Jak se mají rekonstruovat industriální památky? Třeba jako v Bratislavě
Poslední prostor Jurkovičovy teplárny, vlaštovky moderní architektury na Slovensku, získal novou podobu. Interiér restaurace s názvem Werk plynule navazuje na industriální minulost celého objektu.
Jurkovičova teplárna, postavená ve 40. letech, měla stejný osud jako spousty dalších podobných, ač výjimečných, industriálních budov. Konkrétně tato v bratislavské čtvrti Staré město byla jednou z prvních navržených v duchu moderní architektury. Pracovat se v ní začalo v roce 1942, o dva roky ji málem zničilo spojenecké bombardování. Chátrat začala na konci 20. století, kdy v ní byl ukončen provoz.
Prohlédněte si, jak se Jurkovičova teplárna proměnila:
Ojedinělou industriální památku se podařilo zachránit díky rekonstrukci, kterou navrhlo studio DF Creative Group. Architekti zachovali, co nejvíce šlo a dovnitř vestavěli novou strukturu. V budově jsou nyní sdílené kanceláře. Jako poslední prošla proměnou část přízemí, kterou přeměnili architekti ze studia Beef na restauraci, bar i kavárnu.
Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.
Celé pohraničí je vlastně takový brownfield, říká architekt Krupauer
Reality
V tuzemsku je minimálně 11 tisíc hektarů opuštěných průmyslových areálů, objektů a ploch. Vzhledem k tomu, že stavět na zelené louce bude stále obtížnější dostanou se i do hledáčku developerů a soukromých investorů, říká Jan Hana, vedoucí oddělení brownfields na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. 
Stavět na zelené louce je čím dál těžší. O brownfieldy se investoři poperou, leží v nich miliardy, říká expert
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
