Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt

Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.

Udržitelnost je v poslední době často akcentovaným pojmem v celé řadě oborů. Co znamená pro architekta?

Skutečnou udržitelnost, nikoliv jen tu v zajetí marketingových kampaní, vnímám jako udržovatelnost. Očima architekta je to dům, který se dá jednoduše provozovat a dá se o něj dostupně a jednoduše starat. Zároveň by ale samozřejmě měl být navržen s enviromentálním přístupem a tak, aby byl funkční pro danou komunitu.

Nejde tedy primárně ekologické materiály nebo technologie, ale například i funkční dispozice?

Materiály jsou jednou stranou mince udržitelného navrhování. Stejně důležité je, aby dům měli rádi lidé, pro které je navržen, nejenom architekt, který ho navrhl. Protože čím víc mají lidé dům, jenž užívají, rádi, tím lépe a více se o něj starají. Udržují ho a takový dům tu může stát na věky.

Váš ateliér před lety navrhoval český pavilon pro světovu výstavu EXPO v Miláně. V konceptu jste akcentovali dočasnost a objekt jste navrhli z modulů. Jsou modulární stavby tématem udržitelné architektury?

Zrovna tento projekt zcela zapadá do definice toho, co jsem právě řekl. Firma KOMA, která dům postavila, si ho oblíbila, a nakonec i koupila. Po skončení výstavy ho rozložila a znovu postavila ve Vizovicích jako svoje sídlo. A to je pro mě esence udržitelnosti. Kdybychom ten dům navrhli špatně, skončil by ve šrotu.

Budeme soutěžit o filharmonii na Vltavské, říká architekt od Zahy Hadid

Enjoy

V kanceláři Zaha Hadid Architects Jakub Klaška pracuje od roku 2010. Za tu dobu má na kontě řadu různorodých projektů v Evropě i Asii. Podílí se i na projektu přeměny Masarykova nádraží pro investiční skupinu Penta. Spolu s ateliérem pak bude soutěžit i projekt na novou filharmonii na Vltavské. Jak vnímá český urbanismus a co mu v Česku chybí z pohledu městské architektury? I na to odpovídá v rozhovoru pro newstream.cz.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Chápu. V tomto případě to ale umožnily použité materiály a stavební technologie. Ne vždy to jde...

Skvělým stavebním materiálem je dřevo. Má totiž zápornou uhlíkovou stopu, když roste strom, tak díky fotosyntéze přeměňuje oxid uhličitý na kyslík. Dřevo jako materiál má pak výrazně nižší uhlíkovou bilanci než třeba beton, jehož výroba má nesmazatelnou uhlíkovou stopu. Na druhou stranu, beton je velice trvanlivý materiál, a je-li použit správně, budova má schopnost stát po staletí bez nutnosti zásahu do primární nosné konstrukce.

Zaznamenal jste, že by investoři měli o stavění ze dřeva v poslední době větší zájem?

Zájem je možná vyšší, ale stále nejde o trend. A neplatí to jen o stavění ze dřeva. Stejně tak bývá obtížné některé investory přesvědčit, že není nutné bourání. Přitom nebourat, ale vylepšovat stávájící fundus budov je z mnoha pohledů to nejsprávnější řešení. Na druhou stranu to, že se v tuzemsku nestaví víc ze dřeva, není až taková chyba investorů, ale legislativy. Postavit v Česku pětipodlažní bytovku ze dřeva je nemožné. A to není všechno, máme tu i další naprosto absurdními předpisy, které by se měli zrušit.

Dřevostavby mají budoucnost a stavět by se měly i do výšky

Enjoy

Zájem o dřevostavby roste. Například v Nizozemí nebo Francii si dokonce stanovili povinnost, že část výstavby bude muset být právě ze dřeva. I Češi čím dál častěji projevují zájem o tento typ domů, zatím ale v tuzemsku lze ze dřeva postavit maximálně čtyři patra vysokou budovu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Které konkrétně?

Například hodně známé pravidlo oslunění, které se v Praze naštěstí už podařilo překonat, jinde ale brání zahušťování městské výstavby. I kvůli tomu pak sledujeme nekonečné rozrůstání se výstavby za hranice našich měst do volné krajiny. A kromě světlotechnických norem, by se měly změnit i ty hlukové. Současná pravidla, podle kterých nelze postavit linku tramvaje bez gigantických protihlukových bariér, v podstatě ničí uliční scenérii a město jako takové. Zastaralá legislativa platí taky u již zmíněných dřevostaveb.

Narazil jste na téma zahušťování měst. Jak si v tomto ohledu vedeme v Česku?

I v tomto případě bohužel narážíme na legislativu, konkrétně zmiňované hygienické normy a také památkovou péči. Navíc nás i třicet let po revoluci dohání nevypořádané majetkové vztahy, kvůli nimž vlastně zase tolik pozemků ve městech volných není. Skvělý přístup v těchto ohledech mají v řadě evropských měst. Například v Zürichu pracují se strategií s názvem Nachverdichttung, jde o architekturu „znovuzahušťování“. U nás by ve městech stačilo alespoň zahuštování, všechno ostatní je totiž v podstatě ekologická katastrofa. Nejenomže se do velkých měst migruje, ale také se zvedají standardy. Dnes už čtyřčlenná rodina nechce žít v bytě 2+1. A možná bych měl i recept, jak toho docílit.

Konečně novelizovat stavební zákon?

Také. Stejně tak by mohlo zafungovat to, že se do výstavby vedle soukromých investorů, zapojí i tuzemská města a státní sektor. A začnou s kvalitní výstavbou na svých pozemcích v centru měst. Například Brno má takových pozemků celou řadu a vím, že Praha taky.

Evžen Korec z Ekospolu: Stavební pozemky došly, my jich ale máme dost

Leaders

Majitel společnosti Ekospol Evžen Korec je jedním z největších pražských stavitelů bytů. V posledních dvou letech však na trh dával méně nových bytů než jeho konkurenti. Korec, jehož firma letos oslaví třicet let existence, však nehodlá ustupovat ze svých pozic. „Nemůžete developera posuzovat podle toho, kolik dá na trh bytů za jeden rok,“ říká jeden z nejbohatších Čechů. Na příští roky má velké plány. A hlavně, v Praze vlastní obří množství stavebních parcel.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Vrátím se k té švýcarské strategii. Jak přesně znovuzahušťuje Zürich?

Vyhledávají zastavitelné lokality, brownfieldy a dokonce navrhují radikální přestavby stávajícího bytového fondu. Dostavují, přestavují, inovují. A to vše ruku v ruce s tím, že to ženou do výšky.

Pocházíte z Brna. Kde ve vašem městě vidíte rozvojové lokality?

V podstatě kdekoliv, kde není kvalitní veřejný prostor nebo park, by se stavět mělo a mohlo. Hned v centru Brna máme obrovský brownfield, který je přímo ideální k výstavbě. Kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům a dalším problémům, jako je přesun hlavního nádraží či otázka protipovodňových opatření, je to zatím jen promarněná příležitost. Mnohem větším problémem ale je, že Brno tyto pozemky prodalo a ztratilo tak nad nimi kontrolu. Může tak sice moderovat podobu výstavby, nikoliv už ale její cenu. A vzhledem k tomu, že se jedná o samé centrum města, bude vysoká. To může v budoucnu do této čtvrti přinést nežádoucí gentrifikaci.

Město by tedy mělo ohlídat sociální složení v nově vznikajících čtvrtích?

Město by mělo stavět a pronajímat svoje byty střední třídě za dostupné nájemné. Developer by měl stavět pro bohaté. Tento mix, spíš rovnováha, je jedinou možnou cestou, jak postavit živé město a vyhnout se gentrifikaci.

Středověký Jinonický dvůr obnoví pivovar a změní se v byty. A každý bude originál

Enjoy

První zmínky o Jinonickém dvoru pochází ze středověku. Výjimečný historický areál, jenž se stal kulturní památkou, ale také zažil smutné časy. V dobách socialismu sloužil jako zázemí pro zemědělce. Nyní ale prochází rekonstrukcí a už do konce roku zde v bytech s historickými detaily budou bydlet první nájemníci, říká developerská společnost V Invest, která areál vlastní.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Investoři si stěžují, že se staví málo. Co vy? Máte aktuálně na stole nějaký projekt na rezidenční bydlení?

Pro soukromý sektor navrhujeme několik stovek bytů do brněnského Bronxu, navrhujeme i projekt bytového charakteru pro město ve stejné lokalitě. Vzniknout by tam mělo kolem stovky bytů. Upřímně jsem velmi rád, že právě v tomto místě se potkává soukromá sféra s tou veřejnou, charakter Cejlu tak zůstane zachován.

Luxusní milionové byty tam nepatří?

To si nemyslím. Stavět se má pro všechny, pro bohaté pro střední třídu i pro nižší třídu. Sociální vrstvy se ale mají v jedné lokalitě promíchat, aby fungovala. V centru města mají bydlet univerzitní profesoři, primáři nemocnic a lidé s nadprůměrnými platy. Tito lidé nepatří jen do domku se zahrádkou v okrajových čtvrtích Brna. Musíme se zkrátka vyhnout monokultuře, ta nefunguje. Já sám jsem například velkým kritikem univerzitních kampusů za městem. Jediný, pro koho je to bonusem, je univerzita, která ekonomicky těží z toho, že studenti kampus neopouští.

Jako jeden z pilířů udržitelné výstavby jste označil i podporu výškové výstavby, s tím je v Česku hodně velký problém. Váš ateliér navrhuje mrakodrap do Ostravy. Jak to s projektem aktuálně vypadá?

O detailech projektu bohužel nemůžu mluvit.

Zaznamenala jsem ale, že místo jedné věže, tam nakonec budou stát dvě...

Projekt se vyvíjí a více budeme prezentovat na přelomu roku.

Projekt ostravského mrakodrapu se změní. Místo jedné věže vyrostou dvě nižší

Zprávy z firem

Společnost RT Torax, která se v centru Ostravy chystá postavit nejvyšší budovu v Česku, musí svůj projekt změnit. Místo jedné věže vyšší než 230 metrů bude mít budova kvůli novým geologickým zjištěním věže dvě. Vyšší z nich bude i tak nejvyšší budovou v zemi. Ostravská společnost RT Torax. Se změnou už investor seznámil zastupitele města. Chystanou stavbu už dříve kritizovala část městské opozice.

ČTK

Přečíst článek

Chápu. Věříte, že se přes všechny komplikace projekt realizuje a Česko bude mít svůj první mrakodrap?

Já myslím, že ano. Jinak bychom to nekreslili. I když za 12 let fungování ateliéru, už pár projektů takzvaně v šuplíku máme.

U kterého vás nejvíce mrzí, že se nerealizoval?

Nejvíc je to asi u návrhu sídla pro Lesy ČR. Šlo o vítězný projekt vzešlý z mezinárodní architektonické soutěže. My jsme ho zpracovali až do fáze prováděcího dokumentu a v momentu, kdy se měla vybírat realizační firma, došlo na změnu vlády. Ta projekt pohřbila, takže Lesy ČR mají teď dokumentaci za několik desítek milionů korun.

Dřevostavba až do nebe. Ve Švýcarsku roste nejvyšší pasivní dům světa

Enjoy

Tvůrci chystané unikátní budovy chtějí dokázat, že dřevo je přirozenou náhradou za beton.

ČTK

Přečíst článek

Architekt je závislý na investorech i politicích...

Architekt je závislý na všem. Vidíme to teď. Chybí stavební materiály, železo a nikdo neví, co se bude dít. Nejdůležitější roli samozřejmě hraje investor, jeho finanční možnosti a chuť stavět.

A mají čeští investoři chuť stavět?

Myslím, že ano. Důkazem toho je třeba Vltavská filharmonie. Ten, kdo soutěž na ní vyhraje, kromě šťastných chvil, zažije i mnoho starostí. Jde o mimořádně náročný projekt.

Přinese současná situace, tedy nedostatek stavebních materiálů, nové trendy ve výstavbě? Třeba větší zájem o 3D tisk?

Upřímně nevím. Možná se budeme muset přizpůsobit, už i v souvislosti s drahými energiemi. Možná díky zkušenosti s pandemií přinese pozitivní změnu do urbanismu. Jednou z nich může být to, že se přestanou stavět monofunkční kusy měst. To hlásí urbanisté už od 50. let a nikdo je neposlouchal. Díky pandemii jsme všichni zjistili, že například monofunkční administrativní komplexy přestaly ze dne na den fungovat. A s nimi celé kusy měst. Aktuálně proto máme na stole několik projektů, v nichž se snažíme kanceláře transformovat na bydlení. Kdyby společnost architektům naslouchala a nevnímala je jako ty, kdo navrhují jen hezká okna, ale jako profesionály, kteří rozumí městu, mohli bychom spoustě problémů předejít.

Ondřej Chybík (37)

Po studiích architektury v Brně a Štýrském Hradci v Rakousku absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETH Curych ve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. V roce 2010 založil společně s Michalem Krištofem architektonické studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers v roce 2010.

Mrakodrap může do Ostravy přinést novou energii, říká architekt Chybík

Enjoy

Architektonický ateliér Chybik+Kristof se podepsal pod spoustu projektů od rezidenčních staveb po veřejné nebo experimentální jako je food market Manifesto v Praze. Za svoji práci byli architekti z Brna také mnohokrát oceněni, naposledy zaujali porotu prestižní MIPIM Awards projektem Vinařství Lahofer. „Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité,” říká v rozhovoru pro newstream.cz jeden ze zakladatelů studia Ondřej Chybík.

Petra Nehasilová

Přečíst článek