Reklama

Tomáš Březina: Mám nejvíc zkušeností ze všech kandidátů. A Rusko z mapy nevymažeme

Dalibor Martínek

Kolik miliard vydělal Tomáš Březina prodejem své firmy Best, kterou na začátku devadesátých let založil a vypiplal ji do významného evropského výrobce stavebních materiálů, nechce říct. Bude to hodně miliard. Mohlo by se zdát, že se Březina ve svých pětašedesáti letech tak trochu nudí, a proto kandiduje na prezidenta. Realita je však trochu jiná. Březina za třicet let svých zkušeností v byznyse dospěl k myšlence, že běhu světa rozumí více než mnoho jiných kandidátů. Možná má i pravdu, zkušeností má skutečně hodně. Kdo z nás vybudoval miliardovou firmu na zelené louce.

Reklama

Březina je hodně zaměřený na ekonomiku, na výkon, je to bývalý fabrikant. A z krve už to nedostane. Má v této oblasti silné názory. Ale co třeba zahraniční politika, což je důležitá úloha prezidenta? „Třicet let jsem nakupoval v zahraničí, špičkové produkty. Pro úspěch těchto jednání bylo klíčové být urputný a sebevědomý. To platí pro byznys i pro politiku,“ říká Březina.


Co jste dělal poslední rok, od doby, kdy jste za mnoho peněz prodal svoji firmu Best?

Jsem člověk práce. Nesnáším odpočívání. Ale na druhou stanu nejsem člověk, který by někde ve čtyřiceti stupních lítal na kole po sardinských horách. Samozřejmě, extrémní tempo práce v čele firmy po čtyřiašedesáti letech života člověka poznamená. Ale poté zjišťujete, že život bez práce je komplikovanější. Hledáte. Ale moje náplň je naprosto jasná. Chci napsat jednu až pět knih. Najal jsem si proto kancelář a rozepsal pár kapitol. Zvažoval jsem i nadaci.

Úkolem starších je připravit půdu pro mladé, nezadupávat je, rozumně je připravovat. Nejrozumnější způsob je připravit je na to kvalitním vzděláním. Chtěl jsem založit nadaci, již několikátou v řadě, na podporu studentů studujících v zahraničí. Ale se dvěma specifiky. Prvním je, aby to byly technické obory. Nechci mít nové antropology a sociology. Chci mít techniky. A za druhé jsem chtěl, aby se absolventi po studiích alespoň na čas vrátili do Česka.

Andrej Babiš kandidaturu na prezidenta zatím neohlásil, Česko ale obráží ve svém obytňáku.

Dalibor Martínek: Prezidentské volby rozhodne Instagram. Proč? A jak si kdo vede?

Andrej Babiš hlásil začátkem července, že rozjíždí svůj Instagram. A ať mu tam lidé dají, že chce být větší než Leoš Mareš. Povedený vtípek, Mareš má přes milion sledujících. Jenže v tom je právě ten vtip. Čím víc vtípků a „bezprostředních“ hlášek, fotek, videí a reakcí, tím je člověk sledovanější. Andrej Babiš má za svých pouhých 49 příspěvků již přes 38 tisíc sledovatelů.

Přečíst článek

Reklama

Říkáte, že jste chtěl založit nadaci, ale nezaložil jste ji. Proč?

Protože jsem se následně rozhodl, a i to bylo součástí mých úvah, že budu absolvovat prezidentské klání. Dlouho jsem o tom přemýšlel, už v době, kdy jsem ještě velmi tvrdě pracoval. Přemýšlel jsem, jestli mám kandidovat na tento úřad. Řada kolegů a lidí z mé bubliny mě k tomu nabádala.

Jsem bohatý, ale nerozhazuji

Založil jste firmu na betonové komponenty, třicet let jste ji vlastnil, rozvíjel a úspěšně řídil. To byl byznys. Ale vy chcete najednou být vrcholným politikem, což je jiný obor. Jste na to připraven?

Pokud v uvozovkách nazveme „prezidentování“ jiným oborem, tak to je pravda. Ale tak to mají i ostatní kandidáti. Myslím, že proti řadě chybně favorizovaných kandidátů mám mnohem větší zkušenosti. Nakonec jsem měl přes třicet továren.

V roce 1990 jsem začínal na zelené louce. Každý rok jsme stavěli jednu nebo dvě továrny. Továrny se zvětšovaly, poslední stála tři sta milionů korun. Dohromady jsem nainvestoval téměř deset miliard korun. Na daních jsme odvedli šest miliard. To jsou obrovská čísla. Řídil jsem tisíce zaměstnanců. Je to o strategii, o komunikaci. Myslím, že v tomto smyslu mám nekonečně větší zkušenosti a možnosti tyto zkušenosti uplatňovat než nějaký kandidát, který seděl za počítačem a byl třeba matematickým expertem bez styku s lidmi. Já byl vždy ve styku s lidmi a reálným životem. Jakýkoliv učitel, třeba na pozici předsedy vlády, nebo který se hlásí do prezidentské volby, tak má menší zkušenosti než já. Mám skutečně obří zkušenosti s reálným životem.

Co jste udělal s penězi, které jste získal, když jste před rokem prodal svou firmu?

To je velmi citlivá otázka. O ty peníze se snažím správným způsobem pečovat. Neutrácím je, snažím se dobře investovat. Vydělal jsem je s pomocí rodiny, za podpory manželky, takže si myslím, že i budoucí generace si zaslouží, aby jí to neslo drobné ovoce.

generál Petr Pavel, kandidát na prezidenta ČR
video

Petr Pavel: Čeká nás období sociálního pnutí. Vládě se nedaří správně komunikovat se společností

Rusko je aktuálně náš nepřítel, to je jasné. Ještě horší by to mohlo být s Čínou, říká vysloužilý armádní generál Petr Pavel, zasloužilý voják a dalo by se říct i válečný hrdina, aktuálně horký favorit na budoucího prezidenta České republiky. Geopolitická témata jsou mu blízká. Rozhovorem s generálem Pavlem zahajuje Newstream letní seriál rozhovorů s kandidáty na prezidenta. Nazvali jsme ho „Kafe s prezidentem“.

Přečíst článek

Do čeho investujete?

Je to široké portfolio investičních možností. Aby se eliminovala různá rizika, která jsou v této chvíli enormní. Mám na to velmi kvalitní odbornou firmu, a spolupracující významné banky.

Být tvrdý je ctnost

Důležitá úloha prezidenta je reprezentace Česka na mezinárodní scéně. Není to pro vás příliš vzdálené?

Nechci hodnotit sám sebe, to pro mě není příliš komfortní. Ale musím říct, že jsem připraven. Řeknu dva důvody.

Za prvé, přestože jsme byli v podstatě firmou pro domácí trh, byli jsme stoprocentními importéry. Snad kromě hřebíků a jiných drobných součástek jsme měli všechno ze zahraničí, od špičkových světových firem, německých, japonských, amerických. Nakupovali jsme technologie, které byly špičkové morálně i funkčně. Nové, nově vyvinuté, ne ojeté. Žádný second hand, čekající ve skladu. A nakupovat ze zahraničí znamenalo třicet let styku se zahraničím. Praktického.

Když nakupujete za stovky milionů technologie, partnerům je úplně jedno, jestli jste z Afriky nebo východní Evropy. Jednání bývala velmi urputná, velmi těžká. Pro úspěch těchto jednání bylo naprosto nejdůležitější být urputný a velmi tvrdý. Když jsem měl pocit, že jsem velmi tvrdý, tak to chtělo ještě o závit přitvrdit. A teprve v tu chvíli vás zahraniční konkurence začala brát vážně. Kdybych byl laskavý a nechal se plácat po zádech, tak bych pro ně nebyl odpovídajícím partnerem. To je univerzální pravda. Ať už v zahraniční politice státu, nebo ve firemní politice. Kdo tuto zkušenost nemá, a má představu, že je dobré být laskavě vítán v Bruselu, je to špatně. Veřejnost možná kvituje, když je premiér plácán po zádech. Já to čtu jinak. Čtu to tak, že přijel slabý reprezentant České republiky, kterého si rádi „namažou na chleba”.

Tomáš Zima, kandidát na prezidenta
video

Tomáš Zima: Mám schopnost dávat lidi dohromady, spojovat je. A nikdy jsem nedělal křivárny

V druhém díle seriálu Kafe s prezidentem přinášíme rozhovor s bývalým rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Ve svých šestapadesáti letech už má za sebou osm let v čele Univerzity Karlovy, největší a nejvýznamnější tuzemské vysoké školy. Je ověnčen tituly jako prof, MUDr, MBA, DrSc. a několika dalšími. V kolika organizacích působí na významných funkcích ani nelze spočítat.

Přečíst článek

Buďme konečně sebevědomí

Chápu to správně, že jste pro tvrdší přístup Česka v zahraniční politice?

Nejsem pro to, aby byla zahraniční politika tvrdší, to je tvrdé slovo. V každém případě by měla být sebevědomější. Ale k tomu je potřeba mít vnitřní základ. Sebevědomí musí být o něco opřeno, musí z něčeho vycházet. Aby byl stát sebevědomý, musí něco nabízet. Není možné jenom něco žádat.

Co by mělo Česko nabízet?

Kvalitu. Myslím si, že Česko musí projít takzvanou druhou transformací. Musí si uvědomit, v jaké je situaci. A málo se o tom mluví. Realita je nesmírně tvrdá. Podle mě je klíčové hledisko HDP na hlavu. A z těchto údajů vyplývá, že Německo má dvojnásobné číslo proti Česku, stejně tak Rakousko, Francie. Spojené státy trojnásobné, Švýcarsko čtyřnásobné. Když jsme dvojnásobně nebo až pětinásobně ekonomicky slabší než země, ke kterým vztahujeme svoji pozornost, a je to třicet let pořád stejné, tak Česká republika může obtížně aspirovat na cokoliv. Dokud nezvýšíme svoji ekonomickou výkonnost, můžeme těžce konkurovat bohatším zemím.

Co v tom můžete ovlivnit jako možná budoucí hlava státu?

Vláda slibovala, že nezvýší daně. Teď ekonomičtí experti říkají, že se tento slib musí porušit, že byl neuvážený. Ale to je jenom podmnožina. Celkový stav je dán tím, že v Česku trvale klesá podíl produktivně pracujících lidí. A naopak trvale stoupá zaměstnanost lidí pracujících pro stát. Úředníci, což je strašlivá věc, ale i lidí ve zdravotnictví, školství a podobně. Bez zásahu do tohoto trendu se nestane vůbec nic. Nepomůže ani změna daní. Máme extrémní množství lidí pracujících pro stát, asi pětadvacet procent. A všechny vlády se buď tohoto zásahu bojí, nebo o situaci ani nevědí. Vlády přemýšlejí, jak se s naším hubeným měšcem tvářit, že jsme bohatí.

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Kandidáti na prezidenta ČR. Babiš, Pavel, Nerudová, Středula a další – kdo je kdo a jaké mají šance?

Neúspěšní kandidáti z prezidentské volby v roce 2018, aktivní i vysloužilí politici, byznysmeni, osoby známé i neznámé, uznávané i kontroverzní, i jeden komik. Seznam potenciálních kandidátů na prezidenta ČR čítá na desítky jmen a další přibývají. Co jsou zač a jak jim věří sázkové kanceláře? Bookmakeři v červnu nejvíce věří Andreji Babišovi a Petru Pavlovi. Babiš kandidaturu zatím neoznámil, a učiní tak zřejmě až na začátku listopadu, Pavel se k tomu chystá v srpnu.

Přečíst článek

Nemůže dělat, že Rusko neexistuje

Ale bavíme se o vaší kandidatuře na prezidenta. Co jako prezident můžete v těchto otázkách udělat? Předpokládám, že téma pouze zvednout, uvést do veřejné debaty.

To je naprosto zásadní otázka. Za prvé si myslím, že by kandidát na prezidenta měl o těchto věcech mluvit. Aby veřejnost věděla, koho volí. Jinak by to byla jenom soutěž o tom, kdo jak vypadá na známkách, kdo se lépe umí uklonit a kdo umí hezkých pár frází. Kdo má hezký tón hlasu, kdo má hezčí pěšinku. To bych byl silně hendikepován, protože mám velmi širokou pěšinku.

Jsem přesvědčen, že jakýkoliv kandidát na prezidenta musí tyto své názory říkat. Od doby přímé volby se prezident stal jakousi protiváhou parlamentu. Mandát prezidenta je dokonce podle volební účasti silnější. Pozice prezidenta je strašně silná.

Sílu mandátu si jistě uvědomuje i současný prezident Miloš Zeman, a v některých případech ji možná dokonce zneužívá. Co si myslíte o způsobu výkonu úřadu současného prezidenta?

Říkáte to naprosto přesně. Prezident Zeman mohl být průkopníkem novodobého pojetí výkonu prezidentské funkce. Ale z mého pohledu, a nechci ho nadměrně kritizovat, je již starý a nemocný, využívá svůj přímý mandát spíše k dráždění občanské společnosti, pro své partikulární zájmy. Místo aby výrazněji zasáhl třeba do složení vlády, tak se věnuje milosti pro člověka, který se podle soudu dopustil trestného činu. To je špatně. Jakákoliv funkce se dá dělat dobře, nebo špatně.

Karel Janeček, kandidát na prezidenta

Stanislav Šulc: Karel Janeček je dokonalý kandidát pro přímou volbu

Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.

Přečíst článek

Představme si, že jste již prezidentem. Jaký má mít Česko vztah k Rusku?

Jsem věřící člověk, i pověrčivý, a velmi nerad hovořím o tom, že jsem prezidentem a představuji si, co udělám.

