Postavíme první dřevěný mrakodrap v Česku, říká v podcastu Skalický
Společnost Progresus založili před rokem Lukáš Zrůst a Lukáš Foral. Je to investiční skupina, jejíž hlavní nohou se má stát rezidenční development s důrazem na udržitelnost. Zrůst působil jako insolvenční správce, a v loňském roce zařadil do portfolia skupiny tradiční českou společnost RD Rýmařov, která přes padesát let v Česku vyráběla dřevěné domy.
Martin Skalický byl v minulosti šéfem nemovitostní investiční společnosti Reico, kterou založila Česká spořitelna. Nyní se tito tři pánové sešli v jedné skupině. A mají velké plány.
Jak říká Martin Skalický v podcastu Realitního clubu, chtějí postavit první dřevěný mrakodrap v Česku. Zní to jako bláznivý nápad, jelikož v Česku platí pro dřevěné stavby normy, které nedovolují větší výšku než čtyři poschodí. I na to však prý mají v Progresu řešení. „Máme velký sen, a to je vystavět dřevěný mrakodrap,“ říká Skalický. Dřevo je podle něj materiál budoucnosti. Jak to však dát do kupy s českými stavebními normami?
Na Slovensku se staví první mrakodrap. Hrubá stavba má být hotová do konce roku. Slováci tak předběhnou Čechy, kteří na budovu převyšující limit 150 výškových metrů teprve čekají.
Slováci trumfují Čechy, mají mrakodrap. V Ostravě už se taky jeden chystá
Reality
„Studujeme to všude po světě. Nejbližší výšková dřevěná budova je ve Vídni, byli jsme tam na exkurzi,“ uvádí Skalický a přibližuje trošku víc směr jejich záměru. Hlavní myšlenka zní, že by nešlo o čistou dřevostavbu, ale o takzvanou kombinovanou stavbu. Co to přesně znamená? „Centrální schodiště a výtahová šachta jsou z železobetonu. Okolní výšková část, která má ve Vídni čtyřiadvacet podlaží, je vybudovaná z dřevěných prvků,“ našlapuje jemně v terminologii Skalický. Patrně již nyní tuší, jaké peklo si zažije s českými hasiči a dalšími úředníky při prosazování podobně odvážného projektu.
Takže dřevo vlastně není už dřevo, ale jsou to CLT prvky (cross laminated timber) česky řečeno křížem lepené dřevo. To má údajně skvělou odolnost proti žáru. Dokonce prý větší než ocel, která změkne a zhroutí se. Vlastnosti toho materiálu však bude muset firma dokázat a protlačit přes hasiče.
Kdy a kde bude první český dřevěný mrakodrap stát? Poslechněte si podcast s Martinem Skalickým v úvodu článku nebo na všech podcastových platformách.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec
Leaders
Architektonický ateliér Chybik+Kristof se podepsal pod spoustu projektů od rezidenčních staveb po veřejné nebo experimentální jako je food market Manifesto v Praze. Za svoji práci byli architekti z Brna také mnohokrát oceněni, naposledy zaujali porotu prestižní MIPIM Awards projektem Vinařství Lahofer. „Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité,” říká v rozhovoru pro newstream.cz jeden ze zakladatelů studia Ondřej Chybík.
Mrakodrap může do Ostravy přinést novou energii, říká architekt Chybík
Enjoy
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. I proto se jí v tuzemsku přezdívá královna architektury.
Eva Jiřičná: Steve Jobs byl náročný klient
Leaders
Další díly realitního podcastu poslouchejte zde
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.