Reklama
Vše o: Prezidentské volby 2023

Pavel Fischer: Fakt, že český prezident nebyl dvacet let v Bílém domě, mě pobuřuje

Pavel Fischer, kandidát na prezidenta
ČTK
Dalibor Martínek

Senátor Pavel Fischer byl dlouhou dobu považován, a dosud je, za jednoho z favoritů prezidentských voleb. Ale dlouhou dobu se do volebního klání nezapojoval. S oznámením kandidatury dlouho váhal. Účast v prezidentské volbě oznámil až na podzim, zatímco jiní kandidáti během léta sbírali podpisy občanů, objížděli města a obce. Fischer se nominoval do volby díky podpisům Senátorů i poslanců poslanecké sněmovny. Považuje to za svou výhodu. „Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Od února jsem byl za pracovním stolem, v autě nebo v letadle,“ vysvětluje Fischer. „Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit.“

Reklama

Jaké je hlavní téma letošní prezidentské kampaně?

Česká republika je v současnosti ve světě, ve kterém se na evropský kontinent vrátila největší válka od druhé světové. Tvářit se, že se nás to netýká, by bylo velkou chybou. A protože se tomuto tématu věnuji od samého počátku, dobře vím, že je poznat, když na Hradě sedí někdo v plné síle a kdo umí diplomacii. Nebo když tam naopak někdo v plné síle není. A je tam někdo, kdo například v minulosti vycházel vstříc ruským zájmům. Nebo čínským.

Kandiduji proto, abychom vykročili za hranice dosavadního typu vládnutí na Hradě. Kde se do státních záležitostí promítaly byznysové zájmy osob okolo prezidenta Miloše Zemana. Nabízím dlouhodobou zkušenost z diplomacie. Mnohaletou zkušenost ze státní správy. A také zkušenost s praktickou politikou tady v Senátu.

Právě zahraničí, obrana a bezpečnost, což jsou pravomoci hlavy státu, k tomu jsme tady přijali spoustu usnesení. A to jak za vlády Andreje Babiše, tak Petra Fialy. Kandiduji proto, že mám co nabídnout. A protože vím, že když na Hradě není plnohodnotný prezident s kompletní zkušeností s politikou a se zahraniční politikou, tak je Česká republika v oslabení. Nechci mít stát, který bude v oslabení.

generál Petr Pavel, kandidát na prezidenta ČR
video

Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně

Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem.

Přečíst článek

Reklama

Češi však nyní řeší hlavně drahé energie, což je téma, které může promluvit i do prezidentských voleb. Jak toto téma vnímáte?

Jsme ve velmi složité situaci. Jsme otevřená ekonomika. Máme obrovský benefit, když se světovému hospodářství daří dobře. Ale ve chvíli, kdy se globální ekonomika ochlazuje, na nás fouká jako na první. Z toho pohledu je role prezidenta pouze doplňkem vlády. Prezident je povinen loajálně spolupracovat s vládou. V tomto smyslu může prezident udělat hrozně moc.

Energetickou bezpečnost jsme hrozně podcenili. Teď jsme tady měli předsedu saského sněmu, a jednali jsme s ním o tom, jak konvertovat plynovody, které jsme měly připravené na Nord Stream, na plynovody, které k nám budou dovážet LNG. To je konkrétní projekt, který diverzifikuje zdroje, chrání obyvatele republiky. A v tom může mít prezident velkou roli. Já už na tom pracuji dnes.

Uvedu příklad. Když vláda laškovala s myšlenkou, že by k dostavbě Dukovan přizvala ruské nebo čínské firmy, dělali jsme první poslední, tady ve výboru pod mým předsednictvím, potom v Senátu na plenární schůzi, aby si vláda nezahrávala s něčím, co by mohlo být ohrožením pro Českou republiku. Jsem rád, že tuto myšlenku vláda nakonec opustila, a vím, že to bylo i díky Senátu. To mohu voličům ukázat jako výsledek své práce.

Pražský hrad z Karlova mostu

Dalibor Martínek: Babiš nebo Antibabiš? Napětí stoupá. Kdyby Antibabiš, tak který?

