Beton je mrtvý. Developeři objevují kouzlo výstavby ze dřeva
Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.
V Česku dosud platí, že budova ze dřeva může být vysoká nejvýše dvanáct metrů a mít čtyři patra. Tato norma je historická, vychází především z požadavků hasičů a z doby, kdy se používalo pouze tvarově upravené dřevo, latě a trámy. S technologickým vývojem však přišly na trh pokročilé dřevěné prvky a řada developerů by z nich ráda postavila něco většího. Zatím nemohou.
S napětím proto pozorují postup odborné komise, která pod vedením Petra Kuklíka z ČVUT materiály zkoumá, a nakonec vydá verdikt. To znamená, stanoví novou normu pro výstavbu ze dřeva. Mezi developery, kteří proces sledují zblízka, se očekává, že by navýšení mohlo být na šest až osm pater. A také, že by nové dřevěné technologie bylo možné využít i na veřejné budovy.
Přichází doba dřevěná
Oním materiálem, který sice není tak úplně nový, ale vydrží víc, než kolik je mu zatím v Česku povoleno, jsou různé verze takzvaného lepeného dřeva, neboli CLT, což je zkratka z anglického cross-laminated-timber. Jde o panely nebo sloupy vyrobené slepením několika vrstev masivního řeziva. Kvůli větší pevnosti jsou jednotlivé vrstvy lepeny kolmo na sebe.
Tvůrci chystané unikátní budovy chtějí dokázat, že dřevo je přirozenou náhradou za beton.
Dřevostavba až do nebe. Ve Švýcarsku roste nejvyšší pasivní dům světa
Enjoy
Celá řada developerů se většího využití tohoto dřeva nemůže dočkat. Společnost Progresus již oznámila záměr postavit v Česku dokonce dřevěný mrakodrap po vzoru vídeňského mrakodrapu HoHo, který také částečně využívá CLT, je vysoký 84 metrů a má 24 poschodí.
V Liberci zase tamní architekti z ateliéru Mjölk chystají bytový dům s výškou v nejvyšším bodě 30 metrů. Projekt je ve fázi územního rozhodování.
A do třetice, společnost Skanska chce v příštím roce zahájit v pražských Radlicích stavbu dosud největšího dřevěného bytového domu v Česku, čtyřpatrového Radlického Dřeváku, jak si projekt nazvali. Ten se vejde i do současných norem. Nicméně firma si na něm chce v Česku se rozjíždějící technologii vyzkoušet na větší stavbě.
„Stavbu bereme jako pilotní projekt, v jehož rámci si porovnáme dvě různé stavební technologie. Je to jakási laboratoř, ve které zjistíme, jaké nás to bude stát úsilí, kolik času to zabere a kolik to bude stát peněz,“ uvedl Petr Michálek, šéf rezidenční výstavby Skansky. Projektový manažer firmy Pavel Tomek doplňuje: „CLT desky dávají možnost až dvacetipatrové výstavby. Věříme, že i v české legislativě dojde k úpravám, které nám umožní širší využití dřeva do budoucna."
Velký dům ze dřeva? V Česku brzy realita
Developeři věří, že využití tohoto druhu dřeva přinese celou řadu výhod. Tou největší má být rychlost výstavby. Zatímco klasickou metodou, tedy „litím“ z betonu, trvá výstavba běžného projektu přes rok, stejně velký dům z dřevěných dílů je hotový za pár týdnů. To už je ověřené v zahraničí.
Rychlost je dána tím, že jednotlivé komponenty se podle plánu nejdříve dopředu připraví v době, kdy se například dělají přípravné či povrchové práce. Nemusí se na nic čekat. Díly mohou být hotové včetně izolace či omítky. Na stavbě se všechno jenom seskládá jako velká skládačka, právě během oněch několika týdnů.
To není jediná výhoda stavění ze dřeva. Rychlost s sebou nese i ekonomickou úsporu. A to jak pro potenciálního kupce nového bytu, tak pro developera. Kupec nemusí rok čekat a možná i platit nájem, ušetří jeden rok.
Výhody na straně stavitele jsou zřejmé. Méně času je lepší využití času dělníků, kteří stihnou pracovat na více projektech. A také, na stavbě je potřeba mnohem méně pracovníků. Jan Nový, který má rozvoj dřevěného developmentu na starost v holdingu Progresus, udává příklad, že v Londýně výstavbu kanceláří o ploše čtyři tisíce metrů zvládlo pět pracovníků. Je to také méně kamiónů čili úspora za dopravu. Protože dřevěné díly jsou lehčí než beton.
Zájem o dřevostavby roste. Například v Nizozemí nebo Francii si dokonce stanovili povinnost, že část výstavby bude muset být právě ze dřeva. I Češi čím dál častěji projevují zájem o tento typ domů, zatím ale v tuzemsku lze ze dřeva postavit maximálně čtyři patra vysokou budovu.
Dřevostavby mají budoucnost a stavět by se měly i do výšky
Enjoy
Podstatný rozdíl, o kterém jsou developeři přesvědčení a jen čekají na kulaté razítko, je, že CLT je pro někoho možná překvapivě vůči vysokým teplotám odolnější než ocel. „Při požáru ztrácí ocel po třiceti minutách hoření na osm set stupňů devadesát procent nosnosti. Dřevo jenom dvacet procent. Hoří kontrolovaně. Po třech centimetrech hoření už jádro není dotčeno horkem,“ tvrdí Nový. Když dřevo prohoří do této hloubky, už nemá oheň přívod kyslíku a uhasíná. Teď už jen stačí, aby to experti potvrdili a závěry zanesli do norem.
Důležitým argumentem, který kromě všech vyjmenovaných hraje pro CLT, je fakt, že jde o materiál vyráběný z obnovitelných zdrojů. Tím je tato výstavba nejen šetrná k přírodě, ale zároveň může v době nástupu pravidel ESG výrazně pomoci developerům se splněním těchto kritérií, a tím i s financováním či jeho úročením. „Chceme dělat dřevěný development, chceme stavět do výšky, chceme stavět ze dřeva industriální haly,“ říká Nový.
Inspirace ze zahraničí
Lepené dřevo se pro výstavbu vysokých budov postupně využívá v čím dál více zemích. Slovo dřevostavba je však poněkud zavádějící u budov, které by přesáhly limity. Takový dům už by nebyl úplně ze dřeva, přesněji z CLT. Obsahuje betonové jádro, které je po celé výšce i obvodu rozvíjeno CLT pláty. Jako je tomu u vídeňského mrakodrapu HoHo.
Toto propojení dřeva a betonu je možná tou cestičkou, po které chtějí jít developeři, kteří usilují o ještě vyšší stavby, než by umožňovaly normy pro dřevostavby. Potom by to totiž byla kombinovaná stavba, s tím se mnohem lépe hraje před úřady.
Chystaná změna nemusí procházet poslaneckou sněmovnou, jde, jak bylo řečeno, o normy. Těch je údajně potřeba změnit pro posun povolené výšky celkem šest. A jelikož v pracovní skupině odborníků sedí i požárníci, a sám Kuklík je členem klíčové Technické normalizační komise číslo 27, která má na starost požární bezpečnost staveb, mají stavebníci naději, že ke změně pravidel skutečně dojde. Předběžným termínem, od kdy by mohly jít dřevostavby výš, je rok 2025.
Přestože zatím platí staré výškové limity, stavba dřevěných bytových domů se rychle rozvíjí. „Zatímco v roce 2021 naši členové dokončili jeden bytový dům, loni to bylo devět domů,“ uvedla v březnu na Stavebním veletrhu v Brně šéfka Asociace dodavatelů montovaných domů Lenka Trandová. Měla na mysli dřevostavby, a dodala: „Zatím nás legislativa stále omezuje maximální výškou dřevostaveb, což vzhledem k současným technologiím není vůbec nutné, jak dokazuje dřevostavba v Norsku vysoká 85 metrů, tedy 18 pater.“
Sídlo Kloboucké lesní není jen výjimečnou dřevostavbou, ale i laboratoří pro ekologickou výstavbu.
Stavění budoucnosti? Konstrukce z lokálního dřeva a střecha ze solárních panelů a skla
Reality
Buďte v obraze s naším Realitním Clubem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
