Zdá se to jako věčnost, ale Donald Trump vyhrál volby teprve před rokem. Do dalších zbývají ještě dlouhé tři roky. Média a komentátoři si zkracují čas spekulacemi, kdo by mohl Trumpa nahradit, případně jestli vůbec bude někdo někoho nahrazovat. Nastane návrat racionální politiky nebo se Amerika propadne ještě více do autoritářství?
Víte, co je nejzajímavější částí prezidentských voleb? Jsou to podle vás televizní debaty? Osobní útoky kandidátů, pokrmy z marketingových kuchyní? Či konečný výsledek? Chyba lávky, ani jedno z toho. Tím nejzajímavějším, elektrizujícím, co na volbách nejvíc přitahuje, je napětí. Nejzajímavější pasáží proto bude několik hodin poté, kdy se v sobotu ve čtrnáct hodin zavřou volební místnosti. V tom okamžiku začnou pomyslné dostihy.
Policie se zabývá dezinformacemi o úmrtí prezidentského kandidáta Petra Pavla, které odkazují na falešný web a údajné prohlášení jeho mluvčí. Pavel na Twitteru uvedl, že žije a vyzval voliče, aby odmítli špinavosti v nadcházejícím druhém kole voleb.
Škoda, že prezidentské volby nejsou už dnes, teď hned. Předvolební kampaň už dře břichem o dno. A to nás čeká ještě několik dní této čím dál šílenější, ale vlastně ve své bláznivosti už monotónní show. Proboha, ještě budou dvě televizní debaty!
Polská média i uživatele Twitteru zaskočilo tvrzení kandidáta na českého prezidenta Andreje Babiše, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země české vojáky na pomoc určitě neposlal. V reakci na výroky bývalého premiéra v nedělní televizní debatě s jeho konkurentem Petrem Pavlem se v Polsku pozastavují nad tím, zda Babiš zapomněl na české závazky plynoucí z členství v NATO.
Prezidentem se stane Petr Pavel, jsem o tom přesvědčen, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. Poslední týden kampaně ale bude výživný. Ondráčka nabízí několik tezí, co se může dít, až opadne vřava kampaně a rozdivočené emoce. Jak bude vypadat krajina po bitvě.
Vyzyvatel Babiš chodí mátožně po ringu a zkouší pořád dokola stejnou kombinaci. Pravý direkt – zavleče nás do války, a levý direkt – je kandidátem vlády. Favorit Pavel jen lehce vyklusává, jednoduše chabé údery protivníka vykrývá. Dokonce má chvilkami čas se usmát či lehce pokynout do publika, které již tuší, jak tento duel dopadne. Že by ještě vyčpělý veterán před gongem vytasil nečekaný úder? Spíš to vypadá, že rezignovaně kráčí k nevyhnutelnému.
Dlouho očekávaná, finální televizní debata Babiše, Nerudové a Pavla slibovala zpočátku naději, že bude jiná než ty předchozí. Originálnější, třeskutější. Což bylo dáno jednak nízkým počtem účastníků a také přítomností Babiše. Absence hýkajícího publika ve studiu byla také spíše pozitivní.
Hlavní číslo show může začít. Nejmarkantnější to bylo ve středeční „superdebatě“ na Primě. Generál Pavel očekávaně nepřítomnému Babišovi přinesl dárek v podobně červené kšiltovky. Měl to být asi vtip, chtěl ho popíchnout, zesměšnit. I v jeho nepřítomnosti. Nicméně ukázal, jak moc je pro něj Babiš důležitý. Potřebuje ho. Kdyby nebyl Babiš, nemohl by se proti nikomu vymezovat. Zbyla by mu jen jeho fešná tvář.
Prezidentská kampaň jede konečně naplno, závěrečné dny budou vyhrocené. Kandidáti už nemají co ztratit, budou útočit a napadat soupeře, píše pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International.
Dlouho se spekuluje o tom, zda má nějaký kandidát potenciál zvítězit už v prvním kole. V aktuálním společenském klimatu to není možné nejen matematicky, protože se Češi dělí na tři názorové a postojové proudy, a nikoli na dva, jak tomu je například v Americe nebo Velké Británii. Jaké to jsou proudy? A jací kandidáti jim odpovídají?
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
