Reklama

V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec

Architekta Eva Le Peutrec
archiv Eva Le Peutrec
Petra Jansová

Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.

Reklama

Co je obtížnější, navrhnout mrakodrap s biliónovým rozpočtem,nebo dům pro rodinu za minimum financí? 

Za mně určitě mrakodrap. Při návrhu velkých multifunkčních celků (velikosti až padesáti fotbalových hřišť) musíte mít velmi široké znalosti a zkušenosti. Musíte vědět, jak navrhnout hotely, kancelářské budovy, nákupní centra, byty, ale i třeba muzea či galerie… jak skloubit jednotlivé funkce, aby vzájemně tvořily synergii, aby byl komplex plně funkční a nekřížily se jednotlivé provozy. Vymyslet konstrukční systém a napojení na stanice metra. A v neposlední řadě celý návrh musí být „iconic”. Jedinečný. V naprosté většině toto není schopen obsáhnout jeden člověk. Nejvěhlasnější architektonická studia mají na každý typ stavby svého architekta, jiní se specializují na fasády. V tom jsem řekla bych rarita. Navíc navrhovat velká měřítka je zrádné. Dokonce i mnozí slavní světoví architekti si na tom „vylámali zuby“.

Projekty architekty Evy Le Peutrec si prohlédněte v následující galerii.

Přistupujete ke všem svým projektům stejně? 

Reklama

Ano, ať je měřítko projektu jakékoliv. Jde mi o jediné, inspirovat lidi, kteří město, budovu, dům či produkt budou používat. Navrhnout prostředí, které je nejen funkční, ale uživatelé se v něm cítí dobře a motivuje je žít jejich životy na maximum. 

Mrakodrapy jsou symbolem bohatství

Mrakodrapy jste chtěla stavět už jako dítě. Čím vás fascinují? 

Mrakodrap je pokaždé velká vertikální komunita, můžeme říct město, ve kterém často žije a pracuje i 10 tisíc lidí. Já pro ně tvořím ideální podmínky k setkávání, práci, bydlení, nakupování, sportu, trávení volného času, či meditaci. Má to hluboký sociální i psychologický přesah. Myslím, že architektura má na každého z nás ohromný vliv. Mnohem větší, než si většina z nás dokáže připustit… Mrakodrapy mohou být ale i symbolem moci, katedrály technokratického 21. století. Stejně jako kdysi na těch gotických katolická církev demonstrovala svoji moc, i dnes pro současné ekonomické velmoci jsou mrakodrapy symbolem bohatství, technologie a ekonomicko-politické síly. Jejich designéři tvoří velmi úzkou „sektu” mezi architekty. Jsme takoví „templáři” třetího tisíciletí.

West ham United, stadion

Křetínský si ke Spartě koupil podíl ve West Hamu

Daniel Křetínský vstupuje na britskou fotbalovou scénu. Koupil 27procentní podíl v jednom z nejstarších anglických klubů West Ham United. Transakci oznámil klub na svých webových stránkách, její výši neuvedl. V médiích se dříve spekulovalo o tom, že Křetínského podíl by mohl mít výši asi 700 milionů liber, tedy přibližně 21,3 miliardy korun. Miliardář a spolumajitel EPH Křetínský tak bude v Evropě vlastnit podíly hned ve dvou špičkových klubech - londýnském klubu a pražské Spartě.

Přečíst článek

V Číně jste žila kvůli tomu, abyste je mohla navrhovat? 

Ano, dalo by se to tak říct. Od sedmdesátek se ve světě žádné mrakodrapy nestavěly. Svět procházel ropnou krizí, což se podepsalo i na architektuře. Během mých studií začala stavba Petronas Towers v Kuala Lumpuru od světově známého architekta Césara Pelliho. Bylo vzrušující jen pár let poté soutěžit proti němu na mrakodrapu do centra Šanghaje, a na spoustě dalších mrakodrapů proti těm nejlepším světovým architektům. 

A jaké to je stavět v Číně? 

Rychlé. Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě. Dřív jsem se domnívala, že být flexibilní znamená přesunout se 10 tisíc kilometrů daleko do své kanceláře během 24 hodin. Dnes mi ve středu večer zavolají, že potřebují navrhnout mrakodrap. A na otázku, kdy je uzávěrka, mi oznámí, že „až” v pondělí. Takové zakázky prostě nedávají smysl. 

Jací jsou tamní investoři? 

Situace se od roku 2005 hodně zlepšila. Cestovali, hodně se poučili. Jde jim více o kvalitu a výjimečnost. Protože konkurence na trhu je v Číně obrovská. Pokud chtějí zákazníka zaujmout, je nejlepší vsadit na kvalitu. Ale i tak se najdou ještě tací, kteří chtějí mrakodrap za čtyři dny.

Architektů si v Číně váží

Označila byste je jako osvícené?

Ano, najdou se i osvícení. Jen tak může vzniknou výjimečná stavba. Spoluprací osvíceného investora a výjimečného architekta. 

Jak velký prostor dávají architektovi? 

Velký. Architekt patří v Číně mezi společensky nejváženější profese, takže se k němu chovají s patřičnou úctou. 

Jak moc lpí na dodržování rozpočtu? 

Přísně. V Číně se nedá koupit pozemek, dá se jen pronajmout. U komerčních staveb na padesát let. Za padesát let na sebe musí projekt vydělat. Proto se musí rozpočet dodržet. 

Museumpark v centru Rotterdamu od ateliéru MVRD.

Pražskou filharmonii navrhnou architektonická esa. Jsou mezi nimi i Češi

Hlavní město zveřejnilo jména 15 architektonických týmů, které zpracují návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie. V užším výběru se objevila i česká jména.

Přečíst článek

Jsou ochotni si připlatit za kvalitu? 

Ano. Ať už samotného návrhu, či použitých materiálů. To vše je zahrnuto v daném rozpočtu. Když chtějí navrhnout pětihvězdičkový hotel, vědí, že ho nepořídí za cenu čtyřhvězdičkového. 

A jak funguje povolovací proces? 

Na opravdu velkých stavbách je ke každému projektu přidělen člen z „local government” který se stará o jeho rychlé schválení. Chápou, že zakázka v řádu půl miliardy dolarů pomůže vytvořit pracovní místa, podpoří ekonomiku. Na druhou stranu tito lidé nemají někdy stejný architektonický vkus jako architekt, či investor a také se chtějí na projektu kreativně projevit, což je většinou na škodu věci. Někdy to ale naopak vyústí v diskuzi a podaří se najít zajímavější řešení, se kterým jsou spokojeni všichni. To je pak úplně ideální stav. 

Staví tam převážně tamní firmy nebo jde stavebníky ze zahraničí? 

Staví čínské firmy. Čína dokonce exportuje své stavební firmy a dělníky i na projekty v Africe či Jižním Pacifiku. 

Zlatá éra stavebního boomu je v Asii u konce

Podle architekta Jakuba Klašky ze Zaha Hadid Studio je Asie pro architekty aktuálně hodně zajímavá, a to z hlediska množství zakázek. Vnímáte to podobně? 

Ano, i když se domnívám, že zlatá éra je přeci již u konce a nebude se opakovat. Ale za ta léta stavebního boomu došlo k jedné důležité věci. Prostavěli se do kvality. 

Asie je vysokým počtem mrakodrapů hodně výjimečná. Patří i do Evropy? 

Každá země je specifická a má svůj jedinečný socio-ekonomicko-kulturní background. Co funguje v Asii nemůžeme lehce kopírovat v Evropě a naopak. Musíme si však uvědomit, že výškové stavby jsou nejekologičtější zástavba. Nejméně ekologické je vlastnit domeček na předměstí a ráno i večer hodinu dojíždět autem za prací, děti vozit do kroužků. Tím opravdu svoji uhlíkovou stopu nesnížíme. Navíc zničíme i velké množství orné půdy, což se ve finále projeví tak, že Česko nebude zemědělsky soběstačné a bude muset dovážet více potravin ze zahraničí.

Nejekologičtější je bydlet v centru a chodit pěšky. Neznamená to však, že bychom museli stavět hned mrakodrapy. Jako přirozená se v Evropě jeví bloková zástavba. (Jeden blok činžovních domů na Vinohradech zajistí bydlení pro stejný počet lidí (500), jako 200 rodinných domů v Křeslicích u Prahy.) Nebo můžeme postavit nové čtvrtě na území brownfieldů. Tam má Praha skutečný potenciál! Podle statistik má i 56 procent domů v Praze výšku menší 10m, což jsou 3 patra. Pokud se rozhodneme stavět o patro víc, nebo vytvářet půdní vestavby, naše oko to nepozná, a ekonomický i ekologický dopad bude velmi příznivý. 

Rekonstrukce hradu Helfštýn.

Prestižní architektonickou cenu získala výjimečná rekonstrukce hradu Helfštýn

Prestižní ocenění, Českou cenu za architekturu, udělované letos již pošesté, získali Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r za návrh rekonstrukce hradu Helfštýn.

Přečíst článek

Během pandemie jste napsala knihu. Znamená to, že jste měla víc času, protože se zastavily zakázky a stavební práce? 

Už před pandemií probíhala ekonomická válka mezi USA a Čínou. Proto jsem se snažila pracovat na projektech na různých kontinentech. Začátek pandemie ale skutečně zastavil většinu projektů, proto byl najednou čas na napsání knihy (kniha Architektura kreativního myšlení byla vybrána mezi nejlepší tituly letošního roku, spolu s Once Upon a Time in Hollywood od Quentin Tarantino pozn.aut.)

V knize píšete o jednom zrušeném projektu mrakodrapu v Číně. Máte nyní na stole nějaký projekt? 

Dnes mám znovu zakázky z Číny, Evropy i Jižního Pacifiku. Je pravda, že se zastavují a zase rozbíhají podle lockdownů dané země. Nová Kaledonie je momentálně ve svém třetím, zatím nejdelším a nejtvrdším, což ekonomické stabilitě nutné k investicím do architektury zrovna neprospívá. 

Stavební materiály prodražuje propad výroby elektřiny v Číně

Takže se kvůli covidu méně staví? 

Jakákoliv krize je potenciální riziko pro investory. Proto se v Asii stavělo tak rychle. Aby se stihlo stavbu dokončit, než uhodí další krize. Díky globalizaci je však provázáno vše se vším. Pandemie diametrálně změnila naše životy, architektura je zrcadlem společnosti. Už dnes navrhujeme stavby i města jinak než před pandemií. Navrhují se deseti minutová města, kde máte vše v dosahu 10 min chůze. Těší mne, že jsem na stejném principu navrhla už v roce 2009 město pro milion obyvatel. Ukázalo se to jako dobrý koncept, který dnes aplikují Paříž, Londýn.

Na výstavbu v Česku momentálně dopadá i výrazné zdražování stavebních materiálů. Ovlivňuje i to vaše zakázky? 

Ano, protože se to zdaleka netýká jen ČR, ale celého světa. Musíme si položit otázku, proč se zdražuje? Protože v Číně vzrostla cena elektřiny. Protože jí nejsou schopni vyprodukovat dostatek. Protože ji produkují uhelné elektrárny a na její výrobu nemají dostatek uhlí, protože ho přestali dovážet z Austrálie. Vše je propojené se vším. Už na začátku pandemie jsem přemýšlela o tom, že vše se vrátí k „lokálnímu”. Produkci i materiálům. A domnívám se, že to tak skutečně dopadne. 

Sídlo společnosti Kloboucká lesní navrhli architekti ze studia Mjölk.

Místo střechy solární šindele

Část střech ze solárních šindelů, část prosklená. Sídlo společnosti Kloboucká Lesní není jen administrativním zázemím, ale i laboratoří pro vývoj ekologičtějšího bydlení.

Přečíst článek

Co dalšího kromě zdražování přinesla pandemie do stavebnictví? 

Kromě lokálního bude podle mě další velký „buzzword” soběstačnost. A to hlavně ve městech. Nejen, aby solární panely, větrné turbíny a třeba i skleněné fasády produkovali elektřinu. Dešťová voda se využívala na zavlažování. Ale aby měl každý doma vedle ledničky box s hydroponickou farmou, kde si vypěstuje zeleninu. Pokud se schválí Green Deal, bude asi nejlepší si koupit rovnou statek i s krávou.

A jak změnila pandemie práci architekta? 

Bohužel je mnohem více schůzek virtuálních, což má neblahý dopad na inovaci. Inovace přes Teams prostě není možná. Dokonce si to uvědomil i Microsoft a snaží se o co nejrychlejší návrat svých zaměstnanců do kanceláří… a pak je tu ještě Metaverse. Celý svět se mění, architektura to v sobě bude odrážet více a více. 

Chtěla byste si postavit něco v Česku?

Musím říci, že mě v této otázce zarazilo zájmeno „si”. Nenavrhuji si stavby pro uspokojení svého ega. Navrhuji je pro lidi, kteří je budou používat. A jsme zpět u první otázky. Jde mi o jediné, inspirovat lidi, kteří město, budovu, dům či produkt budou používat. Navrhnout prostředí, které je nejen funkční, ale ve kterém se uživatelé cítí dobře a motivuje je žít svůj život na maximum.

Elon Musk

Musk prodal akcie Tesly za pět miliard dolarů. Přes miliardu pošle berňáku

Zasel vítr, sklidil bouři. Výsledek? Tučné sousto berňáku.

Přečíst článek

Peníze, ilustrační foto

Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let

Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí.

Přečíst článek

Reklama

Související

Daniela Pešková

Malé banky nastavily spořitelně zrcadlo, musela se změnit, říká bankéřka Pešková

Přečíst článek
Marco Iannaccone, náměstek generálního ředitele a člen představenstva UniCredit Bank

Marco Iannaccone z UniCredit Bank: Druhá půlka roku bude těžší. Chystáme se na to

Přečíst článek
Rohan City, stavba

Štěpán Křeček: Stavební produkce narůstá i při skokovém zdražování, nemovitosti mohou zlevňovat

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme