Vánoční šneci: zapomenutá česká tradice, která se vrací na talíře
Než se štědrovečerní stůl v českých zemích zaplnil kaprem a bramborovým salátem, patřili k Vánocům i šneci. Dnes je vnímáme jako francouzskou delikatesu nebo gastronomickou kuriozitu, ve skutečnosti ale šlo o běžnou součást vánočního jídelníčku – zejména v době, kdy se Štědrý den striktně dodržoval jako postní.
Šneci byli po staletí považováni za takzvané „postní maso“. Při jejich konzumaci se nezabíjeli obratlovci, a proto je bylo možné jíst i během přísného půstu. Oblíbení byli v klášterech, u šlechty i v měšťanských domácnostech, kde se objevovali právě na Štědrý den. Byli dostupní, dali se snadno sbírat na vinicích a zahradách a zároveň působili slavnostně – ideální kombinace pro výjimečný večer.
Ještě v 18. a 19. století se šneci objevují v kuchařkách i dobových záznamech jako přirozená součást vánoční hostiny. Nešlo o výstřelek, ale o tradici, která měla pevné místo vedle rybích pokrmů, kaší nebo hub. Šneci se připravovali jednoduše – často na másle, s bylinkami nebo v lehkých omáčkách – a jejich konzumace byla spojená spíš s klidem a rozjímáním než s okázalostí.
Poprvé v historii se renomovaný průvodce Michelin zaměřuje na celé Česko. Anonymní inspektoři projeli republiku od hor po vinařské oblasti, aby odhalili podniky, které mohou stát po boku evropské špičky.
Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla
Enjoy
Jak šneky vytlačil kapr
S proměnou společnosti a stravovacích návyků v 19. století začala šnečí tradice postupně mizet. Definitivní tečku jí pak udělalo 20. století: zjednodušení Vánoc, unifikace jídelníčku a později i éra socialismu, která klášterní a měšťanské zvyklosti systematicky vytlačovala. Kapr se stal symbolem českých Vánoc, zatímco šneci zmizeli z domácností i restaurací a postupně se přesunuli do kategorie „podivností“, které k domácí kuchyni údajně nepatří.
Návrat v moderní gastronomii
V posledních letech se ale šneci na vánoční menu opatrně vracejí – tentokrát spíš jako připomínka zapomenuté tradice než jako každodenní jídlo. V Praze je o Vánocích nabízejí především podniky s vazbou na francouzskou či středoevropskou kuchyni. Například v La Gare pořídíte tradiční burgundské šneky s bylinkovým máslem na Štědrý den za 415 korun za porci. Belgická klasika v Bruxx se drží cen kolem 299 korun za půl tuctu zapečených šneků vařených v jemném vývaru s bylinkami a máslem. Ačkoliv Les Moules není primárně šnečí restaurace, její vánoční pojetí vychází z belgického přístupu – ceny se zde pohybují kolem 400 až 500 korun.
Z bistra na Jiřáku vznikla během pár let jedna z nejvýraznějších pražských gastro značek. Teď KRO otevírá v Libni prostor, který mění pravidla hry – nejen pro značku samotnou, ale i pro celou scénu. Nový provoz propojuje výrobu, gastronomii i retail a posouvá KRO směrem, který dlouhodobě razí jen několik velkých hráčů v čele s Ambiente.
KRO vs. Ambiente? Pražská gastro scéna má nového velkého hráče, který staví na grilovaných kuřatech a kombuše
Enjoy
Zajímavé je i moderní pojetí ve FUZE, kde se šneci objevují jako součást širšího vánočního menu bez výrazně tradičního rámce, ale s důrazem na současnou gastronomii a zážitek.
Nejde přitom o snahu šokovat, ale o návrat ke kořenům – šneci znovu plní roli slavnostního, výjimečného chodu, který patří k Vánocům stejně přirozeně jako ryba.
Tradice, ne trend
Vánoční šneci nejsou gastronomickou módou ani importem z Francie. Jsou součástí české historie, která byla na desítky let zapomenuta. Jejich návrat na sváteční stůl tak není experimentem, ale spíš tichou připomínkou toho, že česká kuchyně byla kdysi pestřejší, jemnější – a možná i odvážnější, než si dnes často připouštíme.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
