Stavění budoucnosti? Konstrukce z lokálního dřeva a střecha ze solárních panelů a skla
Sídlo Kloboucké lesní není jen výjimečnou dřevostavbou, ale i laboratoří pro ekologickou výstavbu.
Od semínka k silnému stromu vede dlouhá cesta, k hoblovanému hranolu pak ještě delší. Tak zní motto společnosti Kloboucká Lesní, která se dlouhodobě snaží prošlapávat cestu k udržitelnému hospodaření s lesem a krajinou.
A přesně tyto ideje má reprezentovat i nové sídlo, kterou pro společnost navrhli architekti ze studia Mjölk. A jak jinak, než ze dřeva.
Na experimentální dřevostavbu se můžete podívat do následující galerie.
Konstrukce je vyrobena výhradně z materiálu, který vzniká přímo na místě, necelých 100 metrů od místa stavby. Architekti použili profily BSH, vlajkovou loď produktů společnosti, z nichž složili konstrukci.
„Většina dřeva použitého na stavbu je z nedalekých lesů, převážně se jedná o beskydský smrk. Při výběru stavebního dřeva se kladl důraz na jeho kresbu i hustotu vláken a podle toho se také vybíral les, kde probíhala těžba,“ uzavírají architekti.
Téměř 100 let stará roubenka v posledních letech chátrala. Noví majitelé se do ní na první pohled zamilovali kvůli místu. Rekonstrukci pak svěřili architektonickému studiu Mjölk z Liberce.
Prosklená roubenka. I tak může vypadat horská chalupa
Enjoy
Rokytnice nad Jizerou má od minulého týdne novou atrakci. Sérii drobných vyhlídek na vrcholu Stráž navrhli architekti z libereckého studia Mjölk.
Krkonošská novinka: Místo klasické rozhledny pět drobných vyhlídek
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