Ale prezidentem být chcete, a lidi by zajímaly vaše názory i na tyto otázky…

Vztah musí být založen na geopolitice. Narodili jsme se v pahorkatině mezi Německem a Ruskem. S tím nic neuděláte vy ani já. Náš vztah k Německu i k Rusku musí být takový, že to musíme akceptovat. Rusko prostě existuje, je to největší země na světě a má obrovské nerostné bohatství. Je to jaderná mocnost nejvyššího řádu. Nikdo ho z mapy nedostane. Když někdo říká Putinovo Rusko, není to pravda. Je tam sto čtyřicet milionů lidí ochotných za svou zemi zemřít. Putin má podporu osmdesáti procent Rusů. Ať tam bude kdokoliv, bude to stejné. To jsou jasné mantinely, z kterých musíme vycházet. Být sebevědomí, vycházet s nimi rozumně, nebýt jejich vazaly, jak jsme čtyřicet let byli. Ano, je to agresor, ale nelze ho vymazat.

Dotace bych zrušil

Jaký máte postoj k Evropské unii?

To je opět existující realita. Jsme prostě evropská země a jsme v Evropě. Jsme vlastně západnější země než Rakousko. Evropa udělala po dvou světových válkách správný krok, že se snažila zabránit dalším konfliktům větší kompaktností. Nicméně, jak je to obvyklé, každá byrokratická organizace postupně mutuje. Ukazuje se, že Evropská unie je výhodnější pro velké státy, nikoliv pro ty malé. Je tam trvalý tlak, aby velké státy unii více ovládaly. Je to neúprosně logické. A už jsem to říkal, jediná obrana proti těmto tendencím je, aby Česko mělo robustnější ekonomiku. A větší sebevědomí. Nižší potřebu čerpat dotace. Nejlepší by bylo dotace vůbec nečerpat.

Vedle toho je další parametr, a to je obrovská byrokracie. Která existuje, ale to s sebou přináší každá organizace takového rozsahu. Kritizovat evropskou byrokracii však dává smysl jen v okamžiku, kdy Česká republika bude výkonná, efektivní a dynamická, příkladná. Potom dává kritika smysl. Ale my máme byrokracii minimálně stejnou jako takzvaný Brusel, takže musíme mlčet a vyřešit si vlastní problémy.

Babiš v karavanu

Stanislav Šulc: Babiš lže jen trochu. Jeho jízda karavanem kampaní skutečně takřka není

Prezidentské klání je jiné než běžný politický boj. O ideje a sliby tu jde ještě méně než u ostatních voleb. Naopak alfou a omegou je věhlas kandidáta. Babišova cesta karavanem tak je daleko spíš turné slavného zpěváka či herce, na kterém lze dostat jeho knihy a kšiltovky zdarma. A jestli jej půjdou nakonec návštěvníci estrády volit, to s Babišem vlastně vůbec nebude souviset. 

Přečíst článek

Dával byste jako prezident milosti?

Milosti pro mě nejsou politické téma. Nevidím to jako problém, o kterém by se mělo v prezidentské kampani hovořit nebo se na základě tohoto tématu rozhodovat o budoucím prezidentovi. Chápu to jako odborné, životní a sociální téma, které je potřeba řešit. Osobně jsem člověk, který nemá rád velký a silný stát. Myslím, že justice je předimenzovaná a pomalá. Přesto, přes chyby, které dělá, funguje dobře. Dělá velmi málo chyb na to, aby se muselo zasahovat do justičního práva. Ale umím si představit, že se stane justiční omyl, takže institut milosti je správný. Ale jen ve velmi omezené míře, a třeba s kontrasignací.

Co je podle vás nejsilnější téma současnosti?

Mám čtyři priority. Pravdivost, říkat si pravdu. Jak jsme na tom s ekonomikou, s úřadama, s uprchlíkama. Prostě pravdivost. Potom je to již zmíněná druhá transformace. Což jsou systémové zásahy do fungování státu. Neustále méně lidí pracuje produktivně a více lidí čerpá z jejich práce. To nemůže ekonomicky vycházet. Třetím parametrem je odpovědnost za sebe. Jsme nárokovou civilizací. Zcela se vytratil pocit, že se o vše ve svém životě musíme zasloužit. Lidé se naučili přehazovat odpovědnost na instituce, na obce, vládu. A potom řešit byrokratickou hydru, která se prolíná tím vším. Bez těchto čtyř věcí se stát nepohne dopředu, bude mířit do zdi. A je jedno, jestli tam bude, nebo nebude Tomáš Březina.

Reklama

Související

Tomáš Zima, kandidát na prezidenta
video

Tomáš Zima: Mám schopnost dávat lidi dohromady, spojovat je. A nikdy jsem nedělal křivárny

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme