Ministr Marian Jurečka oznámil, že průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 korun. Dosáhne tak téměř 22 tisíc korun. Stát od příštího roku vydá na důchody o 22 miliard korun více, celkem přes 720 miliard korun. Důchody tvoří asi třetinu výdajů státu.

Pokud jsou ve vládě nějaké rozmíšky o miliardu na dálnice nebo na armádu, tak o důchodcích se nikdo nebaví. Je to prý podle zákona. Mandatorní výdaj. Jurečka sice prosadil zpomalení valorizace a postupné zvyšování věku odchodu do důchodu z 65ti na 67 let. Babiš to asi zruší.

Jurečkova reforma přitom není žádná reforma, tím se vláda těžko může chlubit. Jsou to kosmetické úpravy. I přes ně výdaje státu na důchody dál rostou.

Jak tento stát, politické strany, tancují kolem důchodců, je neuvěřitelné. Skutečné posvátné krávy. Důchodci mají argument, že celý život pracovali, odváděli daně, takže si svůj důchod zaslouží. Skutečnost, že měli pětatřicet let, aby se na penzi zajistili, mohli investovat, často mají drahé nemovitosti, ignorují.

Dalibor Martínek: V Česku je stavební boom. Přesto zůstáváme v duši malí, nestavíme do výšky

Názory

V Česku se letos rekordně staví. Pro představu, stavební produkce podle statistického úřadu v červnu, poslední dostupná data, meziročně vzrostla o 14 procent. Dokončeno bylo 3 775 bytů, což znamenalo meziroční růst o 40 procent. To jsou čísla jako blázen. Vypadá to na nějakou novou českou stavební konjunkturu. Má to však zádrhel.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pláže plné důchodců

Fakt, že jejich penze deptají rozvoj státu, neumožňují investice do moderních technologií, infrastruktury nebo obnovy energetiky, to je důchodcům jedno. Ti mají rádi hotovost na účtu. Když se rodina s dětmi dostane na dovolenou k moři, pláže jsou plné důchodců.

Respektive, fakt, že stát krvácí na důchodcích, je jedno především politikům. Ti si raději vezmou na mezinárodních trzích půjčku, kterou budou draze splácet, než aby řešili penzijní systém. Příští rok bude Česko za svůj dluh platit 110 miliard korun. Zajímá to někoho?

Důchodci jsou voliči a je jich 2,4 milionu. S tím se dají vyhrát volby. Ostatně Andrej Babiš na tuto skupinu voličů sází. A vyhraje.

Stanislav Šulc: Falešné koalice jsou košer, rozhodl soud. A je to tak v pořádku

Názory

Soud zamítl žalobu volebního hnutí Volt na konkurenční subjekt Stačilo! Zástupci Voltu si stěžovali, že slepenec antisystémových a částečně levicových stran obchází volební zákon, protože jde o nepřiznanou koalici. Soud naopak upozornil, že nehodlá zasahovat do dekády trvající zvyklosti, že strany zvou zástupce dalších partají na své kandidátky. Není to vítězství komunistů, ale férovosti volebního boje.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Co s tím? Chtělo by to pořádnou reformu důchodů. Základní důchodovou částku, aby člověk na stáří neupadl do chudoby. Staří lidé měli dost času se na stáří zajistit. Kdo je zajištěný, proč dojí stát? Možná je to taková česká zvyklost, podojit stát. Vzít si peníze, ačkoliv jich sám mám dost. Dotace, třeba na soláry nebo kotle, to je miláček Čechů. Peníze jakoby padaly z nebe, to je náš přístup. Zpět k penzím. Kdo není zajištěný, nechť dostane nějakou základní částku. Nač valorizace, na dovolené? Důchodci mají slevy kam se podívají. Na dopravu, na dovolené, do zoo, všude.

Žádná politická partaj s růstem výdajů na důchody nic nedělá a neudělá. Zákonem daná minimální mzda je 20 800 korun. Průměrný důchod bude skoro 22 tisíc korun. Nikomu na tom nepřipadá nic zvráceného?

Rok 2025 zatím patří evropským akciím. Zatímco americké akcie rostou ani ne o deset procent, burzy na starém kontinentu předvádějí růst o desítky procent. A překvapivým šampionem je v tomto ohledu pražská burza.

Na amerických trzích letos panuje spíš rozpačitá nálada. Index S&P 500 se drží pod deseti procenty, technologický Nasdaq sice po dubnovém propadu znovu ožil, ale ani 11procentní růst nedokáže naplnit vysoká očekávání. Podle ekonoma Kryštofa Míška z Argos Capital stojí za stabilizací lepší výsledky firem, boom kolem umělé inteligence a očekávaní, že americká centrální banka (Fed) by mohla snížit úrokové sazby už na nadcházejícím zasedání v září. Tuto možnost připustil koncem srpna ve svém projevu na sympoziu v Jackson Hole dokonce i sám šéf Fedu Jerome Powell, který je pro svoji vyčkávací taktiku mnohdy neurvale kritizován americkým prezidentem Donaldem Trumpem. A naděje trhu, že Fed v září sazby skutečně sníží, ještě vzrostla po středeční zprávě z amerického trhu práce. Aktuální data totiž ukázala oslabení poptávky po pracovní síle.

Mohlo by se zdát, že americké parkety tak čeká vzpruha. Míšek nicméně varuje, že září bývá historicky pro Ameriku nejhorším měsícem a korekce je tak stále ve hře.

Evropa, to je ale zcela jiný příběh. Ta narozdíl od Ameriky podle Míška těží z atraktivnějších valuací, vládních investic do obrany a energetiky a také z návratu zahraničních investorů.

Panevropský index MSCI Europe posílil od ledna o čtvrtinu a Stoxx Europe 600 o více než devatenáct procent. Španělské a německé akciové trhy přidaly přes 20 procent a patří k hlavním tahounům regionu. Analytik XTB Tomáš Cverna připomíná, že v lokálních měnách si S&P 500 i Euro Stoxx 50 připisují kolem devíti procent, ale při přepočtu do eura americký index zaostává o více než 12 procent. Slabší dolar by mu měl pomáhat, avšak vlivem nepředvídatelné politiky Donalda Trumpa tomu tak není. 

Praha mezi vítězi

Do klubu vítězů se letos zařadila i Praha. Hlavní index PX vzrostl od ledna o více než 28 procent. Silný růst táhnou zejména bankovní tituly a energetický gigant ČEZ, který díky dividendám a stabilním výsledkům patří k nejobchodovanějším akciím regionu. Ještě lepších čísel dosahuje dividendový index PX-TR, který započítává vyplácené dividendy. Ten od ledna posílil zhruba o 35 procent.

Podle Míška právě bankovní sektor těží z vyšších sazeb, které se při nízké nezaměstnanosti promítají do lepších úrokových marží. To dokládají i konkrétní příklady: akcie Deutsche Bank či španělské Banco Santander letos vzrostly o 80 procent a rakouská Erste Bank, obchodovaná i v Praze, přidala 40 procent. Evropské trhy navíc podporuje i obranný průmysl, který těží z plánovaného zvyšování vojenských rozpočtů v zemích NATO.

Úprk do Evropy

Za růstem evropských firem stojí řada vlivů. Tím největším však již zmíněná nepředvídatelná politika Donalda Trumpa. Kvůli ní se totiž řada investorů stáhla z amerických trhů, a to z akciových, dluhopisových i měnových, a naopak přelila část investic právě do Evropy. 

Investoři si dále uvědomují, že americké akcie jsou dnes velmi drahé, říká analytik Portu Lukáš Raška a připomíná, že index S&P 500 se obchoduje na více než 27násobku čistých zisků, což překonává i dobu internetové bubliny. V první polovině roku i proto docházelo k výrazným přesunům kapitálu z USA do Evropy. A i když se americkým trhům v létě podařilo část ztrát dohnat, rozdíl v ocenění zůstává stále značný.

Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám

Trhy

Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek