Deja vu. Každou chvíli se koná nějaká konference za účasti klíčových hráčů českého trhu na téma bydlení. Ministři, developeři. Nyní For Arch nebo Summit dostupného bydlení v Obecním domě. Chodí tam stále stejní řečníci, ministr průmyslu Vlček, místního rozvoje Kulhánek, místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček. Někam si dovolí přijít i Ivan Bartoš.

Výsledek debat? V Česku je nejhůře dostupné bydlení ze všech zemí Evropské unie. Na tom se všichni shodnou. Ale, pořád se s tím nic neděje! Z bydlení se tím pádem stalo politické téma číslo jedna, které možná rozhodne volby.

Kde vězí zakopaný pes?

Paradoxní je, že každá politická strana se tváří, že má v šuplíku připravené řešení. Otázka zní. Jak to, že žádné z těch řešení nemění situaci, kdy lidé nedosáhnou na vlastní bydlení, kdy se staví rekordně málo bytů, a kdy stát žongluje s různými dotačními balíčky, nyní například sedm miliard na dostupné bydlení pro obce, místo aby tu zavřenou lahev konečně někdo odšpuntoval. Kde vězí zakopaný pes?

V Obecním domě pořádal tradičně Dušan Kunovský, největší stavitel bytů v zemi, konferenci na téma výstavba bytů v Česku. Povolovací řízení je pomalé, územní plánování nedostatečné. Obvyklé závěry. Rok, co rok. I letos, Kunovský už moc vlasů na hlavě nemá. „Jediným klíčem k lepší dostupnosti bydlení je více povolovat a více stavět nové byty. Jinak se neřeší podstata problému. Je potřeba zásadně omezit stavební byrokracii a zavést jednotnou stavební správu pro povolování nové výstavby,“ říká Kunovský. Slova zazní, účastníci si dají chlebíček a zmizí.

OBRAZEM: V Holešovicích začala výstavba bytového projektu MUSE7

Reality

Společnost Syner Real Estate zahájila v pražských Holešovicích výstavbu bytového projektu MUSE7 za 1,5 miliardy korun. Celkem v něm bude 150 bytů a 15 obchodních míst včetně prostoru pro nové Komunitní centrum Prahy 7. Developer předpokládá, že stavbu dokončí ve druhém čtvrtletí roku 2027. V současnosti je prodáno či rezervováno více než 80 procent bytů.

ČTK

Přečíst článek

Ministr Kulhánek, stejně jako jeho předchůdci v ministerském křesle, má po ruce statistiky, kolik miliard rozdělil stát na výstavbu dostupného bydlení. Kulhánek se stal ministrem vloni, vlastně náhodou, když premiér Fiala vyhodil z vlády jeho předchůdce Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Ty miliardy na podporu sociálního bydlení, nyní už nazývaného dostupným, protože bychom nechtěli urazit střední třídu, pro kterou už je bydlení také nedostupné, jsou z hlediska dostupného bydlení v Česku k ničemu. Ministři těmito dotacemi před veřejností rádi žonglují. A státní úředníci jsou nadšení, mají zadání, tabulky. Jistě, pane ministře.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček, držitel trofeje nejlepšího starosty kraje Vysočina, účastník mnoha debat na téma bydlení, je pro rychlejší výstavbu bydlení. Pěkné, ale co pro to udělal?  

Stát zakládá různé úřady, které mají pomoci obcím s tím, jak veřejné jednotky miliard utratit. Jak připravit projekt, požádat o dotaci. A Kulhánek, který se dostal do vlády za Karlovarskou občanskou alternativu, nic proti ní, zřejmě dobrý oddíl, vidí v těchto různých podporách z veřejných peněz cestu z bludného kruhu. Podobně přemýšlejí Piráti a jiní populisté. Kolik veřejných peněz narvat do bydlení.

