Analytici, ekonomové i Mezinárodní agentura pro energii očekávají, že letos budou ceny ropy stagnovat, případně klesat, a to částečně kvůli zvýšení produkce zemí mimo ropný kartel OPEC. V lednu ale začala ropa zdražovat. Tento trend by však neměl mít dlouhého trvání. I tak se ale čeští motoristé musejí vypořádat s dražšími palivy.
Pohonné hmoty v Česku momentálně rychle zlevňují. Litr benzínu se v úterý prodával průměrně za 44,53 koruny. To je o 1,52 koruny méně než o týden dřív. Nafta za tu dobu zlevnila o 1,15 koruny na 45,24 koruny na litr. Benzín je nyní nejlevnější od poloviny května, nafta dokonce od začátku května. Od 1. června se však z obou pohonných hmot platí snížená spotřební daň, o 1,50 koruny na litr.
Saúdská Arábie dala západním spojencům najevo, že je připravena zvýšit těžbu ropy v případě, že produkce v Rusku výrazně klesne v důsledku sankcí. S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom Informoval britský list Financial Times (FT). Ceny ropy na zprávu reagovaly poklesem.
Sedm největších ropných společností se letos chystá k odkupům svých akcií v úhrnu za 38 miliard dolarů (téměř 813 miliard korun), což je téměř rekord. Znamenalo by to maximum od roku 2008, kdy tyto podniky na odkup svých akcií vynaložily dohromady 46 miliard dolarů. Firmám to umožňují vysoké ceny surovin.
Americký prezident Joe Biden v úterý rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jedná se součást mezinárodně koordinovaného kroku, k němuž se připojí další země, které jsou klíčovými světovými dovozci ropy, a to Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Británie.
Růst pohonných hmot výrazně zrychlil.
Ropa zlevňuje vlivem šíření delta mutace covidu v asijských zemích, jako je Čína či Japonsko, které patří k největším světovým dovozcům ropy. Bílý dům navíc zesiluje tlak na ropný kartel, aby navýšil těžbu. Je to dobrá zpráva pro české řidiče. Ceny pohonných hmot půjdou dolů.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
