Zdá se to jako věčnost, ale Donald Trump vyhrál volby teprve před rokem. Do dalších zbývají ještě dlouhé tři roky. Média a komentátoři si zkracují čas spekulacemi, kdo by mohl Trumpa nahradit, případně jestli vůbec bude někdo někoho nahrazovat. Nastane návrat racionální politiky nebo se Amerika propadne ještě více do autoritářství?
Víte, co je nejzajímavější částí prezidentských voleb? Jsou to podle vás televizní debaty? Osobní útoky kandidátů, pokrmy z marketingových kuchyní? Či konečný výsledek? Chyba lávky, ani jedno z toho. Tím nejzajímavějším, elektrizujícím, co na volbách nejvíc přitahuje, je napětí. Nejzajímavější pasáží proto bude několik hodin poté, kdy se v sobotu ve čtrnáct hodin zavřou volební místnosti. V tom okamžiku začnou pomyslné dostihy.
Policie se zabývá dezinformacemi o úmrtí prezidentského kandidáta Petra Pavla, které odkazují na falešný web a údajné prohlášení jeho mluvčí. Pavel na Twitteru uvedl, že žije a vyzval voliče, aby odmítli špinavosti v nadcházejícím druhém kole voleb.
Škoda, že prezidentské volby nejsou už dnes, teď hned. Předvolební kampaň už dře břichem o dno. A to nás čeká ještě několik dní této čím dál šílenější, ale vlastně ve své bláznivosti už monotónní show. Proboha, ještě budou dvě televizní debaty!
Polská média i uživatele Twitteru zaskočilo tvrzení kandidáta na českého prezidenta Andreje Babiše, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země české vojáky na pomoc určitě neposlal. V reakci na výroky bývalého premiéra v nedělní televizní debatě s jeho konkurentem Petrem Pavlem se v Polsku pozastavují nad tím, zda Babiš zapomněl na české závazky plynoucí z členství v NATO.
Prezidentem se stane Petr Pavel, jsem o tom přesvědčen, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. Poslední týden kampaně ale bude výživný. Ondráčka nabízí několik tezí, co se může dít, až opadne vřava kampaně a rozdivočené emoce. Jak bude vypadat krajina po bitvě.
Vyzyvatel Babiš chodí mátožně po ringu a zkouší pořád dokola stejnou kombinaci. Pravý direkt – zavleče nás do války, a levý direkt – je kandidátem vlády. Favorit Pavel jen lehce vyklusává, jednoduše chabé údery protivníka vykrývá. Dokonce má chvilkami čas se usmát či lehce pokynout do publika, které již tuší, jak tento duel dopadne. Že by ještě vyčpělý veterán před gongem vytasil nečekaný úder? Spíš to vypadá, že rezignovaně kráčí k nevyhnutelnému.
Dlouho očekávaná, finální televizní debata Babiše, Nerudové a Pavla slibovala zpočátku naději, že bude jiná než ty předchozí. Originálnější, třeskutější. Což bylo dáno jednak nízkým počtem účastníků a také přítomností Babiše. Absence hýkajícího publika ve studiu byla také spíše pozitivní.
Hlavní číslo show může začít. Nejmarkantnější to bylo ve středeční „superdebatě“ na Primě. Generál Pavel očekávaně nepřítomnému Babišovi přinesl dárek v podobně červené kšiltovky. Měl to být asi vtip, chtěl ho popíchnout, zesměšnit. I v jeho nepřítomnosti. Nicméně ukázal, jak moc je pro něj Babiš důležitý. Potřebuje ho. Kdyby nebyl Babiš, nemohl by se proti nikomu vymezovat. Zbyla by mu jen jeho fešná tvář.
Prezidentská kampaň jede konečně naplno, závěrečné dny budou vyhrocené. Kandidáti už nemají co ztratit, budou útočit a napadat soupeře, píše pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International.
Dlouho se spekuluje o tom, zda má nějaký kandidát potenciál zvítězit už v prvním kole. V aktuálním společenském klimatu to není možné nejen matematicky, protože se Češi dělí na tři názorové a postojové proudy, a nikoli na dva, jak tomu je například v Americe nebo Velké Británii. Jaké to jsou proudy? A jací kandidáti jim odpovídají?
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.