Památkáři hledají stavebníky na přeměnu pražské Invalidovny. Je to zakázka za dvě miliardy
Stát ji chtěl prodat, památkáři ji zachránili. Teď do pražské Invalidovny investují rekordní částku přesahující dvě miliardy korun. Rekonstrukce má z barokního klenotu udělat živé místo s expozicemi, galerií i kavárnou.
Národní památkový ústav (NPÚ) začal hledat zhotovitele obnovy pražské barokní Invalidovny. Plánovaný rozpočet zakázky 2,15 miliardy korun představuje největší investici v historii NPÚ, uvedla mluvčí NPÚ Blanka Černá. Předmětem zakázky je jak rekonstrukce historické části ze 30. let 18. století a revitalizace zahrad, tak přístavba dvou nových křídel. Stavba má trvat tři roky, Invalidovna by se mohla otevřít na přelomu let 2029 a 2030.
Přístavba místo zásahů do památky
Podle generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové je obnova Invalidovny mimořádnou událostí. Pro moderní přístavby na jižní straně podle projektu architekta Petra Hájka se NPÚ rozhodl kvůli nutnosti nezasahovat novými technologiemi do historické stavby. Invalidovna je národní kulturní památkou.
„Realizace moderní novostavby umožňuje soustředit technické a provozní zázemí mimo historickou stavbu, což ochrání její autenticitu, a zároveň nabídne prostory pro vzdělávání a kulturní aktivity,“ uvedla Goryczková.
Na Dvoreckém mostě mezi Prahou 4 a Prahou 5 to ve středu vypadalo spíše jako na stavbě dálnice než na nové městské lávce. Na rozestavěnou konstrukci najely těžké nákladní vozy a inženýři sledovali, co to s mostem udělá. Proběhla totiž klíčová zatěžovací zkouška, která má potvrdit, že je stavba připravená na běžný provoz.
OBRAZEM: Dvorecký most obstál v zatěžovací zkoušce
Enjoy
Kulturní centrum pro Karlín
Po obnově má být podle NPÚ z Invalidovny nové kulturní a společenské centrum, které v pražském Karlíně propojí historickou hodnotu, každodenní život místních i turisty.
V historické části vzniknou dvě stálé expozice, multifunkční sál s kapacitou až 170 lidí, galerie pro dočasné výstavy, dvě návštěvnická centra, kavárna, dvě dětské skupiny a další prostory. Počítá se také s technologickou laboratoří, pracovištěm dokumentačních fondů NPÚ a územní památkové správy. Před zahájením rekonstrukce NPÚ Invalidovnu ještě zpřístupní, aby veřejnost mohla posoudit její současný stav.
V moderní novostavbě vznikne zázemí pro Pražský filharmonický sbor, včetně zkušeben. „Budova bude vybavena nejmodernějšími technologiemi, kterými žádný srovnatelný objekt v naší zemi nedisponuje,“ uvedla Černá. Nádvoří Invalidovny i zahrady budou v návštěvní době volně přístupné veřejnosti jako součást okolních parků.
Jedno z nejcennějších míst v centru Prahy čeká proměna. Mezinárodní soutěž RaumScape s rekordní účastí 197 ateliérů vyhrálo dánské studio ADEPT, které navrhne nové náměstí před hotelem Fairmont Golden Prague. Projekt za 150 milionů korun zaplatí soukromý investor.
150 milionů za veřejný prostor. Dánové přetvoří konec Pařížské ulice
Reality
Od válečných invalidů k památce
Invalidovna vznikla podle pařížského vzoru pro potřeby válečných veteránů podle plánů architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Základní kámen byl položen roku 1732 za přítomnosti císaře Karla VI. Původní plán počítal s ubytováním až 4000 invalidů s rodinami, realizovala se však pouze jedna devítina projektu.
K ubytování válečných invalidů budova sloužila do roku 1935. Později zde působil Vojenský ústřední archiv, objekt výrazně poškodily povodně v roce 2002. Následně byl převeden na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten památku původně chtěl prodat v dražbě, NPÚ ji ale v roce 2018 získal bezúplatným převodem.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
