Průmyslová zóna Panattoni Smart Park, plánovaná na pozemcích okolo někdejšího dolu Barbora na Karvinsku a v blízkosti šikmého kostela svatého Petra z Alkantary, nepotřebuje mít zpracovanou studii EIA o vlivu na životní prostředí. Zatím nepravomocně takto rozhodlo ministerstvo životního prostředí, uvedla Mladá fronta Dnes. Společnost Panattoni rozhodnutí ministerstva přivítala. Odpůrci podle deníku plánují odvolání. Záměr se nelíbí památkářům nebo spolku Stará Karviná. Vadí jim, že má areál přetvořit území, jež je i cennou archeologickou lokalitou.
Splachuje se v ní dešťovou vodou, střecha je připravená pro umístění fotovoltaické elektrárny a na udržitelnost se myslelo i v jejím okolí. V areálu nejzelenější budovy na světě totiž nechybí hmyzí hotel, ještěrkoviště nebo hnízdní budky pro veverky.
Bývala jednou z nejslavnějších továren. Ve své hvězdné éře zaměstnávala více než 20 tisíc lidí. Dnes je areál kladenské Poldovky jedním z největších a také nejatraktivnějších brownfieldů v Čechách. Tisíce metrů čtverečních se proto začínají sanovat a měnit. Působí tu hned několik subjektů.
Průmyslový developer Panattoni koupí od společnosti Asental Zdeňka Bakaly areál bývalého karvinského Dolu Barbora, společnosti uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí kupní, napsal server Seznam Zprávy. Cenu transakce firmy nekomentovaly.
Česko má stále obrovský potenciál být průmyslovým centrem Evropy. Zatím mu ale spíš miliardové investice utíkají, přebírají je okolní státy i kvůli systému územního plánování. A tuzemský průmyslový development nemůže konkurovat ani cenou. „Stavby jsou u nás dražší než například v Polsku hned z několika důvodů. Začíná to u pozemku, který může být v Polsku klidně i o polovinu levnější,“ říká Pavel Sovička, šéf největšího tuzemského průmyslového developera Panattoni.
Developer Panattoni spolu s investorem, skupinou RSJ, stavějí v bývalé kladenské Poldi dvě průmyslové haly. Hotové mají být v roce 2025. Bude v nich až 2000 pracovních míst. Odstraněny budou staré ekologické zátěže a vznikne ekologicky šetrný průmyslový park, uvedla za Panattoni Markéta Mikšíková. Cenu projektu firmy nesdělily.
I kvůli neřešenému územnímu plánováni se development průmyslových nemovitostí potýká s obtížemi. Česko tak pomalu ztrácí konkurenceschopnost, pomalu ho válcují Polsko i Slovensko. Co by potřebovalo změnit tuzemsko, aby dokázalo přitáhnout miliardové investice? A proč jsou potřeba další průmyslové areály? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Development průmyslových hal je specifickým segmentem realitního trhu, který ani v době, kdy spotřeba Čechů klesá, rozhodně nezamrzl. Poptávku po výstavbě táhne nyní především průmysl a výroba, nikoliv e-commerce. Jak se v Česku staví průmyslové areály a zda jsou vůbec potřeba jsme si povídali s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Česká společnost Logport Development zahájila proměnu bývalých hutí Poldi Kladno. Na jednom z největších brownfieldů v Česku chystá projekt Logport Kladno Poldi. V první fázi zrevitalizuje jeho část o rozloze 1,5 hektaru a postaví na ní halu.
Brownfield na pozemku bývalé Poldovky se dočká revitalizace. Nový majitel ho promění na průmyslový areál o velikosti téměř 90 tisíc metrů čtverečních. Udržitelné haly v nejvyšším standardu pro investora postaví společnost Panattoni. Investice přinese až 2000 nových pracovních pozic a pomůže s hospodářskou transformací v dané oblasti, uvedli zástupci investora.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
