Do chátrající zahrady dali 15 milionů. Dnes ukazuje budoucnost českých měst
Není to jen rekonstrukce zahrady. Je to ukázka, jak se z brownfieldu může stát veřejný prostor s kulturní, komunitní i ekonomickou hodnotou.
Na půdorysu původní barokní zahrady Černínů, založené v 18. století tvůrcem krumlovských zámeckých zahrad Janem Antonínem Zinnerem, vznikl projekt, který nesází na nostalgickou rekonstrukci, ale na nový život historického místa.
Za proměnou stojí spolupráce studia Matěj Šebek architekti a krajinářského Ateliéru Za Mák, které od roku 2021 postupně obnovovaly areál poslední velké zahrady v centru Jindřichova Hradce. „Na základech barokní zahrady a prvorepublikového zahradnictví se brownfield mění na místo, kde se prolíná zahradnické řemeslo s kulturou a příběhy lidí,“ popisují autoři koncept.
Barokní geometrie, divokost a biodiverzita
Projekt pracuje s historickou stopou zahrady, ale interpretuje ji současným architektonickým a krajinářským jazykem. Rekonstrukce vychází z nově objevené, více než 200 let staré konfigurace terénu. Přísně geometrická kompozice odkazuje na barokní tvarosloví, v detailu je však zahrada zcela soudobá.
„Do jasných linií vstupuje přirozená divokost rostlin, která s nimi kontrastuje,“ říkají krajinářští architekti z Ateliéru Za Mák.
Důraz tu nepadl jen na estetiku, ale i ekologii. Autoři vsadili na recyklované materiály, hospodaření s dešťovou vodou, podporu biodiverzity i produkční květinové záhony, kde se rostliny nejen prodávají, ale i pěstují.
Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.
Ze skládky resort: 20 let práce a investice 12 milionů
Reality
Architektura, která otevírá
Klíčový zásah se odehrál ve vstupu do areálu. Blok historických skladů a skleníků „rozřízla“ nová betonová rampa, která se stala hlavním motivem celého projektu. „Hlavní motiv otevření, jasný, prostý a sebevědomý, především usnadňuje přístup s kočárky a hendikepovaným,“ popisuje architekt Matěj Šebek.
Rampa vede mezi renovovaným domem se zelenými okny a novou přístavbou květinářství a ateliéru. Nízký objekt se zelenou střechou přirozeně navazuje na historické skleníky a doslova splývá se zahradou. Novostavba o zastavěné ploše 120 metrů čtverečních je ukázkou civilní, přesné architektury. Betonový sokl, pohledové cihly, březová překližka, vápnem bílené kamenné zdi i vegetační střecha tvoří materiálově střídmý, ale silný celek.
Silný moment vzniká v interiéru, kde původní barokní opěrná zeď prostupuje novou stavbou. „Zahrada ovlivňovala dům a dům ovlivňoval zahradu,“ říkají autoři o mimořádně těsné spolupráci architektů a krajinářů.
Investice 15 milionů do místa, které vydělává jinak
Obnova areálu vyšla na 15 milionů korun, ale návratnost se tu neměří jen ekonomicky. Hodnota investice spočívá v kvalitě veřejného prostoru, péči o krajinu i komunitním dopadu.
Krafferova zahrada dnes funguje jako zahradnictví se specializací na trvalky a stínomilné druhy, krajinářský ateliér i kaulturní platforma.
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Reality
Česko je sice malá země, ale nejenom díky výhodné pozici ji zahraniční firmy neustále vyhledávají, říká Vojta Peřka z developerské společnosti CTP. Peřka vyhledává nové akviziční příležitosti, zároveň se stará i o stávající klienty. Ve společnosti CTP působí již sedmým rokem a v rámci své pozice se rovněž poohlíží po nových pozemcích vhodných pro výstavbu.
Peřka z CTP: Polsko nám konkuruje levnějšími cenami, my jemu kvalifikovanou pracovní silou
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