Ráno se probudím a rozhodnu se pro jednoho z kandidátů, řekl mi na firemním setkání nedávno majitel významné společnosti. Žádný kandidát mi nepřipadá ideální, ale hlavně ať to není Babiš, doplnil. A myšlenku ještě rozvedl. Možná by podle něj bylo nejlepší, kdyby na Hradě seděl někdo, kdo bude jen jakýsi ceremoniář. Žádná silná osobnost. Protože jak ukázal Zeman, hradní moc je tak snadné zneužít.

Přečíst článek

Mluvíte o vysokém patře diplomacie a politiky. Co byste však vzkázal lidem, kteří již teď nemají na energie?

Prezident není kouzelník s kouzelnou hůlkou. Vím, že lidé mají problém s placením energií, že milionu lidí končí na přelomu roku fixace cen. A také vím, že domácnosti budou muset najít řešení. Ve spolupráci s dodavateli energií, samosprávou, s nevládním sektorem nebo s vládou. V tomto smyslu může prezident pomoci. Říct vládě, dělej víc. Nedělej plošná opatření, ale adresná. A dělej jich víc. A bude potřeba šetřit.

Jsem sice z Prahy, ale často jezdím do regionů, které jsou znevýhodněné. Když o situaci mluvím s lidmi z Chomutova, ze Šluknovského výběžku nebo z Karlovarského kraje, tak vidíte, že celá řada problémů, které v Praze máme za vyřešené, tam nejsou vyřešené. Je to strukturální problém neschopnosti státu se postarat o potřebné. Je to problém vládnutí. Není možné, aby to stálo tolik peněz a bylo to tak málo účinné. To je téma pro prezidenta jako hrom. V prezidentské kampani tuto agendu již nastoluji.

Jste Pražák. Nebude to při volbě prezidenta limitující?

Většina vlády je z Brna. Politika se u nás vytváří kolem konkrétních témat a konkrétních osob. A vím, že jsem v minulých volbách uspěl v některých regionech nadstandardně. Vězte, že se věnuji tomu, abych byl mezi lidmi v regionech, každý den vyjíždím, vnímám to jako svoji povinnost.

Danuše Nerudová v pořadu Victory Club
video

Danuše Nerudová: Příspěvek na energie by neměl být jednorázový. Lidé platí složenky každý měsíc

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.

Přečíst článek

Mnoho kandidátů na prezidenta strávilo léto sbíráním podpisů občanů a objížděním země. Vy jste kandidaturu ohlásil až na podzim a opřel se o hlasy Senátorů. Je to fér?

Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. A od února jsem byl za pracovním stolem, v autě, nebo v letadle. Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit. Kdybych tuto povinnost neměl, asi bych také sbíral podpisy. Zároveň během léta přicházeli další a další a říkali mi, abych kandidoval.

Nominoval jsem se do boje o Hrad jako politický kandidát, přinesl jsem dokonce dvojí kandidátní listinu. Ze sněmovny i ze Senátu, což jsem nemusel. Pro prezidenta se však hodí, když je vidět, že pracuje s oběma komorami parlamentu. Přinesl jsem násobně více podpisů, než bylo potřeba. Vnímám se jako silný politický kandidát, přitom jsem nezařazený, bez politické příslušnosti.

Kandidáti na prezidenta ČR. Pavel, Nerudová, Babiš... a pak dlouho nikdo. Jaké mají šance?

Kandidáti na prezidenta ČR: Pavel, Babiš, Nerudová... a pak dlouho nikdo. Jaké mají šance?

Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.

Přečíst článek

Prezident má některé výsadní kompetence, třeba může jmenovat členy bankovní rady. Jmenování současného guvernéra ČNB vyvolalo bouři odmítavých reakcí, reagovala na něj i koruna krátkodobým oslabením. Jak byste postupoval vy?

Postupoval bych přesně naopak. A vím, o čem mluvím, protože jsem s Václavem Havlem tuhle agendu připravoval. Lze to dělat i beze změny ústavy úplně jinak. Dopředu víte, kdo bude v radě končit. Začnete konzultovat s lidmi na trhu, experty v akademické sféře, začnete jednat s aktuálním složením bankovní rady. Vygenerujete si seznam deseti nebo pěti kandidátů a s nimi vedete rozhovory. Nechal bych do debaty vstoupit odbornou veřejnost, a až potom rozhodnul. Ne, že bych rozhodl jako deus ex machina s bleskem v ruce a určil někoho, kdo vyvolá údiv u odborné veřejnosti a na finančních trzích. To byla velmi nezodpovědná nominace, takto není možné postupovat. Vím, jak se to dělá. Dělal jsem to v minulosti. A lze to dělat mnohem lépe, než jak to udělal Miloš Zeman s panem Michlem.

