Diskotéka v centru města. Four Seasons a další stavby ukazují, jak devadesátky přepsaly Prahu
Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.
Devadesátá léta změnila Prahu rychleji než jakékoli jiné období po válce. Do města vstoupil kapitál, který tu desítky let chyběl, otevřely se hranice i ambice. Architektura se stala jedním z nejviditelnějších nástrojů, jak nově nabytou svobodu ukázat světu.
Zjednodušený obraz devadesátek jako éry kýče, zlata a okázalosti bez pravidel dnes už neobstojí. Stačí se podívat na stavby jako Tančící dům, hotel Four Seasons, stanici metra Rajská zahrada nebo rezidenční komplex Hvězda. Realita byla složitější a pro dnešní Prahu zásadní.
„Pochopení architektury devadesátých let je pro plánování Prahy klíčové,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města. Řada tehdejších témat jako infrastruktura, doprava nebo vztah města k veřejnému prostoru se totiž řeší dodnes.
Investoři chtěli být vidět
Po roce 1989 se zhroutil centrálně plánovaný systém a nahradila ho tržní ekonomika. Praha se musela během několika let naučit, jak funguje soukromý investor, jak vypadá mezinárodní kapitál a jak má město reprezentovat samo sebe. Jiné evropské metropole měly desetiletý náskok.
Vznikaly nové hotely, bankovní domy, administrativní budovy i rozsáhlé rezidenční projekty. Nešlo jen o nové funkce, ale o nový jazyk. Budovy měly působit světově, sebevědomě a někdy i okázale.
Do Prahy přišli zahraniční investoři i mezinárodní architektonické kanceláře, ale vedle nich vznikala i silná domácí tvorba. Některé projekty byly okamžitě přijaty jako ikony, jiné dlouho budily rozpaky. Nicméně stavby jako například hotel Don Giovanni, budova Pragobanky, mostní tubus metra B vinoucí se mezi panelovými domy nebo Rajská zahrada, které byly kdysi kritizovány, dnes bereme jako samozřejmou součást města.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo
Reality
Architekt jako partner byznysu
Změnila se i role architekta. Už nebyl technickým vykonavatelem státní zakázky, ale partnerem investora. Musel vyjednávat, obhajovat návrh, reagovat na tlak rozpočtů i termínů. Architektura přestala být čistě odbornou disciplínou. Stala se nástrojem reprezentace, marketingu a někdy i moci.
Právě tohle napětí dnes popisuje výstava DEVADE: Architektura Prahy mezi přísností a diskotékou, která představuje devadesátkovou architekturu jako střet dvou pólů. Na jedné straně návrat k racionalitě, proporcím a odkazu moderny. Na druhé straně postmoderní hravost, barva, inspirace Západem a chuť experimentovat. „Diskotéka“ devadesátých let přitom nebyla jen estetickým výstřelkem. Byla gestem. Způsobem, jak dát najevo úspěch, svobodu a nové sebevědomí města i investorů.
Vedle známých staveb, jako je Tančící dům nebo hotel Hilton, výstava připomíná i sakrální architekturu, výrazné interiéry nebo projekty, které se do učebnic dlouho nedostaly. Součástí expozice jsou dobové časopisy, reklamní materiály, archivní záběry České televize i současné fotografie staveb, které ukazují, jak devadesátky zestárly.
Výstava je k vidění od 29. ledna do 17. května 2026 v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.
I panelák může být krásný. Tento byt nad Prahou mění pohled na typovou architekturu
Reality
Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla
Reality
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
