Partneři projektu

Modulární architektura táhne. I tento obor ale bojuje s nedostatkem materiálu

Sídlo společnosti Koma Rent
Se svolením společnosti KOMA
Petra Nehasilová

Rychlost výstavby i variabilita jsou hlavní pozitiva takzvané modulární architektury. Budova navržená z modulů nově stojí i v Praze na Kutnohorské ulici.

Budova vznikla sestavou modulů řady Fashion Line, kterou KOMA uvedla na trh na konci roku 2020.  Objekt je složen ze zhruba 20 modulů a celkově zaujímá plochu 360 metrů čtverečních. Má dvě podlaží.

Výhodou modulární architektury je zmiňovaná variabialita, moduly se dají používat jednotlivě pro stavbu menších rozměrů. Dají se i proměnlivě spojovat podle konkétních účelů. V souvislosti s pandemií a nutností rychle a dočasně řešit výstavbu se rovněž zvýšila poptávka. „Poptávka se často objevovala po testovacích centrech, dezinfekčních a testovacích modulech do firem nebo následně jako očkovací centra. O kolik se poptávka zvýšila nemáme přesně vyčísleno,” přibližuje marketingová ředitelka Komy Marie Greplová. 

Stejně jako tradiční stavebnictví, i tento segment zasáhl problém s nedostatkem materiálu. „Naší základní surovinou je ocel, které je rapidní nedostatek. Souvisí s tím i nepředvídatelné zvyšování cen vstupních materiálů, aktuálně je problém také s dodávkami plastu a dřeva, což jsou suroviny, které při výrobě modulů využíváme,” dodáví Greplová s tím, že se zdražuje i doprava a společnost se tak nevyhnula zdražení svých produktů.

První pokusy výstavby domů pomocí modulů v Česku pochází ze 70. let, modul byl vyroben z betonové skořepiny. Nicméně systém se v praxi neosvědčil. Nebyl ani levnější ani rychlejší než stavění z panelů. Další rozvoj přišel po roce 1989, kdy tuzemské firmy začaly vyrábět obytné kontejnery. V 90. letech se modulární architektura začíná vymaňovat z obecného spíše negativního vnímání veřejnosti. Výrobci postupem času vyvinuli kvalitnější design i konstrukční vlastnosti. 

Jak bude vypadat okolí jezera Milada na Mostecku

Nové pláže, vyhlídky i pikniková místa. Švédi promění okolí jezera Milada

Zatopený Důl Chabařovice změní projekt švédského studia Mandaworks. V okolí jezera Milada vznikne řada drobných objektů určených k rekreaci i aktivnímu odpočinku.

Přečíst článek

Manifesto Market Anděl

Manifesto tentokrát zatraktivní lokalitu Anděla

Manifesto Market bude mít v Praze třetí pobočku. Streetfood koncept tentokrát zaplní nároží mezi Andělem a Na Knížecí.

Přečíst článek


 

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Nová Amerika

Ve stylu New Yorku. Crestyl může v Brně začít stavět ambiciózní projekt za dvě miliardy

Přečíst článek