Reklama

Mrakodrap může do Ostravy přinést novou energii, říká architekt Chybík

Ondřej Chybík, architekt
Vojtěch Veškrna, poskytnuto Ondřejem Chybíkem
Petra Jansová

Architektonický ateliér Chybik+Kristof se podepsal pod spoustu projektů od rezidenčních staveb po veřejné nebo experimentální jako je food market Manifesto v Praze. Za svoji práci byli architekti z Brna také mnohokrát oceněni, naposledy zaujali porotu prestižní MIPIM Awards projektem Vinařství Lahofer. „Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité,” říká v rozhovoru pro newstream.cz jeden ze zakladatelů studia Ondřej Chybík.

Reklama

Váš projekt Vinařství Lahofer se dostal do užšího výběru prestižní ceny MIPIM Awards. Jaký je to pocit, když se jméno vašeho ateliéru objeví po boku takových hvězd jako je Herzog & De Meuron nebo Snøhetta? 

O můj, respektive náš, pocit moc nejde. Jde o to, že se v tak hvězdné společnosti objevila Česká republika, tuzemská architektura a moravské víno. 

Vnímáte podobné soutěže jako posilování značky ateliéru na mezinárodní úrovni a také jako možnost získat víc zakázek?

Myslím, že to skutečně funguje spíš jako posilování značky, než že by účast ve finále přinesla v krátké době víc zakázek ze zahraničí. Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité. Cena je součástí komunikace a propagace vinařství směrem do zahraničí, přes všechny kanály se dostalo do povědomí 350 milionů lidí. A to je přeci skvělé. 

Podívejte se do fotogalerie na projekty ateliéru Chybik+Kristof

A to jste se k zakázce vlastně dostali tak, že jste sami kontaktovali investora. Čím je projekt vinařství tak specifický, že jste o něj projevili zájem?

Studoval jsem a také pracoval v Rakousku, takže jsem měl možnost poznat kulturu tamních vinařských domů. U nás jsme proti nim byli o deset let pozadu. Alespoň tehdy tomu tak bylo. Takovou první vlaštovkou u nás byla realizace architekta Josefa Pleskota pro vinařství Sonberk. Tehdy jsme se s Michalem (architekt Michal Krištof, spolumajitel ateliéru pozn.red.) shodli na tom, že zrovna vinařství je objekt, který bychom si jako architekti z Moravy měli rozhodně postavit.

Navrhovat vinařství je zábava

Hodně minipivovarů má v sobě otisk pražského studia ADR. Bude takhle spojován ateliér Chybik+Kristof s moravskými vinařstvími? 

Coby Moravák vnímám vinařství jako otisk regionální kultury a zajímavé jsou pro mě i typologicky. Stejně jako zmiňované minipivovary, které jsou české kultuře možná ještě mnohem blíž. Potravinářský provoz je pro architekty velmi zajímavý. A zábavný!

V poslední době jste realizovali projekty převážně na Moravě. Je tam poptávka po architektuře vyšší než v Čechách?

V nejbližší době se počet realizací na Moravě i v Čechách vyváží. V Praze máme už pět let kancelář, kde působí asi 15 architektů a čeká nás tam zahájení rezidenčních projektů, které vzniknou revitalizací brownfieldu, a to Nuselský pivovar pro Pentu a Modřanský cukrovar pro Skansku.

Mimochodem kolik lidí pro vás pracuje?

Kolem 60 stálých spolupracovníků.

Německý fitness řetězec Clever fit startuje v Česku

První fitko evropské značky clever fit se dnes otevírá v rekonstruovaných prostorách obchodního domu Kotva v centru Prahy. „V budoucnu by mělo být možné s českým členstvím cvičit také v Německu a dalších našich podnicích,“ slibuje ředitel pro franšízy clever fitu Florian Dermühl (na snímku vlevo) v rozhovoru pro newstream.cz. „V Česku nabídneme kompletně bezobslužný servis, kdy klient po prvotním nastavení služby již nebude muset nic řešit na recepci,“ doplňuje jej šéf tuzemských poboček clever fit Karel Jarušek. Po Praze podle něj bude následovat Ostrava a v plánu je také Kladno.

Přečíst článek

Podle vašeho projektu se rovněž bude stavět mrakodrap v Ostravě, nejvyšší budova v Česku. Jde o velmi výjimečný projekt, moc mrakodrapů u nás nestojí. 

Mrakodrap pro Česko není příliš typická stavba. Často se říká, že u nás nedávají smysl, protože netrpíme nedostatkem místa. S tím sice do určité míry souhlasím, na stranu druhou ale na mrakodrap pohlížím i tak, že může do daného místa přinést potřebou energii. Ostrava je zajímává svým uspořádáním, v podstatě má tři centra, s tím, že to historické, kde se sice kontinuálně staví, je stále tak trochu vylidněné. Mrakodrap tam může ale přivést až 2500 lidí, kteří tam budou žít, pracovat a spolu s nimi přijdou i nároky na dostupnost služeb. Místo ožije. Navíc Ostrava se hodně mění, v dalších pěti až deseti letech tam vyrostou další zajímavé budovy, ať už projekt filharmonie od amerického architekta Stevena Holla nebo rozšíření Domu umění od Josefa Pleskota. V tomto kontextu pak i stavba mrakodrapu dává smysl.

A umíme v Česku postavit a navrhnout mrakodrap?

Vytvořili jsme multidisciplinární tým, který čítá asi stovku odborníků, kteří nás „nachytřili” a my se od nich naučili, jak má takový mrakodrap fungovat. Jsem rád, že jsme i v Česku takové zkušenosti mohli získat.

Mrakodrapy mohou do místa přinést nový život

Patří mrakodrapy i do Prahy? Nebo ničí její stověžaté historické panorama?

Já si myslím, že třeba na Pankrác patří. A pokud se staví v kompaktních strukturách, tak mrakodrapy nemohou ničemu vadit. Například Pankrácké pláni způsobuje mnohem větší problém zanedbaný veřejný prostor než potenciální stavby mrakodrapů. Například náš mrakodrap v Ostravě přináší v podstatě nový urbanismus, není jen výraznou věží ale i urbánní kvalitou díky parteru.

Zmiňoval jste filharmonii v Ostravě. Budete se hlásit do soutěže o projekt na tu pražskou?

To v tuto chvíli nechci komentovat.

Rezidence Nový Žižkov.

Brownfield na Žižkově promění miliardové investice. Vznikne nová čtvrť

Místo brownfieldu vznikne nová čtvrť, která nabídne domov pro 23 tisíc lidí. Miliardové investice do rozvoje okolí Nákladového nádraží Žižkov ale pokryjí i stavbu mateřské a základní školy, vysázení nové zeleně nebo vznik cyklostezky.

Přečíst článek

Jakub Klaška, architekt

Budeme soutěžit o filharmonii na Vltavské, říká architekt od Zahy Hadid

V kanceláři Zaha Hadid Architects Jakub Klaška pracuje od roku 2010. Za tu dobu má na kontě řadu různorodých projektů v Evropě i Asii. Podílí se i na projektu přeměny Masarykova nádraží pro investiční skupinu Penta. Spolu s ateliérem pak bude soutěžit i projekt na novou filharmonii na Vltavské. Jak vnímá český urbanismus a co mu v Česku chybí z pohledu městské architektury? I na to odpovídá v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme