Novým prezidentem Americké obchodní komory v ČR (AmCham) je Pavel Sovička, generální ředitel developerské společnosti Panattoni pro Česko a Slovensko. Ve funkci prezidenta nahradil Milana Šlapáka, který je šéfem zbrojařské firmy Steyr Arms z investiční skupiny RSBC.
Bývala jednou z nejslavnějších továren. Ve své hvězdné éře zaměstnávala více než 20 tisíc lidí. Dnes je areál kladenské Poldovky jedním z největších a také nejatraktivnějších brownfieldů v Čechách. Tisíce metrů čtverečních se proto začínají sanovat a měnit. Působí tu hned několik subjektů.
Průmyslový developer Panattoni koupí od společnosti Asental Zdeňka Bakaly areál bývalého karvinského Dolu Barbora, společnosti uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí kupní, napsal server Seznam Zprávy. Cenu transakce firmy nekomentovaly.
Česko má stále obrovský potenciál být průmyslovým centrem Evropy. Zatím mu ale spíš miliardové investice utíkají, přebírají je okolní státy i kvůli systému územního plánování. A tuzemský průmyslový development nemůže konkurovat ani cenou. „Stavby jsou u nás dražší než například v Polsku hned z několika důvodů. Začíná to u pozemku, který může být v Polsku klidně i o polovinu levnější,“ říká Pavel Sovička, šéf největšího tuzemského průmyslového developera Panattoni.
Developer Panattoni spolu s investorem, skupinou RSJ, stavějí v bývalé kladenské Poldi dvě průmyslové haly. Hotové mají být v roce 2025. Bude v nich až 2000 pracovních míst. Odstraněny budou staré ekologické zátěže a vznikne ekologicky šetrný průmyslový park, uvedla za Panattoni Markéta Mikšíková. Cenu projektu firmy nesdělily.
I kvůli neřešenému územnímu plánováni se development průmyslových nemovitostí potýká s obtížemi. Česko tak pomalu ztrácí konkurenceschopnost, pomalu ho válcují Polsko i Slovensko. Co by potřebovalo změnit tuzemsko, aby dokázalo přitáhnout miliardové investice? A proč jsou potřeba další průmyslové areály? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Development průmyslových hal je specifickým segmentem realitního trhu, který ani v době, kdy spotřeba Čechů klesá, rozhodně nezamrzl. Poptávku po výstavbě táhne nyní především průmysl a výroba, nikoliv e-commerce. Jak se v Česku staví průmyslové areály a zda jsou vůbec potřeba jsme si povídali s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Česká společnost Logport Development zahájila proměnu bývalých hutí Poldi Kladno. Na jednom z největších brownfieldů v Česku chystá projekt Logport Kladno Poldi. V první fázi zrevitalizuje jeho část o rozloze 1,5 hektaru a postaví na ní halu.
Brownfield na pozemku bývalé Poldovky se dočká revitalizace. Nový majitel ho promění na průmyslový areál o velikosti téměř 90 tisíc metrů čtverečních. Udržitelné haly v nejvyšším standardu pro investora postaví společnost Panattoni. Investice přinese až 2000 nových pracovních pozic a pomůže s hospodářskou transformací v dané oblasti, uvedli zástupci investora.
Pětimiliardové obří logistické centrum pro Amazon v moravském Kojetíně je hotovo. Zaměstná dvě tisícovky lidí i roboty.
U Chebu vyroste do tří let největší logistická hala v Česku. Investorem je společnost Accolade. A ačkoli hala ještě nestojí, její předpronájem už je letošní největší obchodní transakcí ve druhém čtvrtletí.
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Číst víceCeny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
