Slováci trumfují Čechy, mají mrakodrap. V Ostravě už se taky jeden chystá
Na Slovensku se staví první mrakodrap. Hrubá stavba má být hotová do konce roku. Slováci tak předběhnou Čechy, kteří na budovu převyšující limit 150 výškových metrů teprve čekají.
V Bratislavě roste nejvyšší budova Slovenska, která se už může nazývat i mrakodrap, protože v těchto dnech překonává požadovanou hranici 150 výškových metrů. Po dostavbě by Eurovea Tower od developerské skupiny J&T Real Estate měla mít 168 metrů. Nejvyšší obytná budova v Česku AZ Tower v Brně má „jen“ 116 metrů. Překonat by ji měla stavba architektonického studia Chybík + Kryštof v Ostravě, projekt se ale kvůli geologickým zjištěním letos výrazně měnil, nové detaily stavby i její plánovanou výšku architekti představí až koncem letošního roku.
Prohlédněte si tak zatím fotogalerii, jak se staví první mrakodrap u sousedů na Slovensku.
Město, které se chce chlubit, že má svůj mrakodrap musí splnit základní podmínku Rady pro výškové budovy a městské protředí (CTBUH), a to mít obytnou budovu s minimální výškou 150 metrů. Této výšky zatím žádná rezidenční budova v Česku nedosahuje. Za to u našich slovenských sousedů se jedna taková už právě finišuje. Bratislavská Eurovea Tower od developerské společnosti J&T Real Estate (JTRE) má v těchto dnech svým 44.poschodím překonat požadovanou stopadesátimetrovou hranici. Hrubá stavba s konečnou výškou 168 metrů by měla být hotova letos v listopadu, oznámil developer.
V Bratislavě vyrůstá jen „maličký“ mrakodrap
Bratislava se tak ještě před koncem letošního roku dostane mezi města, která se pyšní tím, že v nich stojí mrakodrapy. Prvenství v tomto žebříčku si zatím od roku 2010 s 828 metrovou budovou Burdž Chalífa drží Dubaj. Druhé místo má se 632 metry Šanghajská věž (Shanghai Tower) postavená v roce 2015. Bronzové místo se 601 metry výšky má Abrádž Al-Bajt (známý jako Makkah Royal Clock Tower) ze saudskoarabského města Mecca.
Některá světová města se ovšem nezaměřují na dosažení mety nejvyššího mrakodrapu, ale spíše na výstavbu většího počtu výškových budov. Takový Hongkong už má na svém kontě v současnosti téměř pět se padesát mrakodrapů, Londýn třicítku a Varšava jedenáctku. Bratislava se tak letos stane už 201.městem světa, ve kterém stojí mrakodrap.
Jak dlouho se staví mrakodrap
Stavba prvního slovenského mrakodrapu jde developerovi docela od ruky. Zhruba do tří let by měl být hotov. Stavební práce na celém obchodně-administrativním komplexu Eurovea, jehož bude bratislavský mrakodrap součástí, začaly na konci roku 2019. A hned se začátkem dalšího roku vyvrtala čtveřice vrtných souprav téměř 1400 pilotů pro základy stavby.
Za devět měsíců na to se pak tři dny betonovala základová deska budovy a současně probíhalo i testování odolnosti fasády vůči extrémnímu počasí. „Poté, co byla základna doplněna 15 metrů vysokými podpěrnými sloupy ve tvaru písmene V, začal mrakodrap růst do výšky a v průměru každých 11 dní se přidávalo nové standardní patro,“ uvádí JTRE. První polovinu plánované výšky překonala stavba Eurovea Tower na přelomu roku 2022 a nejvyšší budovou Slovenska se stala už letos v červnu.
Společnost RT Torax, která se v centru Ostravy chystá postavit nejvyšší budovu v Česku, musí svůj projekt změnit. Místo jedné věže vyšší než 230 metrů bude mít budova kvůli novým geologickým zjištěním věže dvě. Vyšší z nich bude i tak nejvyšší budovou v zemi. Ostravská společnost RT Torax. Se změnou už investor seznámil zastupitele města. Chystanou stavbu už dříve kritizovala část městské opozice.
Projekt ostravského mrakodrapu se změní. Místo jedné věže vyrostou dvě nižší
Zprávy z firem
Bydlení s ptačí perspektivou
V průběhu podzimu by se podle plánů developera měla osazovat tzv. koruna mrakodrapu a dokončovat strop 45.poschodí, které bude i nejvýše položeným obytným podlažím. „Výstavba Eurovea Tower a celého pokračování Eurovea probíhá podle plánu i přes současnou složitou situaci na stavebním trhu, a to díky důkladné přípravě, kvalitní projektové dokumentaci a profesionalitě všech dodavatelů.
Do konce listopadu bychom měli mrakodrapu nasadit korunu a dosáhnout jeho nejvyššího bodu. Již nyní zaznamenáváme příznivé ohlasy na to, jak věž rozbíjí dosavadní monotónní panorama téměř stejně vysokých budov. Po dokončení bude vynikat štíhlou zaoblenou siluetou a stane se moderní dominantou Bratislavy,“ říká výkonný ředitel JTRE Pavel Pelikán.
Bratislavský mrakodrap bude mít po svém dokončení 47 nadzemních podlaží se čtyřmi stovkami apartmentů. Každá obytná jednotka by měla mít vysoké stropy i vlastní terasu. V dolní části budovy bude pro obyvatele vstupní lobby s recepcí i přístup přímo ze stejnojmenného obchodního centra, které bude mít po svém dokončení plochu přes 100 tisíc m2.
V komplexu kolem mrakodrapu staví developer vedle nákupního centra ještě sérii dalších budov s rezidencemi a kancelářemi. Součástí výstavby developera v rámci této městské čtvrti přímo u řeky bude mimo jiné také prodloužení nábřežní promenády na břehu Dunaje, vybudování bulváru Pribinova a vznik dalších veřejných prostor, sportovišť a dětských hřišť.
O výstavbě bratislavského mrakodrapu vzniká nyní dokumentární film, který natáčí oceňovaný režisér Jaro Vojtek.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec
Leaders
Architektonický ateliér Chybik+Kristof se podepsal pod spoustu projektů od rezidenčních staveb po veřejné nebo experimentální jako je food market Manifesto v Praze. Za svoji práci byli architekti z Brna také mnohokrát oceněni, naposledy zaujali porotu prestižní MIPIM Awards projektem Vinařství Lahofer. „Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité,” říká v rozhovoru pro newstream.cz jeden ze zakladatelů studia Ondřej Chybík.
Mrakodrap může do Ostravy přinést novou energii, říká architekt Chybík
Enjoy
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
