Do chátrající zahrady dali 15 milionů. Dnes ukazuje budoucnost českých měst
Není to jen rekonstrukce zahrady. Je to ukázka, jak se z brownfieldu může stát veřejný prostor s kulturní, komunitní i ekonomickou hodnotou.
Na půdorysu původní barokní zahrady Černínů, založené v 18. století tvůrcem krumlovských zámeckých zahrad Janem Antonínem Zinnerem, vznikl projekt, který nesází na nostalgickou rekonstrukci, ale na nový život historického místa.
Za proměnou stojí spolupráce studia Matěj Šebek architekti a krajinářského Ateliéru Za Mák, které od roku 2021 postupně obnovovaly areál poslední velké zahrady v centru Jindřichova Hradce. „Na základech barokní zahrady a prvorepublikového zahradnictví se brownfield mění na místo, kde se prolíná zahradnické řemeslo s kulturou a příběhy lidí,“ popisují autoři koncept.
Barokní geometrie, divokost a biodiverzita
Projekt pracuje s historickou stopou zahrady, ale interpretuje ji současným architektonickým a krajinářským jazykem. Rekonstrukce vychází z nově objevené, více než 200 let staré konfigurace terénu. Přísně geometrická kompozice odkazuje na barokní tvarosloví, v detailu je však zahrada zcela soudobá.
„Do jasných linií vstupuje přirozená divokost rostlin, která s nimi kontrastuje,“ říkají krajinářští architekti z Ateliéru Za Mák.
Důraz tu nepadl jen na estetiku, ale i ekologii. Autoři vsadili na recyklované materiály, hospodaření s dešťovou vodou, podporu biodiverzity i produkční květinové záhony, kde se rostliny nejen prodávají, ale i pěstují.
Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.
Ze skládky resort: 20 let práce a investice 12 milionů
Reality
Architektura, která otevírá
Klíčový zásah se odehrál ve vstupu do areálu. Blok historických skladů a skleníků „rozřízla“ nová betonová rampa, která se stala hlavním motivem celého projektu. „Hlavní motiv otevření, jasný, prostý a sebevědomý, především usnadňuje přístup s kočárky a hendikepovaným,“ popisuje architekt Matěj Šebek.
Rampa vede mezi renovovaným domem se zelenými okny a novou přístavbou květinářství a ateliéru. Nízký objekt se zelenou střechou přirozeně navazuje na historické skleníky a doslova splývá se zahradou. Novostavba o zastavěné ploše 120 metrů čtverečních je ukázkou civilní, přesné architektury. Betonový sokl, pohledové cihly, březová překližka, vápnem bílené kamenné zdi i vegetační střecha tvoří materiálově střídmý, ale silný celek.
Silný moment vzniká v interiéru, kde původní barokní opěrná zeď prostupuje novou stavbou. „Zahrada ovlivňovala dům a dům ovlivňoval zahradu,“ říkají autoři o mimořádně těsné spolupráci architektů a krajinářů.
Investice 15 milionů do místa, které vydělává jinak
Obnova areálu vyšla na 15 milionů korun, ale návratnost se tu neměří jen ekonomicky. Hodnota investice spočívá v kvalitě veřejného prostoru, péči o krajinu i komunitním dopadu.
Krafferova zahrada dnes funguje jako zahradnictví se specializací na trvalky a stínomilné druhy, krajinářský ateliér i kaulturní platforma.
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Reality
Česko je sice malá země, ale nejenom díky výhodné pozici ji zahraniční firmy neustále vyhledávají, říká Vojta Peřka z developerské společnosti CTP. Peřka vyhledává nové akviziční příležitosti, zároveň se stará i o stávající klienty. Ve společnosti CTP působí již sedmým rokem a v rámci své pozice se rovněž poohlíží po nových pozemcích vhodných pro výstavbu.
Peřka z CTP: Polsko nám konkuruje levnějšími cenami, my jemu kvalifikovanou pracovní silou
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
