Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se zvýší pouze o 1,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,4 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí.
Cenová stabilita byla v Česku obnovena, konstatoval guvernér České národní banky Aleš Michl. Přesto měnová politika zůstane zpřísněná, protože v ekonomice dále existují proinflační tlaky, dodal. Nová makroekonomická prognóza potvrzuje očekávání spojená s inflací, zároveň ale snižuje odhady růstu české ekonomiky. Ekonomika je pod potenciálem, stojí za tím zejména utlumená důvěra spotřebitelů i firem v pozitivní vývoj, dodal guvernér. Sazby tak dál budou klesat, ale spíš opatrně, což se projeví také na velmi pozvolném poklesu hypoték.
Provozní zaměstnanci obchodního řetězce Tesco ČR s tarifní mzdou dostanou v základu od 1. července přidáno průměrně osm procent. V distribučním centru si polepší o sedm procent a individuálně se mzdy zvýší také pracovníkům se smluvní mzdou. Letos mzdy vzrostly i v jiných obchodních řetězcích. Už dříve například ve společnosti Penny Market, Albert či Lidl.
Ještě v roce 2021 byly automobilky velmi optimistické, pokud šlo o vyhlídky globálních prodejů elektrických vozidel. Manažeři tehdy predikovali, že elektromobily by mohly do roku 2030 získat až 70 procent podílu na trhu. Od té doby nejvyšší odhady klesly na přibližně 40 procent.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Doba, kterou lidé v Česku tráví ve starobním důchodu, se dál prodlužuje. Loni trvala v průměru skoro 24 let a sedm měsíců. Za posledních 20 let se tak od roku 2003 protáhla zhruba o tři roky a pět měsíců.
Hlavní hvězdou nadcházejícího Global Investment Summitu, který se uskuteční 2. listopadu na Pražském hradě, bude legendární investor Mark Mobius. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz Mobius prozrazuje, do čeho má nyní cenu investovat, jak vnímá potenciál České republiky a také proč ve své nejnovější knize oslavuje deflaci.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní rok. Nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o tři procenta.
Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským vykazuje stagnaci, nulový růst, uvádí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
