Partneři projektu

Praha už je mimo realitu. Bydlení v regionech se stane žádanou variantou

Bytový komplex Nový Karolina v Ostravě
ČTK
Dalibor Martínek

Průměrná cena přes 150 tisíc korun za metr čtvereční nového bytu v Praze už nevypadá jako optimální řešení vlastnického bydlení. Naskýtá se několik variant. Nájemní bydlení nebo co-living. Ten je spíš pro mladší, kteří se snáze snesou, a možná i navážou nové vztahy. Ale kdo ví, možná to bude brzo i trend bydlení pro starší generaci.

Tam by byl ovšem problém s tím, že starší lidé se již těžko mění a přizpůsobují. Přestože společným bydlením lze ušetřit spoustu peněz, na jeden byt se složí dva nebo i tři lidé, pro starší lidi už budou spíše módní Alzheimer centra, která se množí jako houby po dešti. Děti svým starým rodičům jistě rádi něco na ubytování přispějí.

Je tu však ještě jedna varianta, které si už pozorovatelé situace a investoři všimli. Takže kontrolní otázka. Kde v Česku nejrychleji rostou ceny nemovitostí? Bingo. V Ústí nad Labem. Je to skoro o polovinu ročně. Ale také v Ostravě loni rostly ceny nových bytů téměř o polovinu, v Hradci
Králové o víc než třicet procent, stejně tak v Českých Budějovicích. To už začíná být zajímavé i pro velké české developery. Ti se v poslední
době rozhoupali stavět nové byty na místech, o kterých by si to dříve nikdo nepomyslel.

Jan Kocián, investiční manažer Penty

Jan Kocián z Penta Investments: Energetická krize může způsobit katastrofu v domovech seniorů

Jedničkou mezi soukromými poskytovateli sociálních služeb se letos stala skupina Alzheimer Home, kterou v roce 2015 založili Boris Šťastný a Milan Šedivý. O tři roky později do sítě domů se speciální péčí vstoupila Penta a začala skupinu výrazně rozšiřovat. A plánuje i další expanzi. „Dnes žije v České republice zhruba do 500 tisíc lidí nad 80 let. Do roku 2050 se číslo zvýší zhruba na milion. Přesně z téhle věkové skupiny se primárně rekrutují klienti pro pobytové sociální služby. A vybudovat dostatečné kapacity není triviální věcí. Je to nesmírně náročné finančně i organizačně,“ říká Jan Kocián v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Kraje? Zadní vrátka developerů

Odchod developerů do krajů, nebo jinak řečeno, jejich rozkročení z Prahy a z Brna, má více důvodů. A několik společných jmenovatelů. Z nichž lze vyčíst budoucí trend.

Takže za prvé, Praha pořád nemá nový územní plán. To je klíčové. Schvalování nového plánu trvá už téměř deset let, vedení magistrátu se pořád mění a tisíce připomínek k jednotlivým územím pořád nejsou vypořádány.

Bude to trvat ještě minimálně rok, než definitivní návrh spatří světlo světa. A optimisté tvrdí, že by během působení nově uspořádaného zastupitelstva mohl být v následujícím funkčním období, tedy během příštích čtyř let, dokonce schválen. Ale věřte optimistům. Deveopeři jsou spíše realisté.

Bytový komplex Nová Karolina v centru Ostravy.

Dalibor Martínek: Doba se definitivně změnila. U developera už nový byt nehledejte

Současní miliardáři, kteří před třiceti lety postavili svůj byznys na výstavbě bytů, začínají šlapat vodu. Korec, Kunovský, Sekyra a spol. Zkušení podnikatelé, kteří dokázali najít způsob jak vydělat miliardy korun na tom, že získali pozemky, postavili na nich domy a byty výhodně prodali.

Přečíst článek

Ale aby developeři vyrazili do krajů, byla k tomu potřeba ještě jedna okolnost. A tady jsme zpátky u cen. Dokud se nový byt v Ústí nebo v Mostě prodával za dvacet tisíc korun metr, nebyl zájem investovat tam prostředky. Teď nastává okamžik, kdy se všechno mění. Ceny jsou tam dvojnásobné, někde dva a půl násobné než před pár lety. Oproti Praze je průměrná cena padesát tisíc za metr v Ústí stále směšná, ale dá se tam čekat další růst. To je pro investory velké lákadlo.

Developeři utíkají do krajů. Více o rodícím se trendu se dočtete v našem novém magazínu Realitní Club. 

Rodinný dům, ilustrační foto

Prodat nebo neprodat? Ceny domů klesají a ještě budou, ve světě i v Česku

Ceny starších bytů a domů klesají napříč celým světem. A tento trend se nevyhýbá ani Česku.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Bývalý areál papírny u Radbuzy se mění v jednu z největších nových čtvrtí v Plzni

Plzeňský brownfield se mění k nepoznání. Nová Papírna nabídne 1500 bytů, park, náměstí i kulturní zázemí

Přečíst článek
Výstavba

„Paskvil“ nahrávající developerům. Senát odmítl spornou stavební novelu

Přečíst článek