Klíč ovšem není v tom, jakou částkou a jakým dotačním programem bude stát kompenzovat svou neschopnost uvolnit stavební řízení. Je to jako když nandáte na koně brnění, kopete ho do třísel, on nejdete, tak mu nabídnete mrkev. Je potřeba ne digitalizovat nebo zakládat nové úřady na podporu regionálního rozvoje. Je potřeba, aby politici, kteří aspirují na nejvyšší funkce, v sobě nalezli odvahu a shodili všechno to úřední břímě ve stavění ze stolu. Takový borec se ještě nenašel.

Dá se stavět s rozpočtem pod milion? Dá, i s architektem

Reality

Lesní atelier ve Stříbrné skalici postavili převážně svépomocí a využili k tomu materiály zbylé z jiných staveb. Domeček vyšel na necelý milion.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Shodnou se všichni, ale je třeba konat

Na konferencích se za řečnickými pultíky všichni shodnou, je třeba něco konat. Zní to jako významný apel. Ale, Praha například nemá nový územní plán čtvrt století. Radní Petr Hlaváček na konferencích vždy moudře hovoří, potom předčasně před případnými otázkami rychle prchá pod záminkou dalšího důležitého programu. A kde je nový územní plán hlavního města?

Kulhánek dobře ví, že už neudělá nic. Takže jen chodí po konferencích. Za chvíli nastoupí nová vláda, a bude říkat to samé. Je třeba stavět byty. Pořád ovšem nikdo nepředstavil jasný a srozumitelný plán, aby v Praze mohly růst mrakodrapy, aby mladí nemuseli bydlet po čtyřech ve starých činžácích, aby si rodina s dětmi mohla pořídit vlastní byt, jako to bylo v devadesátkách.

Jen na okraj. Kvůli výraznému převisu poptávky nad nabídkou pokračuje rychlý růst cen bytů. V Praze nové byty meziročně zdražily o devět procent na 171 tisíc korun za metr. Starší byty zdražily dokonce o 12 procent na 143 tisíc korun. Nájemné v hlavním městě meziročně vzrostlo o šest procent na průměrných 480 korun za metr. Řeči se vedou, a lidé nemají kde bydlet. Pak se Spolu diví, že jeho euroatlantická rétorika voliče nebere.

Ve Fulneku otevřeli novou mateřskou školu, kterou navrhli architekti ze studia XTOPIX společně se Simonou Ledvinkovou. Na první pohled moderní stavba, citlivě zasazená do svahu, nabízí dětem prostory plné světla, kontakt s přírodou a výhledy na fulnecký zámek.

K otevření nové mateřské školy vedla dlouhá cesta. První architektonická soutěž proběhla už v roce 2014, přihlásilo se do ní třiadvacet týmů. Návrh XTOPIXu a Simony Ledvinkové tehdy získal druhou cenu, přesto byl nakonec vybrán k realizaci. Od soutěže po dokončení uběhlo celých jedenáct let – doba vyplněná přípravami, hledáním financí a samotnou stavbou.

FOTOGALERIE: Podívejte se, jak vypadá moderní mateřská škola

16 fotografií v galerii

Nová školka je patrová. V přízemí se nacházejí čtyři třídy, každé dvě propojuje sdílené atrium, které slouží jako venkovní učebna i herna. V patře je pak velký multifunkční sál určený pro cvičení, divadla a besídky. Sál je propojen s terasou zelenou střechou, odkud se otevírá pohled na město i okolní krajinu.

Architekti pracovali s motivem čtverce, který se objevuje v detailech – od stropních prvků přes okna až po nábytek. Každá třída má svou barvu pro snadnější orientaci, zatímco samotné interiéry zůstávají klidné a přírodní – bříza, světlé dřevo, beton. Fasáda z opálené borovice zase pomáhá budově splynout se zelení svahu. 

OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce

Reality

Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Na vizuální identitě se podílely děti

Zajímavostí je i vizuální identita školky. Děti se spolu s grafiky podílely na tvorbě vlastního písma, které se používá na orientačním systému i v interiéru. Školka tak získala unikátní podpis, který propojuje architekturu s dětskou kreativitou.

Celkové náklady na výstavbu dosáhly zhruba 137 milionů korun včetně DPH. Výsledkem je stavba, která splňuje současné nároky na předškolní vzdělávání a zároveň posiluje vztah k místu, přírodě i historii města.