Hned po sečtení většiny hlasů se rozjede to skutečné „druhé kolo voleb“ – tedy vyjednávání o koalicích. Čeká nás podívaná hlavně pro fajnšmekry politických strategií a zákulisních her. Platí to ovšem jen v případě, že Babiš nebude mít dost mandátů na jednobarevnou vládu ANO.

Prezident nejprve rozhodne, koho pověří prvním pokusem o sestavení vlády. Lze očekávat, že předtím absolvuje konzultace se všemi předsedy stran – to může trvat týden i dva – zatímco mezi sebou budou jednat i samotné strany. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že první šanci dostane vítěz voleb, tedy hnutí ANO a Andrej Babiš. Ústava sice prezidentovi neukládá povinnost pověřit sestavením vlády právě vítěze, ale v politické praxi se to výrazně očekává.

Dalibor Martínek: Tak to se nepovedlo. eDoklad, další fiasko končící vlády

Názory

Chudák dosluhující šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se musela při volbách vracet domů pro plastový občanský průkaz, protože nefungovala aplikace eDoklad. Paní Pekarovou Adamovou jistě volební komise poznala, ale nebylo jí to nic platné. Jazyk zákona hovoří jasně, musíte u voleb prokázat totožnost.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

První kolo vyjednávání o vládě se bude výrazně odvíjet od počtu poslanců v jednotlivých klubech a jejich soudržnosti. Jinými slovy půjde o to, zda se na daný poslanecký klub dá spolehnout, že jeho členové zůstanou pohromadě a budou loajálně držet dohodnutou linii. Třeba u Okamurovy sestavy se nedá vyloučit, že někteří lidé – typově Rajchl nebo Šichtařová – brzy z jeho klubu SPD odejdou. Na tak nestabilní figury nelze příliš stavět stabilní vládní podporu. Stabilita klubů bude ve vyjednávání hrát velkou roli.

Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt. „Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.

Podle serveru ministerstvo nechtělo záležitost řešit před českými parlamentními volbami, protože se obávalo, že by se věc stala tématem volební kampaně. Otázka územního dluhu vyvolává v České republice stejně jako v Polsku silné emoce, upozorňuje Fakt.

Polsko prý přišlo o 368 hektarů

Polské požadavky vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958, kdy se s konečnou platností vytyčila státní hranice. Ta se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko tvrdí, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.

V roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala, a v roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, kterou Varšava odmítla. V roce 2015 česká vláda schválila soupis pozemků vhodných k předání, Česko od něj ale později upustilo.

Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí podle serveru Fakt uvedla, že rozhovory s Polskem o územním sporu trvají již řadu let. Dodala nicméně, že ministerstvo prozatím nezveřejňuje žádné podrobnosti.

Aktualizováno

Tusk: Ruské provokace vůči Polsku jsou už téměř každodenní

Politika

Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek