V českých domácnostech hoří stále častěji, a to často i z úplně jiných důvodů než dříve. Na další nárůst škod v rodinných domech a bytech má pak navzdory klimatologickým popíračům vliv také změna klimatu, která způsobuje živelní kalamity. Přečtěte si, na co si dát v souvislosti s novými typy rizik pozor, abyste nemuseli hlásit škodní událost.

Proměnu počasí navzdory popíračům klimatické změny začínají stále intenzivněji vnímat i tuzemské pojišťovny. Rok od roku totiž registrují nárůst škod způsobených živelními pohromami. Podle Petra Milaty z ČSOB Pojišťovny tak roste riziko sezónních výkyvů živelních škod, jako jsou kalamity typu vichřice, přívalové srážky či v minulých letech dokonce tornádo, a samozřejmě také povodně, u nichž se projevuje právě zvýšená frekvence extrémních povětrnostních jevů.

„Výraznější nárůst celkových čísel v této oblasti registrujeme zejména v souvislosti s následky živelních událostí. Příkladem mohou být loňské podzimní povodně, kdy bylo jen u nás v krátkém čase nahlášeno enormní množství škodních událostí – téměř 37 tisíc,“ potvrzuje Jan Marek z pojišťovny Generali Česká.

Kalamity kvůli změně klimatu vznikají navzdory popíračům

Pokud jde o kalamity, meziroční výkyvy v desítkách procent zaznamenávají i v ČSOB Pojišťovně. „Například letošek je zatím relativně klidný oproti loňsku, kdy se potýkali s povodněmi. Na druhou stranu se ale projevily výrazné letní bouře, takže oproti předchozím letům může jít až o 30procentní nárůst škod,“ odhaduje Petr Milata a dodává, že je třeba si už připustit, že počasí se z dlouhodobého hlediska skutečně mění.

V pojišťovně Uniqa zaznamenávají celkově největší meziroční nárůst škod způsobených elektrickým zkratem, krupobitím a vodou unikající z pevně nainstalovaných potrubí. Všechny tyto příčiny vykazují více než 40procentní meziroční nárůst. „Kromě loňských rozsáhlých škod z povodní se ale s podstatně větší frekvencí objevují i menší lokální záplavy a zatečení do objektů při prudkých a vydatných bouřkách a deštích, kterých je v posledních letech více,“ popisuje mluvčí pojišťovny Veronika Hešíková. Dodává, že při bouřkách mohou vznikat také škody na technologiích u staveb i domácností v důsledku náhlého přepětí, které do domu „zavleče“ i vzdálený úder blesku.

Nejčastější příčinou škod jsou však podle ní i nadále vodovodní havárie. S tím souhlasí také Martin Podávka z pojišťovny Pillow a Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny (ČPP). Tyto úniky vody z technických zařízení se nejčastěji týkají prasknutých přiváděcích hadiček k WC či vodovodním bateriím, případně situací, kdy praskne potrubí přímo ve zdi. Průměrná výše takových škod byla podle Čapkové v loňském roce kolem 30 tisíc korun.

Škody související s extrémy počasí podle pojistných expertů kopírují trend vývoje klimatu posledních let. Ačkoli byla loňská katastrofální povodeň po dlouhé době ojedinělá svým rozsahem, lokálních událostí spojených s prudkými srážkami a vichřicemi podle Hešíkové skutečně postupně přibývá.

Co vše dnes může způsobit požár

V poslední době roste i počet škod souvisejících se stále hodnotnějšími technologiemi, kterými lidé vybavují své domy a byty. Patří mezi ně například fotovoltaické panely, tepelná čerpadla, kotle či různá elektrická vozítka s nabíjecími bateriemi, jako jsou elektrokoloběžky nebo elektrokola. A ani škody z těchto zařízení nemusí být vůbec malé – mohou se vyšplhat až do milionů korun, jak potvrzuje Alena Čurgaliová z Pojišťovny Komerční banky. Loni totiž tato pojišťovna registrovala požár, který způsobil zkrat elektrokola, a celková výše škody dosáhla téměř 5 milionů korun.

Meziroční nárůst pojistných událostí způsobených požáry zaznamenávají i v pojišťovně Uniqa. Jen v letošním roce jich podle statistik přibylo oproti loňsku o 16 procent. Za tímto nárůstem podle Veroniky Hešíkové stojí především zanedbaná údržba topných zařízení v domácnostech a rozšiřování moderních technologií, respektive nových typů přístrojů, které lidé používají. „Objevují se tak nová rizika, zejména požáry vyvolané například fotovoltaikou, akumulátory či nabíječkami,“ doplňuje Zdeněk Hruška z pojišťovny Uniqa.

Pojišťovna Allianz naopak významný nárůst škod z požárů nezaznamenává a počet škodních událostí považuje za stabilní. Objem vyplacených pojistných plnění v souvislosti s požáry se však u Allianz ve všech klientských segmentech pohybuje okolo 450 milionů korun. Ještě větší částku – 470 milionů korun za 1604 retailových škod – hlásí Generali Česká pojišťovna. „Pokud odmyslíme povodně a záplavy, pak požáry jsou v absolutních číslech těmi nejdražšími pojistnými událostmi. Mnohdy jde totiž o totální škody. Loni se za ně vyplatilo dokonce dvakrát tolik co za následky vichřic,“ uvádí mluvčí pojišťovny Jan Marek. Podle něj bývá příčinou zpravidla technická porucha zařízení, otevřený oheň v domácnosti nebo problémy se spalinovými cestami.

Nejvíce požárů se podle expertů každoročně hlásí během nové topné sezóny. „Pokud se před jejím zahájením zanedbá kontrola komína či kotle, majitelé riskují nejen vlastní bezpečnost, ale i komplikace při pojistném plnění,“ upozorňuje Hruška. Mezi problematické faktory podle něj patří neodborné instalace krbů a kamen, zanedbané revize a čištění komínů, nesprávné umístění topných těles či poškozené elektroinstalace a spotřebiče – zejména ledničky a napájecí zdroje.

Na nutnost každoroční kontroly komínů upozorňuje i Čurgaliová. Pokud by totiž vznikl požár, který by měl příčinnou souvislost se znečištěním komína a neprovedením povinné kontroly, může pojišťovna podle ní pojistné plnění snížit nebo dokonce zamítnout.

Nepodceňujte kontrolu komína, vyhořet můžete raz dva, varuje kominík

Zprávy z firem

S příchodem chladnějších dnů začíná pro většinu domácností topná sezóna. Než se však zatopí v kamnech, krbu nebo kotli, je nutné věnovat pozornost komínu a spalinovým cestám. Právě proto nastupuje kominík, jehož práce má zásadní vliv na bezpečnost, účinnost i úspory při vytápění.

Michal Nosek

Přečíst článek

video

Riziko je palivem našeho byznysu. A rizik ve světě stále přibývá, říká v podcastu Global Minds Tobias Sonndorfer z VIG Re

Leaders

Svět se rychle mění a s těmito změnami souvisí i akcelerace výskytu nových rizik. Ať už se tato rizika pojí s následky živelních katastrof, geopolitickým vývojem či digitalizací, je to téma jak pro pojišťovny, tak pro zajišťovny. „S novými hrozbami se musí vypořádat pojistitel i zajistitel. V podstatě děláme to, že se zabýváme velkými společenskými otázkami a snažíme se absorbovat a tlumit negativní dopady,“ říká generální ředitel zajišťovny VIG Re Tobias Sonndorfer v podcastu Global Minds, který představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Pojistka vám dům nezaplatí, varují pojišťovny. Čechům je to jedno

Money

Ročně dojde k 350 tisícům pojistných událostí na majetku, za které pojišťovny vyplatí 15 miliard korun. V případě přírodní katastrofy, jako byly loňské povodně, se můžou škody vyšplhat i na dvojnásobek.

Zlaťák

Přečíst článek

Stát se znovu pokusí prodat pražský zámek Veleslavín. Je to už devátý pokus o jeho prodej v elektronické aukci. A vyvolávací cena o polovinu nižší než při prvním pokusu, kdy stát požadoval 580 milionů.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) už podeváté nabízí k prodeji pražský zámek Veleslavín. Elektronická aukce se uskuteční ve druhé polovině listopadu a vyvolávací cena nemovitosti bude 249 milionů korun, sdělila ve středu mluvčí úřadu Michaela Tesařová.

Hlavní město Praha i městská část Praha 6 budou mít možnost – v případě zájmu – dorovnat nejvyšší nabídku z dražby. V předchozích aukcích nikdo žádnou nabídku nepodal.

Cena zámku klesla na polovinu

Oproti poslednímu pokusu o prodej se vyvolávací cena snížila o 47 milionů korun. Požadovaná částka je tak méně než poloviční ve srovnání s prvním pokusem z listopadu 2023, kdy úřad chtěl 580 milionů korun.

Aukce začne 19. listopadu a potrvá do 20. listopadu. Zájemci o účast v dražbě musí nejpozději den před jejím zahájením složit kauci 15 milionů korun. Úřad nabízí dva termíny prohlídek nemovitosti po předchozí domluvě.

Praha o bezplatný převod marně žádala

Majetkový úřad dříve navrhoval, aby byl zámek Veleslavín zařazen do směny nemovitostí mezi státem a Prahou, ale k výměně nakonec nedošlo. Žádost hlavního města o bezplatný převod úřad odmítl.

Možnost odkupu za vyvolávací cenu Praha i městská část Praha 6 v minulosti odmítly – označovaly ji za příliš vysokou. Praha 6 má nyní areál zámku v bezplatné výpůjčce.

Zámek Veleslavín s přilehlým historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou.

V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a Oskar Fischer, jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby. Léčili se zde například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.