Nečekané zlevnění potravin, hlavně brambor a zeleniny, dostává českou inflaci překvapivě nízko, upřesňuje dnes statistický úřad. Hladina spotřebitelských cen letos v září vskutku stoupla meziročně jen o 2,3 procenta, potvrdil úřad svůj předběžný odhad. Analytici i Česká národní banka přitom čekali 2,6procentní inflaci.

Hlavním důvodem nečekaně slabého růstu cen je meziměsíční zlevnění potravin o 0,6 procenta. Zhusta se čekal vývoj opačný. Ceny potravin táhlo dolů snížení cen zeleniny, meziměsíčně o takřka čtyři procenta, přičemž ceny brambor klesly dokonce o devět procent. Letošní rok totiž úrodě brambor přeje. V Německu, které je největším dovozcem brambor do ČR, čekají jejich nejvyšší sklizeň za posledních 25 let, což tlačí cenu brambor dolů i v Česku, kde navíc letos bude úroda rovněž dobrá, ba velmi dobrá.

Kopírovat ceny, zlevňovat nemá smysl. Ceny potravin v Norsku ovládají tři společnosti. Čeká něco podobného i Česko?

Zprávy z firem

Norsko je známé drahými potravinami. Nápadně vyšší ceny tam jsou i ve srovnání se sousedními státy. Z nedávných informací vyplývá, že si trh rozparcelovaly velké maloobchodní řetězce, které si s cenou pohrály.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Zdražení brambor, k němuž v Česku došlo v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, vedlo české zemědělce k navýšení jejich pěstování. Související postupný růst nabídky brambor na trhu nyní tlačí cenu dolů. Přesto je Česko v případě brambor soběstačné jen ze zhruba 65 procent, takže se do cen příznivě promítá právě i mimořádně dobrá úroda v zemi největšího dovozce, Německa. V Německu ceny brambor v obchodech v srpnu meziročně klesaly dokonce o patnáct procent.  Meziročně byla zelenina v Česku v září levnější dokonce o 7,8 procenta.

Celková inflace v Česku by i kvůli příznivému vývoji cen potravin, kde se projevuje i efekt vyšší základny meziročního srovnání, měla ve zbytku roku dále klesat a blížit se dvouprocentnímu cíli ČNB. Bez letošního zvýšení spotřební daně na alkohol a tabák by už na dvouprocentní úrovni prakticky byla v září. 

Kolik stojí řemeslný chléb či med? Češi dostali šanci určit cenu sami

Money

Výsledky originálního experimentu ukázaly, že osobní kontakt s výrobci a možnost ochutnávky mění pohled lidí na hodnotu jídla. A někdy pořádně překvapí.

nst

Přečíst článek

Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Nová studie Evropské centrální banky ukazuje, že za tím nestojí ani samotná nezávislost centrálních bank, ani jejich inflační cílování, ale především kvalita institucí a síla právního státu.

Analýza zahrnuje 37 vyspělých ekonomik včetně České republiky v období 1986 až 2021. Sleduje úroveň inflace, její proměnlivost i kolísání hospodářského růstu. Tyto ukazatele dohromady tvoří měřítko dlouhodobého výkonu centrálních bank. Klíčovým faktorem se ukázala důvěra v předvídatelné a spravedlivé fungování institucí, jistota, že pravidla se nemění ze dne na den, a schopnost státu vymáhat právo. Naopak formální rysy centrálních bank, jako je zákonem zakotvená nezávislost, kurzový režim nebo inflační cílování, se v dlouhém horizontu ukázaly jako druhořadé.

Dobře to ilustruje srovnání na první pohled rozdílných zemí. Švédsko a USA představují malou a velkou ekonomiku, Rakousko a Švýcarsko fixní a plovoucí kurz, Německo a Japonsko centrální banky s vyšší a nižší mírou formální nezávislosti. Přesto se jejich inflační zkušenosti příliš nelišily. Rozhodující nebyly detaily měnového režimu, ale síla institucionálního rámce.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Platí to i pro Českou republiku. Česká národní banka dokázala v posledních dvou dekádách inflaci stabilizovat a přiblížila se průměru vyspělých zemí. Pomohlo inflační cílování, ale zásadní bylo, že se mohla opřít o relativně pevné institucionální prostředí. Podle průzkumu agentury STEM jí důvěřuje 76 procent občanů, což z ní činí jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. V mezinárodním žebříčku Rule of Law Index se Česko nachází na dvacátém místě ze zhruba 140 států. A také Evropská komise ve své poslední zprávě hodnotí stav právního státu v Česku pozitivně, i když připomíná přetrvávající problémy, například vlastnictví médií politiky.

Studie zároveň zdůrazňuje, že inflační vlna roku 2022 neznamenala konec této éry. Nešlo o selhání institucí, ale o jednorázový nabídkový šok v podobě postcovidového oživení a závislosti na ruských energiích.

Závěr analýzy je zřejmý: rozhodující je důvěra v instituce, respekt k právu a předvídatelná pravidla. Tam, kde fungují, mají centrální banky šanci udržet stabilní ceny i vývoj hospodářství.