Zatímco u nás se papíruje, ve Španělsku skládají dům jako LEGO
Casa Al Pradet vznikla z prefabrikovaných modulů, místních materiálů a přesného načasování podle zemědělských cyklů. Je to dům, který se neskládal jen na stavbě, ale už v hlavách svých autorů.
Když architektka Clara Crous a její partner Carles získali poslední volnou parcelu v jedné z ulic katalánského Vilamacolum, nešlo jen o koupi pozemku. Trojúhelníkový kus země v sobě nesl i osobní rovinu. Carles pochází z místní farmářské rodiny a zemědělství je nedílnou součástí jeho kořenů.
Právě propojení místa, rodinného zázemí a profesních dovedností stálo u zrodu domu, který od prvního náčrtu vznikal s jasnou vizí svépomocné výstavby. Carles se profesně věnuje digitální výrobě ze dřeva a plastu a díky rodinnému zázemí měl přístup k těžké technice i velkoformátovým strojům.
Stavba v rytmu zemědělství
Výstavba začala symbolicky po sklizni kukuřice. V období, kdy byli místní pracovníci dostupní a mohli se do projektu aktivně zapojit. To, co by jinde bylo pouhou logistickou náhodou, se zde proměnilo v princip: architektura reagující na zemědělský cyklus krajiny, v níž vzniká.
Základ domu tvoří lehký dřevěný skelet, prefabrikovaný v dílně s cílem minimalizovat čas i fyzickou náročnost na staveništi. Z této konstrukce se dům rozvíjí do série modulů různých tvarů a výšek. Tvarově odkazuje na tradiční katalánské statky (masias), které se v průběhu generací organicky rozrůstaly podle potřeb rodiny.
Rychlost výstavby i variabilita jsou hlavní pozitiva takzvané modulární architektury. Budova navržená z modulů nově stojí i v Praze na Kutnohorské ulici.
Modulární architektura táhne. I tento obor ale bojuje s nedostatkem materiálu
Enjoy
Odpověď na klima i geometrii místa
Dům je vyzdvižen 1,2 metru nad terén, protože se nachází v nejnižší části obce, kam přirozeně stéká dešťová voda směrem k řece. Zvýšená poloha zároveň chrání stavbu před silným severním větrem.
„Rozčleněné objemy reagují nejen na trojúhelníkovou parcelu, ale i na fragmentovanou strukturu venkovské zástavby. Díky tomu dům působí přirozeně a nenásilně zapadá do okolní krajiny,“ vysvětlují architekti.
Dům je postaven z místních a přírodních materiálů – korku, vápenné malty a adobe. Hydraulické dlaždice i ručně vyráběná keramika se objevují na podlahách, soklech, fasádách i v detailech. Interiér je definován dřevem, a to nejen jako konstrukčním prvkem, ale i jako materiálem nábytku.
Tradiční řemeslo zde doplňují moderní technologie. Okenice jsou motoricky ovládané a napojené na chytrý systém, který automaticky reaguje na slunce a vítr. Okolí domu je vysypáno keramickým štěrkem, jenž podporuje přirozené vsakování vody a uzavírá promyšlený systém hospodaření s deštěm.
Jedno z nejcennějších míst v centru Prahy čeká proměna. Mezinárodní soutěž RaumScape s rekordní účastí 197 ateliérů vyhrálo dánské studio ADEPT, které navrhne nové náměstí před hotelem Fairmont Golden Prague. Projekt za 150 milionů korun zaplatí soukromý investor.
150 milionů za veřejný prostor. Dánové přetvoří konec Pařížské ulice
Reality
Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.
I panelák může být krásný. Tento byt nad Prahou mění pohled na typovou architekturu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
