybuje ve vedení českých médií, mimo jiné měl na starosti evropské záležitosti v Hospodářských novinách, byl reportérem týdeníku Euro a zástupcem šéfredaktora deníku E15.

„Chtěl bych čtenářům Newstreamu přiblížit aktuální vývoj v energetice a ukázat jeho politické, bezpečnostní, ekonomické i byznysové souvislosti. Hodně se zaměřím i na zahraniční témata, která je podle mého názoru dobré sledovat také kvůli lepšímu pochopení toho, kam by měla směřovat česká energetika,“ říká Jan Žižka.

Newstream.cz je byznysový zpravodajský web, vydávaný společností Newstream Agency od července 2021. Zaměřuje se na ekonomiku, firmy, finance, reality a chytrý lifestyle – přináší rozhovory, komentáře, reportáže, videa, podcasty a videorozhovory. Pořádá odborné i společenské eventy. Vedle tištěného magazínu Realitní Club vydává Newstream Agency také byznysově-lifestylový magazín Newstream CLUB. Majoritním investorem je finančník Radomír Lapčík.

Za svobodná veřejnoprávní média. Tisíce lidí vyšly v neděli do ulic

Politika

Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.

ČTK

Přečíst článek

Ambiente už nechce čekat na hotové absolventy. Chystá vlastní střední školu pro gastronomii a reaguje tím na problém celého oboru. Restauracím chybějí lidé, kteří zvládnou tempo, tlak a realitu provozu.

„Pracujeme na střední škole Ambiente,“ oznámila skupina Ambiente na sociálních sítích. Škola zaměřená na gastronomii by měla otevřít v přespříštím školním roce. Teď pro ni skupina hledá vhodné prostory v Praze. Podle zveřejněné výzvy má jít o objekt o velikosti zhruba 800 až 1200 metrů čtverečních, ideálně v širším centru nebo na místě dobře dostupném MHD. 

Na první pohled jde o zprávu jedné restaurační skupiny. Ve skutečnosti ale ukazuje mnohem širší problém české gastronomie. Restaurace už dávno nehledají jen další ruce do kuchyně nebo na plac. Hledají lidi, kteří zvládnou tempo provozu, tlak na kvalitu, práci v týmu, komunikaci s hostem i ekonomiku podniku. A takových je málo.

Francouzi oceňují českou gastronomii. Nejvíc rezonuje Ambiente

Enjoy

Skupina Ambiente letos patřila k nejúspěšnějším hráčům gastronomického průvodce Gault&Millau pro Českou republiku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

„Za mě je krok Ambiente naprosto logický, vím, že to plánovali dlouho. Je to i reakce na to, že gastronomie se za posledních deset let posunula rychleji než její vzdělávací systém,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a garant projektu Moje restaurace.

Gastro není romantika z Instagramu

Nedostatek kvalitních kuchařů, číšníků a provozních lidí zůstává podle lidí z oboru jedním z největších problémů české gastronomie. Klíčové je přitom slovo kvalitních. „Lidí v gastronomii vždycky nějaké množství najdete. Mnohem těžší je najít člověka, který rozumí řemeslu, vydrží tempo provozu, umí pracovat v týmu, chápe hosta a současně má chuť se zlepšovat,“ říká Kastner.

Podle něj gastronomie není tak romantická disciplína, jak může působit na sociálních sítích. „Je to disciplinovaný provoz s tlakem na vždy perfektní službu hostovi. A právě v tom dnes vzniká největší mezera,“ dodává. 

Glosa Petry Martínkové: Česká kuchyně není retro. Vrací se lehčí, modernější a sebevědomější

Názory

Molekulární gastronomie, exotické ingredience, místo omáček pěny. Nové koncepty a odvážné experimenty. Gastronomie posledních dvaceti let byla neustálým hledáním nového. Dnes se však její směřování viditelně mění. Po letech experimentů přichází trend zdaleka možná nejzajímavější – návrat k podstatě, k tradičním surovinám a receptům. Zpátky ke kořenům.

Petra Martínková

Přečíst článek

Podobně situaci hodnotí i Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. „Ano, je to již několik let zásadním problémem provozovatelů restaurací, který se bohužel nelepší, spíše naopak,“ říká k nedostatku kvalitních kuchařů, číšníků a provozních pracovníků.

Absolventi mají papír. Restaurace potřebují praxi

Problém podle zástupců oboru není jen v tom, kolik lidí gastronomické školy vychovají. Ještě důležitější je, kolik absolventů do oboru skutečně nastoupí a zda jsou připraveni na realitu provozu. „Mladý člověk může mít papír, ale nemusí být připravený na rytmus restaurace, komunikaci s hostem, práci v týmu, zodpovědnost za kvalitu a ekonomiku provozu,“ říká Kastner. Školy podle něj často učí základ, zatímco nejlepší podniky dnes potřebují víc: řemeslo, hygienu, znalost produktu, servis, tempo, jazyk, sebevědomí, pokoru a hlavně motivaci.

Právě motivace pokračovat po škole do praxe je podle něj často slabým místem.