Máte už vyskládaný tým poradců? Můžete jmenovat lidi, kteří by s vámi šli na Hrad?

U Václava Havla jsem nastoupil do politické funkce, která pokrývala zahraničí, ale i ekonomické otázky, vnitropolitické otázky, bezpečnost, někdy v roce 1999. Dělal jsem to čtyři roky. I z té doby mám mnoho konkrétních kontaktů. Velmi intenzivně jsme jednali třeba s paní Matesovou (ekonomka – pozn. red.), investičním bankéřem Ondřejem Jonášem, byl tam Mirek Zámečník, Petr Zahradník. Se všemi jsem ve spojení. Lidí z té doby, o které se můžu dodnes opřít, je celá řada. Nemusím formovat nové týmy, setrvale je za tu dobu mám. A neberu to tak, že jsou to týmy vázané na mou prezidentskou kampaň.

Jak byste přistoupil k využívání Pražského hradu?

Pražský hrad je magické místo. Je důležité, aby fungovalo pro setkávání lidí. Ty ostnaté dráty, zahrazení, to je v naprostém protikladu, jak o Pražském hradě uvažoval Václav Havel. Je potřeba ho otevřít. Často přemýšlím o mladých. Na Hradě mi zoufale chybí zázemí pro mladé, pro studenty. Ti by se tam mohli seznámit s tím, jak fungují demokratické instituce. Vytvořil bych tam jakési edukační centrum pro školáky a studenty. To v Praze zoufale chybí a já vím, jak to udělat, aby tam bylo plno každý den. To jsou zkušenosti ze zahraničí.

Předseda HZDS a slovenský premiér Vladimír Mečiar (vlevo) hovoří 26. srpna 1992 v zahradě brněnské vily Tugendhat s českým premiérem a předsedou ODS Václavem Klausem během jednání o rozdělení federace.

Přesně před 30 lety Klaus a Mečiar domluvili rozpad federace. Šlo hlavně o to, abychom po sobě nezačali střílet, říkají dnes

Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.

Přečíst článek

Opakovaně se vztahujete k Václavu Havlovi. Chcete na něj navázat, být jeho pokračovatelem?

Na to dobré, co Václav Havel za dlouhou dobu svého mandátu vytvořil, je potřeba navazovat. A netvářit se, že patří do minulého století. Byl to člověk, který viděl do budoucnosti. Některé významné krize dokázal dobře pojmenovat dříve, než nastaly. Třeba globální finanční krizi. Dával jako český prezident světu zajímavé výzvy. O Rusku jako možné hrozbě pro Evropu jasně mluvil. K tomu je potřeba se vracet.

Nepřestanu být Pavlem Fischerem, mám úplně jiný příběh než Václav Havel. S pokorou připouštím, že jsem moc rád, že jsem u něj mohl sloužit, mnohé jsem se od něj naučil. Ale já přináším něco nového. Zároveň přenáším znalost toho, jak závažné otázky dokázal Václav Havel řešit, a svět mu naslouchal. Tohle bychom si měli vzít. Představa, že český prezident nebyl dvacet let v Bílém domě, je pro mě pobuřující. Spojené státy jsou pro nás první a nejvýznamnější spojenec. A z hlediska naší bezpečnosti či prosperity je spolupráce zásadní otázkou. Měl bych jako prezident ambici, abych v Bílém domě jednal co nejdříve.

Tomáš Zima, kandidát na prezidenta
video

Tomáš Zima: Mám schopnost dávat lidi dohromady, spojovat je. A nikdy jsem nedělal křivárny

V druhém díle seriálu Kafe s prezidentem přinášíme rozhovor s bývalým rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Ve svých šestapadesáti letech už má za sebou osm let v čele Univerzity Karlovy, největší a nejvýznamnější tuzemské vysoké školy. Je ověnčen tituly jako prof, MUDr, MBA, DrSc. a několika dalšími. V kolika organizacích působí na významných funkcích ani nelze spočítat.

Přečíst článek

Jaká by měla být pozice České republiky v rámci Evropské unie, či dokonce ve světě?

