Odolnost českých firem roste. Obávají se ale kromě Hormuzu i novinek z USA

Umělá inteligence má potenciál změnit globální ekonomiku. Nicméně bude to pomaleji, než se očekávalo. Vychází to z nového reportu Světového ekonomického fóra, jehož zástupci analyzovali predikce využití AI v průmyslu od ekonomů z celého světa. Nejpomaleji se přitom umělá inteligence pozitivně projeví v zemědělství a rybolovu.

Sektory IT a telekomunikací patří k ekonomickým oblastem, v nichž dochází k dopadům zavádění umělé inteligence nejrychleji. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Světového ekonomického fóra mezi ekonomy z celého světa, který fórum představilo na konci května. Oslovení ekonomové očekávají, že pozitivní dopady zejména na zvýšení produktivity se v těchto sektorech projevují méně než do šesti měsíců. Navíc se tento čas ještě zkrátil proti obdobnému průzkumu z letošního ledna.

„Více než devět z deseti respondentů souhlasí nebo rozhodně souhlasí s tvrzením, že míra adopce AI se během příštích dvanácti měsíců dále zvýší. Tempo zavádění je natolik vysoké, že se již začínají objevovat známky významných omezení na straně nabídky. Současně je zřejmé, že adopce AI postupuje nerovnoměrně, a to jak z geografického hlediska, tak mezi jednotlivými typy podniků,“ stojí v reportu. „První vlna produktivních přínosů se objevuje zejména tam, kde je samotná práce plně digitální a umělá inteligence může přímo pracovat s kódem, daty a pracovními procesy,“ píše se dále v reportu Světového ekonomického fóra.

Kellnerová se rozhlíží po trhu, má investiční apetit

Zprávy z firem

Nejbohatší žena Česka Renáta Kellnerová chce i v letošním roce masivně investovat, uvádí v aktuální výroční zprávě. V loňském roce patřily k nejviditelnějším krokům nákupy prémiových českých hotelů. Skupina také rostla v rámci struktury e& PPF Telecom, která převzala srbskou společnost SBB i slovenskou UPC. „Vyhledáváme společnosti, které mají růstový potenciál nebo potřebují restrukturalizovat,“ uvádí Kellnerová.

lib

Přečíst článek

Ochlazení očekávání

Při srovnání aktuálního reportu s tím lednovým ekonomové sledují ještě jednu oblast, kde dochází k pozitivním dopadům rychleji, než se očekávalo: v oblastní vzdělávání.

„Zavádění umělé inteligence do vzdělávání totiž nabízí značný potenciál pro proměnu výukových metod, personalizaci vzdělávacích zkušeností a zefektivnění administrativních procesů,“ myslí si autoři reportu.

V ostatních oblastech ale dochází k ochlazování očekávání. A to v některých případech i o několik let. Týká se to například zdravotní péče, kde se dříve očekávaly pozitivní dopady po 12 měsících, aktuálně ekonomové očekávají, že k tomu dojde spíše až za dva a půl roku. Nejvyšší posun zažila oblast stavebnictví a technických prací, kde se původně očekával nárůst produktivity za 15 měsíců, aktuálně odhady hovoří o třech a půl letech. Nejdelší horizont pozitivních dopadů pak ekonomové z celého světa očekávají v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde jde o téměř čtyři roky.

Devadesátky jsou zpět díky AI. Nokia, Dell či Micron raketově rostou

Trhy

Investor do technologického sektoru si může připadat, že se ocitl zpět v devadesátých letech před prasknutím takzvané dot.com bubliny. Firmy jako Nokia, Dell, Micron nebo Intel narostly v posledních měsících o stovky procent. Důvod je přitom zřejmý: umělá inteligence a budování infrastruktury pro její fungování.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Pozvolnější a nerovnoměrný vývoj

Ve srovnání s předchozím vydáním průzkumu tak respondenti napříč většinou odvětví mírní očekávání ohledně krátkodobého dopadu AI na produktivitu. Historie podle reportu ukazuje, že přínosy univerzálních technologií často vyžadují roky doplňkových investic.

„Současná vlna AI navíc zůstává soustředěna především ve velkých firmách a ve službách založených na znalostech, zatímco právní, datové, dovednostní a infrastrukturní překážky zpomalují její širší rozšíření,“ upozorňuje report.

Výsledkem tak může být pozvolnější a nerovnoměrnější vývoj, než naznačovala původní očekávání. Viditelné úspěchy budou přicházet postupně a makroekonomické přínosy se projeví až ve chvíli, kdy se jim přizpůsobí manažerské postupy, energetická infrastruktura i pracovní síla.

Nvidia chystá superčipy, které změní počítače k nepoznání. Klávesnici nahradí AI agenti

Zprávy z firem

Šéf Nvidie Jensen Huang ohlásil první revoluci v osobních počítačích za 40 let. Klávesnici a myš mají postupně nahradit AI agenti. To je jeden z dopadů nového čipu, na němž Nvidia pracovala společně s Microsoftem v uplynulých třech letech, uvádí Financial Times.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Největší evropská ekonomika čelí nepříjemnému sociálnímu trendu. Podíl Němců ohrožených chudobou stoupl na 16,1 procenta a sociální organizace varují vládu před škrty v dávkách.

S chudobou se v Německu potýká 16,1 procenta obyvatel, což je nejvíce od pandemického roku 2020. Informuje o tom v úterý web veřejnoprávní televize ARD s odvoláním na uskupení Paritätischer Gesamtverband, které sdružuje tisíce německých sociálních organizací.

„V této zemi žije v chudobě 13,3 milionu lidí – pokud vezmeme v úvahu pouze relativní příjmovou chudobu,“ uvedl svaz, podle něhož jsou chudobou nejčastěji postiženi starší lidé, lidé, kteří žijí sami, a osoby, které bez partnera vychovávají děti.

Sociální organizace varují před krizí

Mezi lety 2024 a 2025 podíl lidí, kteří se v zemi s více než 83 miliony obyvatel potýkají s chudobou, stoupl o 0,6 procentního bodu. Šéf Paritätischer Gesamtverband Joachim Rock nárůst označuje za znepokojivý a mluví o krizové situaci. V této souvislosti také varoval německou vládu před škrty v sociálních dávkách.

Dobře už bylo? Evropa na tom není tak špatně, jak se o ní obvykle mluví

Názory

Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Kdo je ohrožen chudobou

Oficiální definice Evropské unie tuto skupinu lidí označuje jako „ohrožené chudobou“. Ve spolkové republice do ní spadají lidé, kteří mají k dispozici méně než 60 procent mediánového příjmu. U samostatně žijících to naposledy bylo 1446 eur (35 093 korun) čistého měsíčně, u domácností se dvěma dospělými a dvěma dětmi do 14 let 3036 eur (73 681 korun) měsíčně.

Nejhůře jsou na tom Brémy

I nadále v Německu panují výrazné rozdíly mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Nejmenší podíl lidí ohrožených chudobou je v Bavorsku (12,6 procenta) a Bádensku-Württembersku (13,2 procenta), naproti tomu nejvyšší podíl vykazují Brémy (27,5 procenta) a Sasko-Anhaltsko (21,3 procenta).

Euro jako Kohlův pomník. A jeden z kořenů dnešní síly AfD

Názory

Vzestup AfD nevznikl ve vzduchoprázdnu. Účet za politiku kancléře a znovusjednotitele Německa Helmuta Kohla, která víc sledovala dějinný pomník než ekonomickou realitu, Německo platí dodnes, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?

Money

Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.

Karel Pučelík

Přečíst článek