Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku výrazně posílila. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,8 procenta, nejrychleji od poloviny roku 2022, a překonal očekávání analytiků. Růst podpořila především vyšší spotřeba domácností, rostoucí reálné mzdy i příznivý vývoj zahraničního obchodu, zatímco firmy zůstávají v investicích opatrnější.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta. Proti předchozímu kvartálu byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaj z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo. Meziroční růst HDP byl ve sledovaném období nejvyšší od druhého čtvrtletí 2022.
Podle posledních údajů ČSÚ meziroční růst HDP podpořila jak domácí, tak zahraniční poptávka. Nejvýrazněji k růstu přispěly výdaje domácností, podpořila ho také tvorba hrubého kapitálu a přebytek v zahraničním obchodu.
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
"Ve třetím čtvrtletí se reálné příjmy domácností zvýšily meziročně o 0,3 procenta. Spotřeba domácností na obyvatele rostla ještě rychleji, vzrostla o 2,8 procenta. Pokračoval tak trend poklesu míry úspor na standardní úrovně v předkrizových letech," uvedl dnes v tiskové zprávě ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele stoupl ve sledovaném období proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procenta. V meziročním srovnání byl vyšší o 0,3 procenta.
Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve třetím kvartále 51 tisíc korun, což bylo proti druhému čtvrtletí reálně o 1,2 procenta více a meziročně o 3,9 procenta více, uvedli statistici. Míra investic domácností podle nich mezičtvrtletně vzrostla o desetinu bodu na 10,6 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,2 procentního bodu.
Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Lukáš Kovanda: Česká ekonomika zrychlila. Loni patřila k nejrychlejším v EU
Prezident republiky ve svém novoročním projevu prohlásil, že chce vládě nechat prostor, aby byla úspěšná. Nicméně hlavní úspěch života v Česku podle něj záleží na občanech. "Česko je skvělá země, a proto bychom si měli více věřit," prohlásil.
Prezident České republiky Petr Pavel ve svém třetím novoročním projevu ve funkci popřál vládě, aby v opatřeních v zájmu občanů byla úspěšná. "Přeji nové vládě, aby v opatřeních, která budou v zájmu všech občanů, byla úspěšná. Považuji za správné nechat jí na startu prostor. Nemusí to být oněch pověstných sto dní hájení, protože doba na první hodnocení brzy přijde," uvedl. Jako hlava státu se chce ale zajímat o to, zda vláda a ministři nedělají kroky, které by mohly ohrozit demokracii a její instituce, bezpečnost či sounáležitost se svobodným světem.
Prezident v novoročním projevu uvedl, že nechce otevírat politická témata. Vládě sice slíbil prostor, ale zároveň zdůraznil, že ji bude hlídat v otázkách demokracie a bezpečnosti. Pohovořil o Česku jako o průmyslové a technologické špičce: Vyzdvihl fakt, že jsme jednou z mála zemí na světě se schopností kompletní výroby od designu po realizaci u všeho „od hodinek až po letadla“. Zmínil i globální úspěch českého videoherního průmyslu.
Prezident se v projevu silně zastal mladých lidí. Vyzval své vrstevníky, aby jim nejen naslouchali, ale také jim předali skutečnou rozhodovací pravomoc, což je v politickém diskurzu poměrně silný a čerstvý apel. Jmenoval také konkrétní lidi jako symboly úspěchu: experta na AI Matyáše Boháčka, kanoistu Martina Fuksu, hvězdu Ester Ledeckou, nevidomého plavce Davida Kratochvíla a dětského hrdinu Šimona, který zachránil tonoucího. Prezident se ostře vymezil proti názoru, že veřejné věci patří jen politikům. Prohlásil, že angažovaná občanská společnost (spolky, dobrovolníci, skauti) dělá věci, které stát ze své podstaty nikdy dobře udělat neumí.
jako prezident republiky mám tu výjimečnou možnost promluvit k vám hned první den nového roku. Popřát vám, aby byl dobrý, aby se každému z vás dařilo. První den v roce nás vybízí k zamyšlení, co nás čeká a co je v našich životech důležité. Rád bych se s vámi podělil o to, jak to vnímám já.
Nebudu dnes otevírat žádná zásadní politická témata. Všichni jsme si jich za poslední půlrok užili dost. Přeji nové vládě, aby v opatřeních, která budou v zájmu všech občanů, byla úspěšná. Považuji za správné nechat jí na startu prostor. Nemusí to být oněch pověstných sto dní hájení, protože doba na první hodnocení brzy přijde.