Stárek problém pojmenovává ještě ostřeji. „Problémem je v první řadě skutečnost, že 80 procent absolventů odchází do jiných oborů a školu berou spíše jako nástroj k formálnímu získání středoškolského vzdělání,“ říká.

Svou roli podle něj hraje také nedostatek praktické výuky. Asociace hotelů a restaurací ČR proto spolu s Hospodářskou komorou ČR prosazuje posilování duálního vzdělávání.

Vařil pro prezidenty i papeže. Teď restaurace U Sapíků hledá nového provozovatele

Enjoy

Restaurace a penzion U Sapíků v Klokočné jsou k pronájmu. Nový nájemce nepřebírá prázdný prostor, ale hotový gastroprovoz se značkou, historií a klientelou.

pej

Přečíst článek

Firmy si lidi začínají vychovávat samy

Podle Jiřího Halbrštáta, ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup, gastronomie netrpí primárně nedostatkem pracovních míst, ale nedostatkem lidí, kteří jsou připraveni okamžitě fungovat v reálném provozu. Nejobtížněji se dlouhodobě obsazují zkušení kuchaři, šéfkuchaři, cukráři a provozní manažeři. U těchto rolí podle něj nestačí formální vzdělání. Rozhodují roky praxe, schopnost zvládat vysoké tempo, vést tým a udržet kvalitu pod tlakem. Nedostatek je patrný také u číšníků a servisu, zejména v podnicích s vyšším standardem obsluhy.

To je důvod, proč firmy stále častěji investují do vlastního vzdělávání, zaučování a rekvalifikací. Nejde jen o gastronomii, ale o širší trend na českém trhu práce. Zaměstnavatelé si uvědomují, že hotové lidi na trhu nenajdou, a proto si je musejí vychovávat sami.

Kastner neočekává, že každá větší gastro firma bude zakládat vlastní střední školu. Přibývat ale podle něj budou interní akademie, mentoring, tréninkové kuchyně nebo programy pro juniorní kuchaře, číšníky, baristy a provozní. „Větší gastrofirmy už pochopily, že člověka si nekoupíte hotového na trhu. Musíte si ho vychovat. A pokud to neuděláte vy, udělá to někdo jiný nebo ten člověk z oboru odejde úplně,“ říká Kastner.

Česku chybí stavební dělníci a řidiči kamionů. A kupodivu, učitelé

Zprávy z firem

Nejžádanější profese v Česku jsou stavební dělníci, řidiči nákladních vozů a ochranka. Poptávka je také po personálu restaurací, vyplývá z aktuálního rozsáhlého průzkumu Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoliv se v Česku mluví o vzdělanostní ekonomice, nejvíc chybí dělníci bez vzdělání.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ambiente má výhodu v živém provozu

Ambiente má podle Kastnera pro vlastní školu dobré předpoklady. Skupina má silnou značku, vlastní provozy, jasnou kulturu, standardy a řemeslné know-how, které může studentům předávat přímo v praxi.

„U Ambiente mi to dává smysl, protože má kulturu, standard, dost provozů a hlavně řemeslné know-how. Škola bez živého provozu může být sterilní. Provoz bez vzdělávání zase časem vyčerpá lidi. Spojení obou světů je podle mě správný směr a trh z něho bude benefitovat,“ říká Kastner.

Podle něj může jít zároveň i o ekonomicky smysluplný krok. Pokud si firma dokáže vychovat lidi, kteří rozumějí jejím standardům a chtějí v oboru zůstat, snižuje tím tlak na nábor i fluktuaci. 

Kuchař už není jen člověk u pánve

Proměnily se také nároky na samotnou práci v gastronomii. Dříve podle Kastnera stačilo dobře uvařit nebo slušně obsloužit. Dnes musí dobrý člověk v gastru chápat celý zážitek hosta. „Musí umět rychlost, kvalitu, komunikaci, estetiku, technologii, sociální sítě, alergeny, původ surovin, udržitelnost i ekonomiku. Číšník už není jen nosič talířů a kuchař není jen člověk u pánve. Jsou to spolutvůrci značky podniku,“ říká.

Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete

Enjoy

Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Hosté jsou podle něj náročnější, informovanější a porovnávají nejen chuť jídla, ale také atmosféru, příběh, servis, férovost i energii místa. „Proto dnes v gastronomii uspějí podniky, které investují do lidí stejně vážně jako do interiéru, surovin nebo marketingu,“ dodává Kastner.

Aby více absolventů v oboru zůstávalo, musí se podle Stárka posílit podpora řemesel a motivace žáků už na základních školách. Důležitá je podle něj také osvěta, která je například u kuchařského řemesla mediálně poměrně silná. Kastner k tomu přidává kvalitní praxi u dobrých podniků, lepší obraz gastronomie jako moderního řemesla s budoucností a férovější pracovní kulturu.

Co Češi nejraději jedí?

Enjoy

Nejčastěji si Češi v restauracích objednávají svíčkovou, tatarák a větrník. I když v posledních letech se výběr jídla řídí spíš než podle chuti, podle ceny.

nst

Přečíst článek