Autoři arény v Jihlavě i vítězové soutěže na Vítězné náměstí. O podobu Nových Holešovic bojují známá studia
Okolí Nádraží Holešovice patří k nejrušnějším, ale také nejzanedbanějším místům širšího centra Prahy. Teď se jeho proměna posouvá dál. Do finále mezinárodního workshopu postoupilo pět architektonických studií, mezi nimi CHYBIK + KRISTOF, OVA i silná zahraniční jména.
Místo, kterým denně projdou desetitisíce lidí, dnes většina z nich bere hlavně jako přestupní bod. Metro, vlak, tramvaje, autobusy a rychlý přesun dál. Okolí Nádraží Holešovice má ale v budoucnu fungovat jinak. Z dopravního uzlu se má stát živá část města s náměstími, byty, službami, lepší prostupností a kvalitním veřejným prostorem.
Porota nyní vybrala pět finalistů mezinárodního urbanisticko-architektonického workshopu pro projekt Nové Holešovice. Z osmi pozvaných týmů postoupily dánské studio Adept, rakouský ateliér Baumschlager Eberle Architekten, německé studio Behnisch Architekten a česká studia Chybik + Kristof a OVA.
Z přestupního uzlu má být čtvrť
Dnes území kolem stanice plní hlavně tranzitní funkci. Cílem projektu je vytvořit městské prostředí, kde lidé nebudou jen přestupovat, ale také se zastavovat, bydlet, pracovat a využívat služby. Zadání počítá mimo jiné se dvěma novými městskými náměstími oddělenými ulicí Vrbenského, která mají fungovat jako jeden propojený celek. Důležitým požadavkem je také pohodlný a chráněný přestup mezi vlakem a metrem takzvaně „suchou nohou“. V území se počítá i s mateřskou školou.
„Nové Holešovice jsou jednou z bran do Prahy a zároveň vstupem do rozsáhlého rozvojového území Bubny-Zátory. Jsou také významným dopravním uzlem, kde se potkávají tramvaje, vlaky, metro i autobusy. Neměly by ale být vnímány jen touto optikou,“ říká místostarostka Prahy 7 pro územní rozvoj a členka poroty Lenka Burgerová.
Právě vazba na Bubny-Zátory je důležitá. Projekt Nové Holešovice se netýká celého brownfieldu, kde má v budoucnu vzniknout velká nová čtvrť, ale hlavně okolí metra a vlakového nádraží. Má tak fungovat jako jeden z jejích vstupních bodů.
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
Praha za desítky miliard. Bubny přitahují nejsilnější investory v zemi
Reality
Složité území, velká očekávání
Porota bude hodnotit nejen podobu nové zástavby, ale i to, jak si návrhy poradí s dopravou, pěšími vazbami a veřejným prostorem. Okolí nádraží musí dál zvládat roli významného přestupního uzlu, zároveň se ale nemá stát jen technickým zázemím dopravy.
„Hlavní výzvou je vytvořit kvalitní návrh, který se dokáže vyrovnat s množstvím omezení kolem železniční stanice a zároveň nabídne přívětivý vstup do rozsáhlé městské čtvrti, jež tu v budoucnu vznikne,“ říká předseda poroty Jörn Walter, urbanista a bývalý vrchní stavební ředitel Hamburku.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí
Reality
Podle krajinářského architekta Marka Johnsona ze studia Civitas bude důležité, aby nová čtvrť nepůsobila jako anonymní developerský celek. „Po celé Evropě dnes vzniká mnoho podobných brownfieldových přestaveb a ty mají často tendenci vypadat stejně. Snadno vytvoříte něco efektního, co se ale brzy stane fádním,“ uvedl.
Projekt s majetkovým pozadím
Nové Holešovice jsou zároveň složitým majetkovým a developerským projektem. V území se potkávají pozemky města, dopravního podniku i soukromých investorů. Projekt se v minulosti zdržel kvůli politickým a právním sporům, nyní se ale posouvá do fáze konkrétního urbanistického řešení.
V projektu původně figurovala Karlín Group, která svůj podíl ve společném podniku prodala společnosti EP Real Estate Daniela Křetínského. Dalšími aktéry jsou Dopravní podnik hlavního města Prahy a CPI Property Group. Scelení vlastnických vztahů má být pro budoucí podobu území důležité.
Developerská společnost Karlín Group na přelomu roku zahájila výstavbu rezidenčního projektu ZigZag Haus, který nedaleko Výstaviště Praha nabídne celkem 75 bytů a stane se součástí zcela nové klidné ulice s cyklostezkou a malým parkem.
Karlín Group se vrací do Holešovic, staví unikátní ZigZag Haus
Reality
Kdo je ve finále
Dánské studio Adept přináší zkušenost s veřejnými budovami a městskými prostory, které propojují architekturu, krajinu a každodenní život. Rakouský ateliér Baumschlager Eberle Architekten je známý důrazem na dlouhou životnost staveb a v Praze uspěl v soutěži na nový kampus České spořitelny na Smíchově.
Německé studio Behnisch Architekten má mezinárodní reputaci v oblasti veřejného prostoru, vzdělávacích kampusů a udržitelné architektury. Jeho zakladatel Stefan Behnisch navíc předsedal porotě soutěže Florenc21, která řešila jednu z dalších velkých transformací centra Prahy.
Svojí rozlohou je sice Kulaťák čtyřnásobně větší, než Staromák, ale k podobě náměstí má hodně daleko. To se má brzy změnit. Individuální automobilovou dopravu „nahradí“ tramvaje.
Víme, jak se promění Kulaťák. Auta nahradí chodci a tramvaje
Reality
České studio Chybik + Kristof má zkušenost s proměnami veřejných prostranství, brownfieldů i větších městských projektů. Stojí například za revitalizací Mendelova náměstí v Brně, Manifesto Marketem na Smíchově nebo multifunkční arénou v Jihlavě. Druhým českým finalistou je OVA, Opočenský Valouch architekti. Pražské studio zvítězilo v soutěži na 4. kvadrant Vítězného náměstí v Dejvicích, tedy další významnou pražskou lokalitu, o jejíž podobě se dlouho diskutuje.
Workshop je dvoukolový a neanonymní, porota tedy ví, který návrh patří kterému studiu. V prvním kole představila pozvaná studia základní urbanistické koncepty. Pět finalistů je nyní dopracuje z hlediska architektury, dopravy i ekonomické proveditelnosti. Závěrečné prezentace jsou naplánované na podzim 2026.
Praha posouvá jeden z největších projektů městského nájemního bydlení. V Dolních Počernicích získala první etapa nové čtvrti územní rozhodnutí, vzniknout má 269 bytů. Celkem město v lokalitě plánuje nejméně 800 bytů, školu, školku i novou infrastrukturu.
Nová čtvrť, 800 bytů a město jako investor. Dolní Počernice mají první velké povolení
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