V souladu s prezidentským slibem se budu po celou dobu zajímat, jestli vláda a jednotliví ministři naplňují svůj slib a jestli nedělají kroky, které mohou ohrozit naši demokracii, její instituce, naši bezpečnost nebo sounáležitost se svobodným světem. A věřím, že nebudu sám.
Začnu dnes připomenutím věcí, které nám v uplynulém roce mohly dělat radost. Česká republika se zařadila mezi státy Evropy s nejrychleji rostoucí ekonomikou a dál patří k nejbezpečnějším zemím světa. Patříme k nejštědřejším národům, pokud jde o dobročinnost a charitu. Máme globálně úspěšné vědce v těch nejnáročnějších oborech, jako je fyzika nebo biochemie. Mezi nimi i skvělé mladé talenty – jako například Matyáše Boháčka, který už dnes patří do světové špičky na umělou inteligenci. Dokážeme u nás vyrobit téměř cokoli – jsme jednou z mála zemí světa, která umí vyrobit vše od hodinek až po letadlo, od vlastního designu až po výrobu. Česká počítačová hra se stala celosvětovým hitem. Máme světové mistrovské tituly v kanoistice Martina Fuksy i snowboardingu Ester Ledecké. Ve svých 17 letech získal David Kratochvíl několik titulů mistra světa v paraplavání a vytvořil evropské a světové rekordy. Máme neuvěřitelné příklady odvahy v občanském životě. V říjnu jsem medailemi ocenil několik hrdinů – mezi nimi i devítiletého Šimona, který zachránil tonoucího dědečka. Je za námi mnoho, z čeho se můžeme těšit a z čeho můžeme čerpat. Všechno to dobré si však někdy necháme kazit sklonem k nespokojenosti.
Přeji nám, abychom se na dění kolem nás dokázali dívat s radostí a s vědomím vlastní hodnoty. Česko je skvělá země, a proto bychom si měli více věřit. A měli bychom si také více důvěřovat. Protože pokud se budeme umět opřít sami o sebe, daleko lépe obstojíme i ve všech budoucích zápasech a zkouškách.
K tématu rozdělené společnosti se od začátku svého mandátu vracím často. Trápí mě to. Nejsme totiž rozděleni proto, že mezi sebou máme tolik nepřekonatelných rozdílů. Ale proto, že právě důraz na rozpory určuje tón naší veřejné debaty. Plýtváme silami na konflikty, ze kterých nic užitečného neplyne. A dokonce i schopnost porozumění a soucitu, kterou jsem také vždy vnímal jako součást naší národní povahy, jako by ztrácela svoji sílu.
Oživení důvěry ve společnosti ale nečekejte od politiků. Politika je ze své podstaty založena na střetu názorů a spor je pro ni tou nejjednodušší cestou, jak zaujmout. Tím, kdo má moc stavět základní kameny naší soudržnosti, je každý z nás.
Ať každý z nás zvládne nepodlehnout líbivému populismu. Ať každý z nás zvedne oči od extrémů, které denně vidí na sociálních sítích, a podívá se na věci kolem střízlivěji a uvážlivěji. Pak uvidí, že všichni toužíme po velmi podobných věcech – po slušnosti, dostupné zdravotní péči, bezpečí, po kvalitních školách nebo po důstojném životu. A průnik našich cílů je tak široký, že nedává smysl, aby se neshoda stávala mottem naší země.
Měli bychom se naopak daleko více snažit znovu, a nově, pojmenovávat to, co máme společné. Nejcennějším pojítkem jsou pro mě lidé, kteří se bez velkých gest a bez očekávání uznání zasazují o něco hlubšího. Celý rok jsem takové lidi potkával na svých cestách Českou republikou.
Ty, kteří ve svém volném čase pracují s dětmi, pečují o krajinu, památky a dědictví našich předků. Ty, kteří se starají o seniory nebo lidi s hendikepem. Ty, kteří vedou mladé lidi ke sportu, novým dovednostem, ke vztahu k přírodě a k pozitivním občanským hodnotám. Ty, kteří své peníze dávají na podporu důležitých projektů nebo občanských neziskovek.
Vděčíme jim za mnohé. Třeba i za to, že máme vynikající mladé sportovní talenty a fungující místní komunity.
Vděčíme tisícovkám dobrovolníků, kteří z celé země spolehlivě přispěchají na pomoc, když někde zle zasáhne přírodní živel nebo epidemie. Vděčíme všem dobrovolným hasičům, spolkům, skautům nebo prostě jen sousedům, že i v nejmenších obcích uspořádají jednou za čas akci, na které se všichni sejdou. To jsou věci, které stát dobře neudělá a udělat neumí.
Vám všem, kteří čímkoli dobrým přispíváte, děkuji. Nám ostatním bych přál, abychom si každodenní práce těchto lidí dokázali více všímat a vážit si jí.
Rozmanitá občanská společnost je totiž tím nejlepším výrazem našeho sociálního zdraví. Vzniká z popudu lidí, kteří chtějí být činorodí, svobodní a nezávislí a přijímají spoluodpovědnost za celek. Slýcháme přitom v poslední době opět často názor, že angažovanost ve veřejných věcech má patřit výhradně do politiky. S tím nemohu souhlasit. Politika není a nemá být jediným prostorem pro veřejný život. Autentická občanská společnost musí existovat vedle ní. Doplňovat ji a korigovat, aby byl život v Česku co nejbohatší a aby každý našel pochopení a zastání.
Chtěl bych se podělit také o osobní zážitek. V létě jsem na zámek v Lánech pozval dvě skupiny lidí. Jednu tvořili dobrovolníci, kteří ve svém volném čase dělají něco přínosného pro společnost, druhou nejrozmanitější inovátoři a vynálezci. Společné měli to, že to byli mladí lidé, středoškoláci a vysokoškoláci. Měl jsem jedinečnou možnost s nimi dlouho mluvit, seznámit se s jejich pohledem, nápady, poznat jejich odvahu, a to setkání na mě silně zapůsobilo. Dodalo mi energii a optimismus do budoucna. Máme totiž neskutečně šikovnou generaci mladých, kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. Mají chuť, sílu, úžasné nápady a odhodlání věci měnit a posouvat k lepšímu. Pokud se mohu teď obrátit na své vrstevníky, pak bych vás rád poprosil – naslouchejme mladým, dávejme jim prostor přicházet s nápady, ale i možnost rozhodovat.
Chci vám popřát zdravě optimistický pohled na svět a co nejméně zbytečné skepse. Přeji vám, abyste letos zažili hodně dobrého. A abyste měli nablízku někoho, o koho se můžete opřít, když to dobré pomine.
Přeji vám, abyste si i přes tlak povinností, práce a péče o druhé dokázali občas dopřát skutečný odpočinek. Chvíli na to, co vám dělá radost nebo prospěje vašemu zdraví. Vyrazte na výlet do přírody, za kulturou, za přáteli. I my s Evou se o to budeme snažit. I takové momenty totiž člověku pomáhají udržet nadhled, klid a rovnováhu.
Přeji vám ale hlavně zdraví a štěstí. Protože nic není důležitější.
Hezký nový rok!
Pavel by Turka ministrem nejmenoval. Hrad předpokládá, že jej nenavrhne ani Babiš
Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Hrad to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Předseda vlády je podle něj povinen chránit ústavní hodnoty. Pokud by Babiš toto očekávání nenaplnil, z vyjádření Hradu vyplývá, že prezident by Turka nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Dalibor Martínek: Babiš se střetu zájmů nikdy nezbaví. Sledujeme podivnou šarádu
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Takovou radikální proměnu, jakou zažila česká vinařská kultura, lze pozorovat jen na málokteré oblasti české společnosti. Ekonomický růst, vstup do Evropské unie a otevření trhu výraznějším hráčům a celková proměna místního užívání volného času dala vzniknout zcela nové oblasti.
Vznikl fenomén vinoték, vyrostla řada specializovaných podniků na kvalitní vína nejvyšší kvality a místní miliardáři si dokonce začali kupovat vinice doma i v zahraničí.
Pivo klesá, víno roste
Spotřeba vína v České republice od roku 2000 výrazně stoupla. Na přelomu tisíciletí činila průměrná roční spotřeba vína odhadem kolem 14 až 16 litrů na osobu. Během následujících dvou dekád došlo k nárůstu o přibližně 5 litrů na hlavu – podle statistik ČSÚ se v letech 2018–2019 spotřeba pohybovala okolo 20,3 litru na osobu ročně. Tato hodnota je jen těsně pod průměrem zemí EU (cca 21–25 l na osobu) a výrazně vyšší než dříve.
To se odráží také na tom, že víno čeští gurmáni volí stále častěji, naopak spotřeba piva stagnuje, a někdy dokonce klesla. Na celkové spotřebě alkoholu ale podíl vína za prvních pětadvacet let aktuálního století dramaticky narostl. Analýzy ukazují, že za tím stojí zejména rostoucí životní úroveň. Naproti tomu krátkodobé ekonomické výkyvy či inflace nemají na konzumaci vína tak výrazný vliv – víno si Češi dopřejí i v horších časech.
Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita
Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou, chuťovou, ekonomickou i kulturní.
Výjimku tvořily roky 2012 a 2013, kdy došlo k poklesu spotřeby vína, což je přičítáno jednak ekonomické situaci po krizi 2009, ale částečně i tzv. metanolové aféře, kdy řada lidí přestala pít alkohol zcela.
2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc
Maďarsko nahradila Itálie
Situace se razantně proměnila také v dovozu vína. Celkový export značně narostl a změnila se i skladba jeho původu. Zatímco kolem roku 2000 dominoval dovoz z okolních zemí (tehdy nejvíce z Maďarska), po vstupu ČR do EU se trh více otevřel západoevropským vínům a objemy importu prudce vzrostly.
Již v roce 2005 se největším dovozcem stala Itálie – množství italského vína dovezeného do ČR tehdy bylo více než dvojnásobné oproti objemu maďarských vín v roce 2000. V dalších letech si jižní Evropa udržela přední pozice: Itálie dlouhodobě tvoří okolo 20 procent veškerého dovozu, Španělsko patří také k největším dodavatelům a Francie se pravidelně řadí mezi pět nejvýznamnějších zdrojů.
Například v roce 2020 byla Itálie největším dovozcem podle hodnoty (dovoz vín za 1,35 mld. Kč) a Francie třetí (845 mil. Kč), byť objemově představovala jen třetinu italského dovozu. To ukazuje, že francouzská vína se dováží méně, ale v průměru za vyšší cenu na litr (vyšší kvalitativní segment). Mezi významné dovozce patří i Německo a Slovensko, na konci uplynulé dekády se opět dočasně vrátilo do čela Maďarsko (v objemu dovozu). Jedná se však zčásti o reexport (dovoz vín z jiných zemí přes maďarské firmy). Celkově se dnes přes 80–90 procent objemu vína dováží z členských zemí EU, což souvisí s jednotným trhem a také s preferencí cenově dostupných vín z Evropy.
Nabídka v gastru se proměnila
Vývoj poptávky a dovozu se odrazil ve výrazném rozšíření nabídky vín, jak v gastronomických zařízeních, tak v maloobchodě. Na začátku 21. století byla nabídka vín v běžné restauraci či obchodě poměrně úzká – dominovala domácí (moravská) produkce a několik značek dovážených ze Slovenska, Maďarska či základních francouzských a italských stolních vín. Specializované vinotéky existovaly, ale spíše ojediněle, a výběr zahraničních vín byl omezený.
Od té doby se situace dramaticky změnila. Supermarkety a hypermarkety dnes běžně nabízejí vína z celého světa v různých cenových kategoriích – od krabicových vín po prémiová přívlastková vína. Velké řetězce průběžně rozšiřují sortiment o vína ze všech významných světových regionů, často za dostupné ceny. Podle Vinařského fondu dvě třetiny konzumentů nakupují víno v supermarketech a diskontech a tento kanál v posledních letech dále posílil.
Od desítky k pivním speciálům: Čtvrtstoletí cesty proměny chuti, ceny i trhu
Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.
V gastronomii pak došlo k výraznému zkvalitnění vinných lístků a stále více restaurací mají vlastního someliéra nebo personál školený ve víně a nabízí desítky položek vín z různých regionů. Běžnou součástí nabídky jsou vína rozlévaná po skleničce, často se obměňují sezónní doporučení (např. mladá vína na sv. Martina, letní růžová vína, apod.).
Kromě klasických vináren vznikl nový fenomén wine barů a moderních vinoték, zejména ve větších městech. Příkladem mohou být pražské wine bary jako Vinograf, Na břehu Rhôny či Bokovka, které se specializují na pečlivě vybraná vína z ČR i ze zahraničí a umožňují hostům ochutnávat vína po skleničce.
Miliardáři na vinici
Zvláštní cílovkou pak jsou zdejší miliardáři, kteří právě ve vínu často objevili svou vášeň a do kvality investují nemalé prostředky. A to nejen do sklepů a konkrétních lahví, ale také do vinic. V Česku do vinic investuje například Zdeněk Hort (vinařství Gurdau v Kurdějově), Patrik Tkáč a skupina J&T pak má vinice v Česku, na Slovensku, ale také ve Francii.
Právě skupina J&T pak nabízí také možnost investovat do vína prostřednictvím specializovaného fondu J&T Wine Fund.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Apple letos po více než dekádě sesadí Samsung z trůnu světového lídra smartphonů. Analytici společnost Counterpoint tvrdí, že dominanci si Apple udrží nejméně do roku 2029.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Miroslava Kučeráková se stará Patriku Tkáčovi o vína. Teď fond otevřeli i pro veřejnost
