Objem nových hypoték v Česku v únoru výrazně vzrostl. Banky a stavební spořitelny poskytly úvěry za 40,5 miliardy korun, což je téměř o 15 procent více než v lednu a o 59 procent více než před rokem. Zájem o hypotéky podporuje i blížící se zpřísnění pravidel pro investiční úvěry.
Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v červenci hypotéky za 37,8 miliardy korun, což je proti červnu nárůst o dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o tři procenta na 30 miliard korun. Úrokové sazby nových úvěrů v červenci pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,56 procenta na 4,53 procenta.
Nárůst odráží nejen další zvýšení průměrné hypotéky, ale i mírné zvýšení počtu nových hypoték. Meziměsíční pokles průměrné sazby byl v únoru třetí nejsilnější od dubna 2024.
Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypotéky za 22,6 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o pět procent. Nové úvěry bez refinancování klesly podobným tempem na 18,7 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v nepatrném poklesu a snížily se v průměru ze 4,80 procenta na 4,78 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Objem hypotečních úvěrů v listopadu činil 26,1 miliardy korun, o procento méně než v říjnu. Poptávka po hypotékách zůstává od léta stabilní na vysoké hladině a sazby pokračují v mírném poklesu.
Stavební spoření zažívá po loňském roce, kdy byla diskuse, jestli vůbec bude státní podpora, renesanci. „Je to ze dvou hlavních důvodů. Zmizela nejistota, klienti vědí, že státní podpora je tisíc korun,“ říká Pavel Čejka, předseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny.
Polovina výdajů českých domácností za energie ročně je zbytečná a šla by ušetřit. Dalšími problémy, které situaci v energiích v Česku zhoršují, je i stárnoucí nerekonstruovaný bytový fond a energetická chudoba. Mnoho lidí se navíc nevyzná v hospodaření s energiemi ani v tom, jak doma snížit energetickou spotřebu. Vyplývá to ze společné studie, kterou dnes představila poradenská společnost KPMG a Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka), která chce situaci pro české domácnosti nyní zlepšovat odborným poradenstvím stavebních spořitelen.
Role stavebních spořitelen se mění. Dříve si u nich lidé především spořili na bydlení nebo aby měli k dispozici větší naspořené sumy, které si na konci spoření vybírali. Po loňském memorandu, které uzavřely se státem, ale stavební spořitelny rozšiřují svou roli do poradenství k energetickým rekonstrukcím. Už letos na podzim by mohly domácnostem pomáhat i s kompletním podáváním žádostí o dotace, říká v rozhovoru pro Newstream CLUB předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 32 miliard korun, což je proti červenci nárůst o třetinu a nejvíce od ledna 2022. Meziroční růst zrychlil na 130 procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,98 procenta z červencových 5,07 procenta. Pod pěti procenty jsou po více než dvou letech. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Stavební spořitelny poskytly do konce července úvěry za 27 miliard korun. Ve srovnání s prvními sedmi měsíci loňského roku to představuje třetinový nárůst. Počet nových smluv o stavebním spoření se zvýšil o 6,1 procenta na 274 402, vzrostla i cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti stavebních spořitelen.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
Na českém trhu přibývá 🚬🚬🚬 padělaných cigaret. Podle průzkumu založeném na sbírání prázdných cigaretových krabiček z ulic a veřejných košů v ČR plyne, že v loňském čtvrtém čtvrtletí padělky tvořily zhruba 6,5 procenta cigaret na českém trhu, což představuje 800 milionů kusů. Za poslední dva roky se výskyt padělků téměř zdvojnásobil, na konci roku 2023 tvořily 2,8 procenta.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.