Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dřeva o čtyři procenta na 8,09 milionu metrů krychlových z 7,77 milionu v roce 2023. Objem těžby odpovídal plánu. Těžba kůrovcového dřeva loni s odezněním kůrovcové kalamity dál klesla. Letos má podnik v plánu těžbu ve výši 8,1 milionu metrů krychlových. Informovala o tom mluvčí LČR Eva Jouklová. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
Švédský startup postaví pilotní závod na výrobu materiálu na bázi dřeva. Ze vzduchu vysává znečišťující látky a má poloviční uhlíkovou stopu než aktivní uhlí.
Dřevostavby by v roce 2035 mohly tvořit až čtvrtinu nově postavených budov v Česku. Cestou k tomu je i úprava stavebních norem, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle připravované Surovinové politiky pro dřevo by to pomohlo zvýšit přidanou hodnotu celého odvětví, posílit domácí ekonomiku i snížit uhlíkovou stopu, uvedl Výborný. Dodal, že české dřevo by se mělo více využívat a zpracovávat v tuzemsku a méně vyvážet do zahraničí.
V Česku je mnoho zajímavých gastropodniků, opraven, řemeslníků. restaurací, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na pokládku parket a dalších podlahových krytin Jiřím Čermákem.
Arcibiskupství pražské se za rok 2022 dostalo do zisku 213 milionů korun. Vděčí za to efektivitě své lesní správy a nadprůměrným cenám dřeva. Významný výdaj pro arcibiskupství naopak loni byla finanční podpora farností v pražské arcidiecézi téměř 150 milionů korun. Uvedli to představitelé arcibiskupství, když představovali nové nájemní byty v Praze, do nichž arcibiskupství investuje.
Od začátku invaze loni v únoru bylo Rusko obviňováno z krádeží ukrajinského obilí a zemědělské půdy. Ukrajinští představitelé nyní říkají, že ze země mizí i dřevo. Podle ukrajinských vládních agentur a lesnických expertů Rusové dosud nelegálně vykáceli tisíce metrů čtverečních lesů pro komerční prodej nebo opevňování ruských vojenských pozic. Dokazují to satelitní snímky ukazující pásy bývalých lesů pořízené americkou společností Maxar Technologies, uvedl deník The Wall Street Journal s tím, že několik Ukrajinců bylo již kvůli nelegálnímu obchodu s dřevem obviněno.
Stavění velkých domů s pomocí dřeva je v Česku pořád v plenkách. V Rakousku nebo v Německu se už staví domy přes deset pater vysoké, kde je dřevo využíváno nejen jako doplňkový materiál, ale jako základ stavební konstrukce. Česko se nyní snaží posunout se mezi stavebně vyspělé země. Vzniká tu stále více technologických řešení, která by umožnila víc využít dřevo pro stavbu výškových domů.
Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.
Palivové dříví v Česku je rekordně drahé, kubík vyjde i na více než 1500 korun. Výraznější zlevnění přijde spíše až příští rok, kvalitnější dřevo zlevňuje už teď, píše hlavní ekonomo Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Největší světový výrobce nábytku IKEA využívá více dřeva ze Švédska a Pobaltí, zatímco z Běloruska a Ruska surovinu po invazi Moskvy na Ukrajinu přestal odebírat. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl Ulf Johansson, který ve firmě odpovídá za globální dodávky dřeva. Švédská firma, která je jedním největších světových odběratelů této suroviny, podle něj za 12 měsíců do srpna 2022 použila 20 milionů metrů krychlových dřeva.
Křišťálový glóbus🔮 v Karlových Varech dnes získal koprodukční snímek s účastí České republiky Padlé ovoce, za kterým stojí debutující režisér z Barmy Aun Pčou (v anglické transkripci Aung Phyoe). Na dramatu o posedlosti a queer touze se podíleli také filmaři z Myanmaru a Francie. Snímek popisuje realitu současného Myanmaru, kde hlavní hrdinky nepřestávají snít o nalezení intimity a úniku.
