Realitní divize investiční společnosti Penta s názvem Real Estate koupila poloviční podíl ve firmě Bureš & partneři zaměřené na pronájem a správu nemovitostí. Ta se přejmenuje na Flet. Penta o tom informovala v tiskové zprávě.
Cenu obchodu společnost zveřejnit neuvedla. Server Seznam Zprávy s odkazem na oslovené odborníky uvedl, že se výše akvizice pohybuje v desítkách milionů korun. Jedná se o první akvizici Penta Real Estate, která tímto krokem chce posunout český trh nájemního bydlení.
Penta Real Estate podle tiskové zprávy koupila firmu Bureš & partneři, nyní Flet, protože jako jediná na trhu nabízí komplexní služby. Investorům radí ve fázi výběru a nákupu vhodné nemovitosti, asistuje s financováním, rekonstrukcemi, správou nemovitosti, řízením vztahů s nájemci a dlouhodobým servisem. Podle ředitele Penty Real Estate Davida Musila Flet plní u investic do nemovitostí stejnou službu jako například platforma Booking.com.
Obě společnosti budou spravovat přes 700 bytů převážně v Praze. „Správa stovek bytů je velký závazek. Zahrnuje nespočet každodenních úkonů a rozhodnutí, od technických oprav přes administrativu až po komunikaci s vlastníky a nájemci. Díky našemu zkušenému týmu dokážeme tento komplexní proces zvládat s maximální péčí a odpovědností, aby byli spokojeni jak vlastníci bytů, tak lidé, kteří v nich žijí a mají své domovy," řekl David Bureš, zakladatel a ředitel Flet. Bureš & partneři, tedy Flet, působí na trhu 25 let. „Tento dlouhodobě budovaný základ je pro nás odrazovým můstkem k další etapě rozvoje, do které vstoupíme s novým silným partnerem Pentou Real Estate,“ dodal Bureš.
Trh nájemního bydlení podle Penty zažívá v posledních letech rozvoj. S Flet tak chce posunout nájemní bydlení a investice do něj na novou úroveň. Podle analýzy společnosti BTR Constulting v Praze vzniká stále více částečně nebo zcela vybavených nových bytů stavěných za účelem pronájmu.Ty většinou vlastní tzv. institucionální pronajímatelé, tedy lidé či skupiny vlastnící více bytů určených k pronajmutí. Nájemné v těchto bytech je zpravidla vyšší než průměrné. Ve srovnání s koncem loňského roku vzrostlo v prvním pololetí o procento na 540 korun za metr čtvereční. Podle dat společnosti Deloitte bylo ve druhém čtvrtletí průměrné pražské nájemné 487 korun za metr čtvereční.
video
Nájemní bydlení je nevyhnutelné. Hlavně ve velkých městech, shodli se odborníci
Příklon k nájemnímu bydlení, mikrobyty i 15minutové město. To jsou témata, která vytáhli realitní odborníci na dalším setkání Realitního Clubu, který pořádá Newstream.cz, v diskusi na téma budoucnost bydlení.
V Česku se staví pomalu a málo. V Praze a dalších velkých městech se v důsledku toho hovoří dokonce i krizi bydlení, shodli se odborníci Realitního Clubu, který pořádá Newstream.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.
Koncem loňského roku přestala majitelům tisíců malých FVE v USA, Velké Británii, Pákistánu či latinskoamerických zemích fungovat jejich fotovoltaika poté, co čínský výrobce Deye deaktivoval střídače údajně zakoupené od nelicencovaných prodejců. I kdyby byl Deye v právu, představa vypnutí velké části naší výroby energie zmáčknutím tlačítka v Pekingu je vskutku děsivá.
Z FVE střídačů lze navíc těžit data o vzorcích spotřeby a fungování naší přenosové sítě, která je možné zneužít jak obchodně ve prospěch čínských firem, tak bohužel také, a patrně účelněji, v případném geopolitickém konfliktu. Jak jsme viděli nedávno ve Španělsku i v Česku, vysoký podíl výroby z fotovoltaiky v daném okamžiku přinejmenším komplikuje aktuální topologii sítě a re-dispečink, takže se v případě kybernetického útoku může stát i samotnou příčinou blackoutu. Nehledě na to, že pokud je střídač připojen přes domácí Wi-Fi, může se soudruh vládní hacker dokonce nabourat do vašeho telefonu nebo počítače. Je přitom nutné si uvědomit, že podle NÚKIB je až 99 procent asymetrických střídačů pro malé FVE čínské výroby.
Jan Palaščák: Co odhalil výpadek elektřiny v Česku a jak zabránit dalšímu?
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.
Nejde ovšem jen o fotovoltaiku na střechách rodinných domků. Střídače velkých FVE jsou sice vybaveny firewally, které přímou komunikaci do Číny znemožňují. Jenže ve Spojených Státech letos došlo k několika případům, kdy provozovatel FVE nalezl v zařízení komponenty, které v něm podle dokumentace nemají co pohledávat, a mohou složit právě k přemostění těchto firewallů. Podle nepotvrzených zpráv byly nepřiznané součástky nalezeny také v bateriových úložištích.
Ta se přitom stávají čím dál důležitějším prvkem přenosové soustavy, zatímco mohou být řízena z Číny ještě mnohem větší měrou než střídače FVE. Například k obchodování s elektřinou prostřednictvím bateriových úložišť se používají vysoce komplexní algoritmy, které běží na serverech na Dálném východě. A tam nejenže neplatí přísná legislativa, jaká se vztahuje na cloudy v EU. Především se však v ČLR uplatňuje takzvaný Zákon o společnostech, který nutí firmy spolupracovat s bezpečnostními složkami státu nárazově i na dlouhodobé bázi.
Co s tím?
Provozovatelé malých FVE mohou leda připojit střídač přes datovou SIM místo Wi-Fi, což omezí potencionální útok jen na střídač samotný. Systémová opatření však mohou přijmout pouze česká vláda a EU. Například na zákazu podmiňování záruky připojením na čínské servery bychom se v Bruselu dohodnout mohli.
Další důležitá opatření, například odpovídající úpravy dotačního programu Nová Zelená úsporám, však je nutné zavést na národní úrovni. Skupina ČEZ se podle svých slov snaží popsaná rizika u svých projektů FVE a bateriových úložišť ošetřit. V případě dalších velkých projektů chystaných v Česku privátními investory s čínskými technologiemi však není taková obezřetnost zaručena a měla by jí být věnována pozornost na úrovni příslušných českých úřadů.
Jan Palaščák: Fialova vláda Státní energetickou koncepci odbyla. Tak snad nepřijde blackout
Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.
Společnost Edenred zná každý český zaměstnanec. Velmi pravděpodobně totiž používá právě jejich stravenky. Edenred ale vedle toho také spolupracuje s Potravinovou bankou a společně se snaží zajistit jídlo lidem, kteří je potřebují. Jejich společný projekt usiluje o cenu Good Company Circle Awards 2025, které se budou vyhlašovat v polovině října. O projektu hovoří Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů a udržitelnosti společnosti Edenred.
Jak váš společný projekt vlastně začal?
Naše partnerství s Potravinovou bankou pro Prahu a Středočeský kraj začalo před šesti lety jako dlouhodobá iniciativa. Chtěli jsme pomáhat a také smysluplně využít hodnotu propadlých stravenek. Ukázalo se ale, že prostor pro spolupráci je mnohem širší. Postupně jsme začali propojovat další aktivity – od podpory komunitního projektu Neplýtváme, vaříme, přes zapojení zaměstnanců do dobrovolnictví, až po osvětu směrem k veřejnosti a propojení s celoevropským programem FOOD.
Hlavním impulzem byl zájem pomoci konkrétním lidem v nouzi a zároveň propojit pomoc s naším firemním zaměřením – tedy s jídlem, kvalitou stravování, stravovacími návyky a také odpovědnou spotřebou. Výzvou pro nás bylo nastavit spolupráci tak, aby nebyla jednorázová, ale dlouhodobě udržitelná a přínosná pro obě strany. To se podařilo díky vzájemné důvěře a otevřenosti.
Co rozhoduje o tom, jestli bude spolupráce mezi firmami a neziskovým sektorem úspěšná?
Za klíčový považuji respekt k roli každého z partnerů a otevřenou komunikaci. Neziskové organizace velmi dobře znají potřeby svých klientů a často fungují v náročných podmínkách. Firmy zase mohou nabídnout stabilní zázemí, finance, expertízu nebo dobrovolnický čas zaměstnanců. Když se podaří tyto světy propojit bez toho, aby jeden dominoval druhému, vzniká autentická spolupráce s opravdovým dopadem. Důležitá je také důvěra a společná dlouhodobá vize – bez ní by každá pomoc zůstala jen na úrovni jednorázové kampaně.
A co se musí naplnit, aby podobné projekty přinášely reálný společenský dopad?
Spolupráce by měla být promyšlená, ukotvená v reálných potřebách a založená na dlouhodobosti. Nestačí jen jednorázový dar nebo krátkodobý projekt. V našem případě jsme s Potravinovou bankou nastavili takový model podpory, který se může vyvíjet a reagovat na aktuální situaci – ať už jde o potravinové přebytky, energetickou krizi nebo potřebu osvěty.
Konkrétně?
Model stojí na třech hlavních pilířích. Finanční podpoře prostřednictvím každoroční sbírky propadlých poukázek. Dále na zapojení zaměstnanců formou dobrovolnických dnů a pravidelné pomoci v komunitní kuchyni. A konečně na společné edukaci veřejnosti například skrze spolupráce s partnery, veřejnou debatu a otevřenou komunikaci tématu plýtvání jídlem – což také tematicky navazuje na naše dlouhodobé aktivity v rámci evropského programu FOOD, který Edenred koordinuje a který podporuje zdravé a udržitelné stravovací návyky napříč Evropou. Díky této kombinaci se spolupráce neomezuje jen na finanční stránku, ale má konkrétní a měřitelný dopad – a to jak na cílové skupiny, tak na firemní kulturu uvnitř Edenred. Důležité je, aby partneři průběžně vyhodnocovali, co funguje a co je potřeba změnit. A samozřejmě – aby do spolupráce mohli vstoupit i zaměstnanci, kteří pak vnímají hodnotu firmy nejen na papíře, ale i v praxi.
Nadace PPF a Paměť národa: Klíčové jsou vzájemný respekt a hodnoty
Jak může ukázkově fungovat spolupráce mezi neziskovým sektorem a byznysem? Jednou z odpovědí je projekt Nezapomeňme 80, kde se setkala Nadace PPF a Paměť národa. Úspěšný projekt se tak zařadil mezi kandidáty na letošní cenu Good Company Circle.
Naším cílem je i nadále testovat nové přístupy, sledovat výsledky našich aktivit a hledat způsoby, jak pomoc zacílit ještě efektivněji. Nechceme kopírovat staré modely – hledáme inovace, které dávají smysl v kontextu dnešní doby. To platí jak pro spolupráci s neziskovým sektorem, tak pro vzdělávání veřejnosti a zapojování našich zaměstnanců. V Edenred si uvědomujeme, že jídlo není jen benefit – je to základ zdraví, prevence i kvality života. Proto chceme dlouhodobě podporovat odpovědnou spotřebu, dostupnost kvalitní stravy a boj proti plýtvání. A samozřejmě zdraví.
Jak s tím chcete naložit?
Aktuálně se zaměřujeme na několik věcí. Předně na analýzu stravovacích návyků a identifikaci rizikových oblastí. Dále na podporu celosvětové iniciativy ShareTheMeal, do které zapojujeme uživatele i partnery napříč zeměmi. A chceme pokračovat a rozvoj edukačních aktivit ve spolupráci s dalšími partnery, například formou partnerství navázaných na evropský program FOOD.
Jedním z konkrétních kroků je i říjnová tisková konference k výsledkům Barometru FOOD, kterou připravujeme ve spolupráci s Hospodářskou komorou, Svazem obchodu a cestovního ruchu a Ministerstvem zdravotnictví. Chceme tím otevřít veřejnou debatu o tom, jak se skutečně stravujeme, kde máme rezervy a jakou roli v tom hraje zaměstnavatel, stát, i každý z nás. Jsme součástí globální skupiny kotované na indexu CAC 40, což nás zavazuje k odpovědnému přístupu nejen ve Francii, ale ve všech zemích, kde působíme. To, co děláme lokálně – například s Potravinovou bankou – je tak vždy součástí širší strategie udržitelného podnikání a společenské odpovědnosti.
Podpora vědy přináší konkrétní výsledky: inovace, říká šéfka programu L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
Již dvě dekády funguje program na podporu vědkyň, na němž se podílejí L’Oréal a UNESCO. Za tu dobu program ocenil pět desítek talentovaných žen, které mění svět svým věděním a poznáním. Na programu se také podílí Akademie věd ČR. „Chceme nadále rozšiřovat viditelnost vědkyň a podpořit jejich aktivní zapojení do veřejného prostoru,“ říká o novinkách organizátorka programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě Ivona Karvinen. Program usiluje o cenu Good Comapny Circle Awards, které se budou udílet v polovině října.
Čísla a měřitelný dopad jsou důležitou součástí každé investice – obzvlášť pokud chceme jednat systematicky a odpovědně. Ale teprve když se za těmito daty objeví skutečný lidský příběh, získává investice hlubší význam a dlouhodobý smysl.
Investice do společnosti je ve své podstatě investicí do člověka – do jeho bezpečí, důstojnosti a šance vést kvalitnější život. Pro nás v Edenred to znamená, že za každou aktivitou vidíme konkrétní dopad: maminku samoživitelku, která díky pomoci z potravinové banky dokáže připravit dětem teplé jídlo. Seniora, který se na kurzu naučí vařit zdravě i z omezených surovin. Nebo zaměstnance, který se poprvé v životě zapojí do dobrovolnické aktivity a pocítí, že jeho práce má přesah.
Pomáháme lidem, aby na své trápení nebyli sami. To je hlavní cíl neziskové organizace Cesta z krize, která spolupracuje se společností Quantcom. Jejich společné projekty jsou dalším kandidátem na cenu Good Company Circle Awards 2025, které budou předány 14. října. Jak projekt funguje? Za Quantcom odpovídala marketingová manažerka Eva Sivková, za Cestu z krize Jarmila Kubáňková.
Firmě to přináší důvěru, loajalitu a silnější firemní kulturu – když zaměstnanci cítí, že jejich každodenní úsilí má smysl i mimo běžné výkonnostní cíle. Neziskové organizaci to dává stabilního a spolehlivého partnera, který přináší nejen finanční podporu, ale i know-how, kapacity a otevřený přístup. A komunitě to přináší konkrétní pomoc – ať už jde o jídlo, vzdělávání nebo možnost znovu získat pevnou půdu pod nohama.
Společenská odpovědnost pro nás není „oddělení CSR“ – je to způsob uvažování. I malé aktivity, jako je balení potravinových balíčků pro lidi v nouzi, se mohou stát součástí hlubší strategie, pokud mají jasný rámec, důvod a kontinuitu. A právě to se snažíme dlouhodobě ukazovat i prostřednictvím spolupráce s Potravinovou bankou.
Naplnění virtuální misky. Kliky uživatelů naplní virtuální misku a dobrý skutek je na světě. Ano, takhle jednoduše, zcela zdarma a bez háčků. 1 klik = 25 gramů krmiva. To je hlavní myšlenka projektu Click and Feed, jehož prostřednictvím lidé pomáhají zvířatům. „Podporou projektů, jako je třeba ten náš, získávají firmy nejen dobré jméno a kvalitní image, ale pomáhají budovat lepší a udržitelnější svět pro všechny,“ říká Martina Hřebíková, zakladatelka projektu, který usiluje o cenu Good Company Circle Award, které se budou udílet v polovině října.
Nadace Via a developerská skupina JRD Group se již několik let snaží podporovat projekty zlepšující místní komunity, a to v rámci Fondu pro udržitelný život. „Ve fondu se přirozeně potkává to, co oba partneři považují za podstatné – ohleduplnost k přírodě i zájem o sousedské vztahy a veřejné dění,“ říká manažerka komunikace a PR Nadace Via Hana Morávková. Fond pro udržitelný život je další projekt nominovaný na Good Company Circle Award, které se budou předávat v polovině října.
Začalo to čtyřmi fotbalovými kluby, kterým Sport bez odpadu pomohl výrazně snížit ekologickou zátěž. Nyní se snaha o zlepšení nakládání s odpadem rozšiřuje i do dalších sportovních odvětví včetně hokeje či basketbalu a cílí i na amatérské kluby, říká ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková. Projekt Sport bez odpadu je jedním z nominovaných projektů Good Company Circle Awards, které se budou udílet letos v říjnu.
