Víte, co je nejzajímavější částí prezidentských voleb? Jsou to podle vás televizní debaty? Osobní útoky kandidátů, pokrmy z marketingových kuchyní? Či konečný výsledek? Chyba lávky, ani jedno z toho. Tím nejzajímavějším, elektrizujícím, co na volbách nejvíc přitahuje, je napětí. Nejzajímavější pasáží proto bude několik hodin poté, kdy se v sobotu ve čtrnáct hodin zavřou volební místnosti. V tom okamžiku začnou pomyslné dostihy.
Vyzyvatel Babiš chodí mátožně po ringu a zkouší pořád dokola stejnou kombinaci. Pravý direkt – zavleče nás do války, a levý direkt – je kandidátem vlády. Favorit Pavel jen lehce vyklusává, jednoduše chabé údery protivníka vykrývá. Dokonce má chvilkami čas se usmát či lehce pokynout do publika, které již tuší, jak tento duel dopadne. Že by ještě vyčpělý veterán před gongem vytasil nečekaný úder? Spíš to vypadá, že rezignovaně kráčí k nevyhnutelnému.
Dlouho očekávaná, finální televizní debata Babiše, Nerudové a Pavla slibovala zpočátku naději, že bude jiná než ty předchozí. Originálnější, třeskutější. Což bylo dáno jednak nízkým počtem účastníků a také přítomností Babiše. Absence hýkajícího publika ve studiu byla také spíše pozitivní.
Hlavní číslo show může začít. Nejmarkantnější to bylo ve středeční „superdebatě“ na Primě. Generál Pavel očekávaně nepřítomnému Babišovi přinesl dárek v podobně červené kšiltovky. Měl to být asi vtip, chtěl ho popíchnout, zesměšnit. I v jeho nepřítomnosti. Nicméně ukázal, jak moc je pro něj Babiš důležitý. Potřebuje ho. Kdyby nebyl Babiš, nemohl by se proti nikomu vymezovat. Zbyla by mu jen jeho fešná tvář.
Prezidentská kampaň jede konečně naplno, závěrečné dny budou vyhrocené. Kandidáti už nemají co ztratit, budou útočit a napadat soupeře, píše pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International.
Dlouho se spekuluje o tom, zda má nějaký kandidát potenciál zvítězit už v prvním kole. V aktuálním společenském klimatu to není možné nejen matematicky, protože se Češi dělí na tři názorové a postojové proudy, a nikoli na dva, jak tomu je například v Americe nebo Velké Británii. Jaké to jsou proudy? A jací kandidáti jim odpovídají?
Deset let se tady zabýváme případem ambiciózního Slováka Andreje Babiše. Tomu nestačilo, že vydělal spoustu peněz, převzal spoustu podniků, často dravčím způsobem. Ještě si chtěl sáhnout na evropské dotace. Dělají to tak přece všichni. Udělal to, vymyslel mechanismus, jak to bude právně kryté. A vyšlo mu to. Chytrolín.
Budoucí prezident podle průzkumů vzejde z trojice favoritů, mezi něž patří bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Na rozdíl od ostatních šesti zaregistrovaných adeptů má tato trojice dlouhodobě dvoucifernou podporu, která se v posledních dvou měsících pohybovala v průměru kolem 26 až 27 procent. Vyplývá to z porovnání průzkumů preferencí kandidátů na hlavu státu. Pětina až třetina dotazovaných nebyla podle průzkumů rozhodnuta, komu dá hlas.
Jestli se ještě sami sebe ptáte, komu dát hlas v prezidentské volbě, tak už máte na rozhodnutí jenom pár dní. Kdo bude mít v pátek třináctého (a samozřejmě následující sobotu) smůlu, se ale zdá skoro jasné. Favorité prvního kola jsou s velkým náskokem Pavel, Nerudová a Babiš – alespoň podle průzkumů. A ty se prý tentokrát u prezidentské volby nezmýlí. Ale do pátku se ještě budou dít věci. Řečeno s klasikem, bude se to řezat.
Zbývají necelé dva týdny do prezidentských voleb. Čeká nás v posledních dnech ostré fáze kampaně fair play nebo ještě dojde na nějaké ostré útoky? Zamýšlí se komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související návrhy. Janeček je z odmítnutí Ústavním soudem zklamaný. České televizi řekl, že do dalších voleb už zřejmě nepůjde.
Spojené státy a Japonsko uzavřely obchodní dohodu týkající se kovů pro baterie do elektromobilů, která je důležitá pro posílení jejich dodavatelského řetězce baterií a poskytuje japonským automobilkám širší přístup k daňové úlevě až 7500 USD (165 tisíc korun) na nákup elektromobilu v USA.
Německý automobilový 🚗 koncern Volkswagen navrhuje zvýšení horní hranice pro platy členů svého nejvyššího vedení. Předseda představenstva koncernu si doposud mohl ročně vydělat maximálně 12 milionů eur (285 milionů korun) hrubého, a to po započítání všech položek včetně nároků na důchod. Podle návrhu by se měl nyní tento limit zvýšit na 1️⃣5️⃣ milionů eur (356 milionů korun).
Posádky dvou plavidel ruského Tichomořského loďstva v rámci bojového výcviku uskutečnily v Japonském moři plánované střelby nadzvukovými protilodními střelami Moskit na námořní cíl, imitující nepřátelskou loď ve vzdálenosti přibližně 100 kilometrů. Cíl byl úspěšně zasažen dvěma střelami, oznámila ruská agentura TASS s odvoláním na námořnictvo.
Americké akcie převážně posilovaly 📈 díky poklesu obav ohledně bankovního sektoru. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,60 procenta a zakončil obchodování na 32.432,08 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,16 procenta na 3977,53 bodu, zatímco index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 0,47 procenta na 11.768,84 bodu.
Zajímá nás
