Češi v cizině trhají rekordy v prezidentských volbách na zastupitelských úřadech. Obrovský zájem hlásí Německo, Belgie, Británie i Spojené státy americké. Ani menší státy ale nezůstávají pozadu. Velvyslanci i konzulové ve všech 111 voličských místech za hranicemi České republiky zaznamenali mnohem vyšší účast voličů než při posledních volbách prezidenta v roce 2018.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem.
Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.
Miliardář Karel Janeček, který získal miliardy korun díky svým matematickým dovednostem, není řazen mezi favority prezidentských voleb. Nicméně, on sám si věří. A má to matematicky spočítané. Důležitou roli v jeho propočtech hraje číslo fí. Ví vůbec někdo, co je to za číslo?
Další z občanských kandidátů na prezidenta Karel Diviš v těchto dnech objíždí náměstí měst a sbírá podpisy pro svou prezidentskou kampaň. Zatím není řazen mezi favority voleb, ale jak říká „…chtěl bych vyhrát, a postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám.“
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.
Bývalý lékař, nyní již čtyři roky senátor Marek Hilšer sám sebe považuje za „občanského“ kandidáta na prezidenta. Vyzdvihuje, že nikdy nebyl v žádné politické straně, a že za ním nestojí žádná velká korporace. Tím se cítí být nezávislý. Fakt, že senátoruje, také vnímá jako výhodu. Když v minulých prezidentských volbách kandidoval, neuměl si prý představit, jak je složité prosazovat konkrétní myšlenky legislativním procesem. Nyní je poučený. Stal se tedy, podle svého mínění, ještě vhodnějším kandidátem na prezidenta, než byl před čtyřmi roky, kdy získal hlas téměř půl milionu voličů.
Kolik miliard vydělal Tomáš Březina prodejem své firmy Best, kterou na začátku devadesátých let založil a vypiplal ji do významného evropského výrobce stavebních materiálů, nechce říct. Bude to hodně miliard. Mohlo by se zdát, že se Březina ve svých pětašedesáti letech tak trochu nudí, a proto kandiduje na prezidenta. Realita je však trochu jiná. Březina za třicet let svých zkušeností v byznyse dospěl k myšlence, že běhu světa rozumí více než mnoho jiných kandidátů. Možná má i pravdu, zkušeností má skutečně hodně. Kdo z nás vybudoval miliardovou firmu na zelené louce.
V druhém díle seriálu Kafe s prezidentem přinášíme rozhovor s bývalým rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Ve svých šestapadesáti letech už má za sebou osm let v čele Univerzity Karlovy, největší a nejvýznamnější tuzemské vysoké školy. Je ověnčen tituly jako prof, MUDr, MBA, DrSc. a několika dalšími. V kolika organizacích působí na významných funkcích ani nelze spočítat.
Aktuální hrozbou je Rusko, ale neměli bychom zapomínat na Čínu. Pokud zaspíme, budeme se muset řídit jejími pravidly, říká armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Pavel je jedním z favoritů blížící se prezidentské volby.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
