Češi jsou opět nejhorší v Evropě, na vlastní byt sáhnou nejpozději ze všech
Nic překvapivého. Česko je nadále nejhůře dostupnou evropskou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Vyplývá to z Property indexu poradenské společnosti Deloitte, který má Newstream k dispozici.
Česko se po loňsku opět vrací na chvost Property indexu poradenské společnosti Deloitte. Ke koupi nového bytu potřebují přibližně 13,3 hrubé roční mzdy, což je stejná hodnota jako před rokem. Druhé místo obsadilo Slovensko, které si oproti loňsku polepšilo o 1,4 průměrného hrubého platu a na nákup nového bydlení je tam tak nyní potřeba 12,7 hrubých mezd.
„Dostupnost vlastního bydlení v Česku zůstává nadále špatná a zatím to nevypadá na změnu,“ říká Miroslav Linhart, vedoucí partner v oddělení finančního poradenství Deloitte.
Začalo to před více než dvaceti lety fasádami a střechami. Dařilo se a stavební firma narostla. Holding Purposia má na kontě desítky realizací nejenom průmyslových hal, ale i miliardové tržby. Holdingová struktura teď zahrnuje 33 „dcer“. „Dosáhneme na celou hrubou stavbu jako takovou. Ne ze sta procent, stále musíme nakupovat venku, většinu máme ale pod kontrolou,“ říká v dalším díle podcastu Realitní Club Jan Hasík, majoritní spolumajitel a zároveň šéf holdingu Purposia.
V Ostravě se zrodil nový realitní dravec. Purposia zase vyhlíží miliardové tržby
Reality
Česko i nadále potřebuje zrychlit výstavbu nových domů a bytů, zjednodušit stavební předpisy a povolení i dostupnost hypoték. V Česku byly úrokové sazby páté nejvyšší, stejně jako před rokem.
Naopak nejvíce dostupné vlastní bydlení je mezi 18 sledovanými zeměmi EU momentálně v Dánsku, Norsku, Itálii, Rumunsku, Řecku a Slovinsku. První jmenovaní potřebují na nový byt 4,7 hrubých ročních mezd, druzí Norové 4,8 a bronzoví Italové 5,3.
Česká pošta v letošním prvním pololetí prodala nemovitosti za téměř půl miliardy korun. Loni za celý rok to byly nepotřebné budovy a pozemky za 690 milionů korun, o rok dříve 50 budov za 1,2 miliardy korun. Uvedl to mluvčí Matyáš Vitík.
Česká pošta od začátku roku prodala nemovitosti za téměř půl miliardy
Reality
Nejméně dostupné metropole jsou Amsterdam a Praha
Nejméně dostupné bydlení má nadále nizozemský Amsterdam, kde musí kupující ušetřit ekvivalent 15,1 průměrných hrubých ročních platů, aby si mohli dovolit vlastní bydlení.
„Důležité je však doplnit, že v Nizozemsku mohou kupující získat hypotéku pokrývající až 100 procent hodnoty nemovitosti a využívat daňových výhod jako je například odpočet úroků z hypotéky, který snižuje náklady na pořízení bydlení. To naznačuje, že reálnou dostupnost bydlení ovlivňují i další faktory a srovnání založené pouze na hrubém příjmu v tomto případě nemusí plně odrážet reálnou dostupnost bydlení v nejlidnatějším městě Nizozemska,“ dodává Miroslav Linhart z Deloitte.
Hned po Amsterdamu následuje Praha, která je tak nyní druhou nejméně dostupnou metropolí v Evropě. Pražané musí pro vlastní bydlení ušetřit v průměru ekvivalent 13,5 hrubého ročního platu.
„Přestože loni Pražané k vlastnímu bydlení potřebovali ekvivalent 14,3 hrubých ročních platů a letos jde o 13,5 platů, tak se Praha v dostupnosti vlastního bydlení propadla. Po Amsterdamu je nyní druhou nejméně dostupnou ze zkoumaných metropolí v Evropě. Bratislava, která byla loni předposlední, si naopak o dvě místa polepšila a Prahu přeskočila,” říká Petr Hána, ředitel oddělení zaměřeného na nemovitosti a stavebnictví v poradenské společnosti Deloitte.
Oživení realitního trhu není tak razantní, jak se začátkem roku předpokládalo. Ceny starších nemovitostí nerostou, někde klesají a jinde stagnují, což platí i o Praze.
Ceny bytů nerostou, naopak. Jak se budou vyvíjet do konce roku?
Reality
Hlavním důvodem, proč se Praha loni ocitla na chvostu, je podle něj kombinace nízkých platů, vysokých cen a v kontextu loňska navíc méně dostupného financování vlastního bydlení.
Deloitte Property Indexem poradensko-technologická společnost Deloitte každoročně monitoruje to, jak Evropané bydlí a kolik je to stojí. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů indexu je dostupnost vlastnického bydlení v jednotlivých evropských zemích. Ta se vypočítává z průměrných ročních hrubých mezd potřebných k pořízení nového vlastního standardizovaného bytu o průměrné velikosti 70 metrů čtverečních v každé z jednotlivých zemí.
Domy s apartmánovým bydlením budou finálně dokončeny na podzim, rekonstrukce legendární funkcionalistické budovy na Barrandovských terasách ale ještě potrvá.
Prvorepublikovou smetánku na Barrandovských terasách vystřídali bezdomovci. Teď se tam staví byty
Reality
Průměrná nabídková cena nového bytu v Brně ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla na 129 400 korun za čtvereční metr, meziročně byla vyšší o tři tisíce korun. Trojnásobně se zvýšil počet prodaných bytů, loni ve druhém čtvrtletí lidé koupili 105 nových bytů, letos to bylo 372 bytů. V analýze to uvádí developerská společnost Trikaya, která vývoj na trhu s novostavbami dlouhodobě sleduje.
Nemovitosti v Brně zdražují. Kdy doženou ceny Prahu?
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
