Vánoční šneci: zapomenutá česká tradice, která se vrací na talíře
Než se štědrovečerní stůl v českých zemích zaplnil kaprem a bramborovým salátem, patřili k Vánocům i šneci. Dnes je vnímáme jako francouzskou delikatesu nebo gastronomickou kuriozitu, ve skutečnosti ale šlo o běžnou součást vánočního jídelníčku – zejména v době, kdy se Štědrý den striktně dodržoval jako postní.
Šneci byli po staletí považováni za takzvané „postní maso“. Při jejich konzumaci se nezabíjeli obratlovci, a proto je bylo možné jíst i během přísného půstu. Oblíbení byli v klášterech, u šlechty i v měšťanských domácnostech, kde se objevovali právě na Štědrý den. Byli dostupní, dali se snadno sbírat na vinicích a zahradách a zároveň působili slavnostně – ideální kombinace pro výjimečný večer.
Ještě v 18. a 19. století se šneci objevují v kuchařkách i dobových záznamech jako přirozená součást vánoční hostiny. Nešlo o výstřelek, ale o tradici, která měla pevné místo vedle rybích pokrmů, kaší nebo hub. Šneci se připravovali jednoduše – často na másle, s bylinkami nebo v lehkých omáčkách – a jejich konzumace byla spojená spíš s klidem a rozjímáním než s okázalostí.
Poprvé v historii se renomovaný průvodce Michelin zaměřuje na celé Česko. Anonymní inspektoři projeli republiku od hor po vinařské oblasti, aby odhalili podniky, které mohou stát po boku evropské špičky.
Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla
Enjoy
Jak šneky vytlačil kapr
S proměnou společnosti a stravovacích návyků v 19. století začala šnečí tradice postupně mizet. Definitivní tečku jí pak udělalo 20. století: zjednodušení Vánoc, unifikace jídelníčku a později i éra socialismu, která klášterní a měšťanské zvyklosti systematicky vytlačovala. Kapr se stal symbolem českých Vánoc, zatímco šneci zmizeli z domácností i restaurací a postupně se přesunuli do kategorie „podivností“, které k domácí kuchyni údajně nepatří.
Návrat v moderní gastronomii
V posledních letech se ale šneci na vánoční menu opatrně vracejí – tentokrát spíš jako připomínka zapomenuté tradice než jako každodenní jídlo. V Praze je o Vánocích nabízejí především podniky s vazbou na francouzskou či středoevropskou kuchyni. Například v La Gare pořídíte tradiční burgundské šneky s bylinkovým máslem na Štědrý den za 415 korun za porci. Belgická klasika v Bruxx se drží cen kolem 299 korun za půl tuctu zapečených šneků vařených v jemném vývaru s bylinkami a máslem. Ačkoliv Les Moules není primárně šnečí restaurace, její vánoční pojetí vychází z belgického přístupu – ceny se zde pohybují kolem 400 až 500 korun.
Z bistra na Jiřáku vznikla během pár let jedna z nejvýraznějších pražských gastro značek. Teď KRO otevírá v Libni prostor, který mění pravidla hry – nejen pro značku samotnou, ale i pro celou scénu. Nový provoz propojuje výrobu, gastronomii i retail a posouvá KRO směrem, který dlouhodobě razí jen několik velkých hráčů v čele s Ambiente.
KRO vs. Ambiente? Pražská gastro scéna má nového velkého hráče, který staví na grilovaných kuřatech a kombuše
Enjoy
Zajímavé je i moderní pojetí ve FUZE, kde se šneci objevují jako součást širšího vánočního menu bez výrazně tradičního rámce, ale s důrazem na současnou gastronomii a zážitek.
Nejde přitom o snahu šokovat, ale o návrat ke kořenům – šneci znovu plní roli slavnostního, výjimečného chodu, který patří k Vánocům stejně přirozeně jako ryba.
Tradice, ne trend
Vánoční šneci nejsou gastronomickou módou ani importem z Francie. Jsou součástí české historie, která byla na desítky let zapomenuta. Jejich návrat na sváteční stůl tak není experimentem, ale spíš tichou připomínkou toho, že česká kuchyně byla kdysi pestřejší, jemnější – a možná i odvážnější, než si dnes často připouštíme.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
