Kancelářská bída. Málo se staví v Praze, Brně i Ostravě
Málo kanceláří nevzniká pouze v Praze, ale také v Brně a Ostravě. V jihomoravském městě byl loni dokončen pouze projekt CTP Vlněna jižně od centra města o 8600 metrech čtverečních. Ani Ostrava nezaznamenala v roce 2024 výrazný nárůst nových kancelářských ploch a za posledních pět let bylo ve městě dokončeno pět projektů, uvádí analýza realitně-poradenské společnosti Colliers. V Praze loni vzniklo 72 800 metrů čtvereční kancelářské plochy v osmi projektech. Meziročně to bylo o zhruba 26 tisíc metrů čtverečních méně.
V Brně bylo na konci loňského roku 699 300 metrů čtverečních administrativní plochy, meziročně se tak jejich počet v roce 2024 zvýšil o procento. Plocha nově vzniklých kanceláří byla výrazně pod pětiletým průměrem, který činil téměř 22 tisíc metrů čtverečních. Ke konci roku bylo ve výstavbě 78 tisíc metrů čtverečních administrativní plochy moderních kanceláří v osmi projektech. V letošním roce by v Brně měly být dokončeny čtyři projekty o celkem 63 tisíc metrech čtverečních.
V Ostravě je v současnosti zhruba 250 300 metru čtverečních kanceláře a průměrně ve městě bylo dokončeno v posledních pěti letech ročně 5800 metrů čtverečních. Kancelářský trh v moravskoslezské metropoli má ale podle Colliers potenciál dál růst. Na konci ledna 2025 tam developerská skupina Antracit začala výstavbu polyfunkčního domu Václav o 3000 metrech čtverečních, který by měl být hotový na začátku roku 2027. Ve městě se rozvíjí i trh flexibilních kanceláří. Stavět se pak podle společnosti dá také na řadě brownfieldů, tedy nevyužívaných pozemků. Firmy by mohlo do Ostravy lákat také to, že v ní je průměrně nižší nájemné než ve zbývajících dvou největších českých městech.
Ve zbývajících krajských městech se počet kancelářské plochy pohybuje zhruba od 30 tisíc do 100 tisíc metrů čtverečních, přičemž nejrozsáhlejší nabídku mají Olomouc, Hradec Králové, Pardubice a Plzeň. V Plzni v současnosti čelí problémům projekt Ameside, kterému bylo začátkem roku 2024 odebráno územní rozhodnutí. Na Anglickém nábřeží ale vzniká například multifunkční projekt Antracit Plzeň. V Pardubicích se připravuje stavba Pernerka také známá jako Galerie Pardubice. Výstavba by měla začít v první polovině letošního roku s plánovaným dokončením do tří let. Nedávno byl v Pardubicích dokončen také projekt Palachovka investora CFIG, jehož výstavba započala v roce 2009.
V Praze byly loni podle analýzy Prague Research Forum přibližně čtyři miliony metrů čtverečních administrativní plochy. V roce 2025 bude v hlavním městě ve srovnání s loňskem dokončena asi jen třetina. V poslední části roku byl ve městě dokončen jediný kancelářský projekt, a to rekonstrukce budovy 100 Yards v Praze 1. V loňském prvním čtvrtletí se v Praze začala stavět první kancelář po více než rok a půl dlouhé přestávce.
Čtvrť Florenc21 nabídne moderní bydlení i kanceláře a propojí Karlín s Novým Městem. 
Největší brownfield v centru Prahy se snad brzy změní. Do jeho proměny se zapojí architekti z celé Evropy
Reality
Na Pankráci vyroste multifunkční budova s moderními kancelářemi a obchody. Zajímavě řešenou fasádu doplní zeleň.
Chtěli jsme vylepšit okolí, říkají architekti, kteří navrhli novou kancelářskou budovu na Pankráci
Reality
Dostupných ploch pro novou skladovou výstavbu ubývá. Proto se naskýtá otázka, zda by nemohly růst do výšky. „V Česku je z hlediska povolovacích procesů problém postavit halu vysokou patnáct metrů, běžně jsou vysoké 12 metrů,” říká Martin Baláž, šéf správy majetku Prologis pro střední Evropu.
Česku chybí velké sklady. Řešením by byl růst do výšky, říká developer
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