Evropská unie je mimořádná příležitost, abychom tam přišli za stůl a něco přinesli. A zároveň žádali něco zpátky. My jsme tam často chodili buď s prázdnýma rukama, a žádali jsme. Například dotace. Musíme si uvědomit, jaké jsou naše zájmy, jaká je naše agenda. Co chceme. Na to diplomaté potřebují politické zadání. A v tom musí něco udělat vláda, parlament, ale i prezident. Moje vize je, že v tomto by měl prezident pomáhat. Otevřít debatu, jaké agendy v rámci EU jsou životně důležité pro Českou republiku.

Viktor Orbán

David Ondráčka: Orbán hraje s Evropou vabank

Orbán je protřelý politický praktik a cynik, z Maďarska si postupně udělal oligarchickou autokracii. Zničil právní stát a dělbu moci, stát de facto obsadil na všech úrovních, vytvořil si pro svou stranu výhodná volební pravidla, podmanil justici a média, opozici ostřeluje vládními kampaněmi za veřejné peníze, všechny pojistky demokracie marginalizoval – no a účty mu zatím platí Evropa, píše ve svém komentáři David Ondráčka, bývalý ředitel Transparency International ČR.

Přečíst článek

Co jsou vaše klíčová témata?

Nejde jenom o peníze. Jde o témata politická, strategická. Jak bude fungovat trh s energií, jak budou vypadat zákony na ochranu spotřebitelů. A celá řada dalších témat. Prezident má otevírat prostor pro tyto debaty. Třeba o tom, jak by měla vypadat hospodářská politika České republiky. Neměli bychom být jenom montovnou, která dodává levnou pracovní sílu. Měli bychom firmám umožnit víc investovat do inovací a vývoje.

Měli bychom umět pojmenovat, co přinese zemi prosperitu za dvacet let. A už teď se podle toho chovat. Prezident může dávat společnosti výzvy. Chtěl bych žít v zemi, která je otevřená inovacím, kterou ostatní respektují, když přijde řeč na zájmy blízké České republice. A zároveň budeme nejenom spotřebitelem, třeba obrany. Ale i dodavatelem. To je v rámci NATO náš dlouhodobý nedostatek. Dobře vím, jak nám to svazuje ruce.

Rozhovory mimo jiné s neúspěšnými kandidáty na Hrad čtěte v našem letním prezidentském speciálu:

Tomáš Březina, kandidát na prezidenta
video

Tomáš Březina: Mám nejvíc zkušeností ze všech kandidátů. A Rusko z mapy nevymažeme

Kolik miliard vydělal Tomáš Březina prodejem své firmy Best, kterou na začátku devadesátých let založil a vypiplal ji do významného evropského výrobce stavebních materiálů, nechce říct. Bude to hodně miliard. Mohlo by se zdát, že se Březina ve svých pětašedesáti letech tak trochu nudí, a proto kandiduje na prezidenta. Realita je však trochu jiná. Březina za třicet let svých zkušeností v byznyse dospěl k myšlence, že běhu světa rozumí více než mnoho jiných kandidátů. Možná má i pravdu, zkušeností má skutečně hodně. Kdo z nás vybudoval miliardovou firmu na zelené louce.

Přečíst článek

Karel Janeček, kandidát na prezidenta
video

Karel Janeček: Jsem proti přetvářce a manipulaci. Pravděpodobnost mého zvolení prezidentem je 61,8 procenta

Miliardář Karel Janeček, který získal miliardy korun díky svým matematickým dovednostem, není řazen mezi favority prezidentských voleb. Nicméně, on sám si věří. A má to matematicky spočítané. Důležitou roli v jeho propočtech hraje číslo fí. Ví vůbec někdo, co je to za číslo?

Přečíst článek

 

Prezidentské volby

  • První kolo prezidentské volby se uskutečnilo 13. a 14. ledna 2023. Druhé kolo, v němž se utkají Petr Pavel a Andrej Babiš, se koná 27. a 28. ledna.
  • Funkční období současného prezidenta Miloše Zemana vyprší 8. března 2023.
  • Volba je od roku 2013 přímá, do té doby volily hlavu státu Poslanecká sněmovna a Senát. Prvním a zatím jediným vítězem přímé volby je Miloš Zeman. Bývalý premiér za ČSSD před deseti lety porazil ve druhém kole Karla Schwarzenberga z TOP 09, v roce 2018 proti Zemanovi ve finále neuspěl nestraník Jiří Drahoš. 

Vše o volbě prezidenta čtěte zde

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme