OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce
Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.
Když stát vyhlásil dražbu barokního zámku Bezdružice, znělo to jako příležitost, která se neodmítá. Památka s kořeny ve 13. století, přestavěná do dnešní podoby v 18. století, rozsáhlý areál s parkem o rozloze 1,7 hektaru, wellness, restaurace i kaple.
Poprvé se neúspěšně dražil za 60 milionů korun. Kupec se nenašel ani ve dvou dalších kolech, a to ani přes slevu. Při druhém kole Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) cenu snížil na 54 milionů, při třetím na 52 milionů. Se stejnou cenovku míří kulturní památka, zabavená odsouzenému podnikateli Jiřímu Kubíčkovi do aukce v říjnu.
Pro srovnání. Aktuálně se za 52 milionů dá pořídit prostorný a moderní byt v prestižní pražské lokalitě, ale také unikátní penthouse s výhledem na historické centrum města.
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají
Reality
Historie, která zavazuje
Bezdružice mají bohatý příběh. Z původního středověkého hradu se během staletí stala rezidence, později soud, věznice a po roce 1952 dokonce podnikovou ozdravovnou ČKD Praha. V devadesátých letech prošel zámek rekonstrukcí a stal se kulturním centrem - pořádaly se zde koncerty i svatby. Jenže dnes je areál vyprázdněný. Zmizelo vnitřní vybavení i vyhlášená sbírka vycpaných zvířat. Zůstaly jen prázdné sály, památková ochrana a vysoké provozní náklady. „V letech 1999–2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a ještě před deseti lety do zámku směřovaly velké investice. Díky tomu má objekt stále solidní stav a rozhodně nevyžaduje zásadní zásahy, aby mohl znovu ožít,“ přibližuje Radomír Kočí.
Ty alespoň částečně zrekonstruované u velkých měst nebo hranic s Německem stojí stovky milionů. Ty menší a v horším stavu vyjdou i na méně než 20 milionů. Přinášíme fotogalerii trofejních nemovitostí na prodej. 
FOTOGALERIE: Výprodej zámků v Čechách. Ceny honosných sídel padají
Reality
Na českém trhu se každoročně nabízí desítky historických sídel. Zámky často končí v rukou nadšenců nebo firem, které z nich dělají hotely, wellness centra či svatební resorty. Úspěšné příklady existují, Chateau Mcely nebo Zámek Valeč. A podobně u budoucnosti zámku Bezdružice uvažují i regionální zástupci. Musí se ale najít zájemce s chutí a kapacitou investovat. Experti v případě Bezdružic hovoří o investicích ve výši 30 až 80 milionů korun. A pro obec, která by ráda objekt využila pro komunitní účely, je však cena i následná údržba nedosažitelná.
Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.
Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá
Reality
Prestižní ocenění, Českou cenu za architekturu, udělované letos již pošesté, získali Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r za návrh rekonstrukce hradu Helfštýn.
Prestižní architektonickou cenu získala výjimečná rekonstrukce hradu Helfštýn
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
