Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dánská politika je v patové situaci. Zafunguje strategie ze známého seriálu?

Dánská politika je v patové situaci. Zafunguje strategie ze známého seriálu?
Profimedia
Karel Pučelík

Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.

Dánské parlamentní volby necharakterizuje to, komu se nejvíce povedly, ale spíše komu se nepovedly méně. V posledních desetiletích se rozhodovalo mezi dvěma hlavními stranami – Sociálními demokraty a středopravými liberály z Venstre. Obě uskupení si v úterý připsaly nejhorší výsledky v moderních dějinách.

Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové mohou spát přece jen o trochu klidněji než jejich konkurenti. I přes velmi výrazný propad volby s téměř 22 procenty vyhráli. Vzhledem k tomu, že strana musela ve vládním kabinetu bolestivě spolupracovat s centristy i pravicí, to Frederiksenová považuje za přijatelný výsledek. Ať už je to úspěch či neúspěch, má dosluhující premiérka naději, že bude pokračovat i nadále.

Tradiční pravicová varianta Venstre si také pohoršila, přičemž jen tak tak přelezla desetiprocentní hranici. Strana dokonce skončila až třetí za Zelenou levicí. I přes katastrofální výsledek však má její lídr Troels Lund Poulsen šanci obsadit premiérské křeslo. Rozhodnou totiž zákulisní jednání.

Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.

Přečíst článek

Patová situace

V dánském systému nejde jen o to, jak si povedou hlavní strany. Už z poměrně malých procent, jež získaly první tři strany, lze tušit, že politická scéna je docela rozdrobená. Do parlamentu se dostalo dvanáct různorodých uskupení.

Tamější strany ucházející se o hlasy voličů už před volbami obvykle vytvářejí bloky. Strany spolu navzájem o přízeň občanů nadále soupeří, ale zároveň volně deklarují, do jaké vládní koalice by chtěly po volbách ideálně patřit. Tak i letos vznikl levicový červený blok a pravicový modrý blok. K úspěchu je třeba, aby jeden z nich získal ve 179členném parlamentu 90 mandátů, což se ani jednomu z nich nepovedlo. Červení drží 84 křesel, modří 77.

Pokud si dáte zmíněná čísla dohromady, zjistíte, že ještě pár poslanců schází. Jsou to Moderates (Umírnění), kteří se dosud nezařadili do žádného z bloků a přísně trvají na centristické pozici. Ačkoli nezískali ani osm procent, budou to dost možná oni, kdo rozhodnou o složení příští vlády.

Dánsko se chystá na volby

Udrží se dánská premiérka Frederiksenová? Má ji pomoci Grónsko i zdanění bohatých

Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.

Přečíst článek

Kingmaker Rasmussen

Stranu vede populární Lars Løkke Rasmussen, který už dvakrát byl premiérem za Venstre, ale v roce 2021 založil nové uskupení navazující na severskou tradici tzv. radikálně centristické politiky. Ta je hlavně o pragmatismu a hledání společných bodů, méně o vymezování a extrémech. Není bez zajímavosti, že název je inspirován stranou fiktivní premiérky Birgitte Nyborgové z i mezi českými diváky oblíbeného seriálu Borgen.

Jednašedesátiletý Rasmussen si jako aktuální ministr zahraničí získal oblibu za odhodlaný postoj vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který usiluje Grónsko. Mimo to je zkušený a mediálně zdatný politik známý svou žoviálností a otevřeností. Například nedávno média zaujal tím, že si v případě absence zubní pasty klidně vyčistí chrup mýdlem na ruce.

Pro oba bloky má jeho pozice kingmakera své důsledky. Rasmussen bude tlačit na vznik středové vlády, ale červení mají ve svých řadách radikálně levicovou rudozelenou alianci, modří zase nacionalistickou Dánskou lidovou stranu. Možná bude mít i další požadavky – a klidně by se mohl opět inspirovat seriálem. Ten začíná tím, že Nyborgová vyřeší patovou situaci mezi dvěma bloky tím, že si řekne o premiérskou pozici, i když vede pouze menší stranu. Rasmussen podobnou strategii už před volbami nevylučoval.

Další texty Karla Pučelíka

Související

Dánsko se chystá na volby

Udrží se dánská premiérka Frederiksenová? Má ji pomoci Grónsko i zdanění bohatých

Přečíst článek

Karel Pučelík: Motoristé ukazují, co jsou opravdu zač. Slaboši s tragickým politickým úsudkem

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Sto dní vlády. Za Macinku to nemůže nebýt pětka

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.

Co vláda udělala? Drobný výčet. Karel Havlíček se jako buldozer, jak sám říká, vrhnul na novelu stavebního zákona. Tlačí ji Sněmovnou, v polovině dubna se mají poslanci vypořádat se stohem pozměňovacích návrhů. Palec nahoru.

Na druhé straně, úředníci stavebních úřadů se změnami a přesunem pod stát spíše nesouhlasí, raději půjdou do důchodu. Na základě dobrých úmyslů nás možná v bytové výstavbě čeká ještě větší chaos, než by si kdo přál.

Rozpočet: zákon, nebo názor?

Alena Schillerová protlačila Sněmovnou rozpočet s vyšším schodkem, než chystala minulá vláda. A to dokonce v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Není to tak, říká ministryně, čímž považuje porušení zákona za vyřízené. Zajímavý přístup vlády k zákonům této země.

Andrej Babiš

Stát půjde víc do mínusu: Babiš připustil vyšší schodek

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.

Přečíst článek

Velký personální úklid 

Vláda také rozpoutala personální tornádo, vyházela a dál vyhazuje jednoho náměstka či šéfa podřízených organizací za druhým. Změny jsou tak rychlé, že ani nejdou všechny zaznamenat. Jen v poslední době padla šéfka Národní galerie, měnili se šéfové Správy železnic, Všeobecné zdravotní pojišťovny, nemocnic v Brně i v Praze, Lesů ČR a tak dále až do nekonečna. Ministr obrany Zůna se dokonce musel obhajovat, že nedělá čistky pomalu, že prý vyměnil už osmnáct vysokých činitelů. Kdo by v této vládě upadl v podezření, že málo vyhazuje, mohl by mít pěknou polízanici.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Přečíst článek

Nad celou personální politikou, ale i vyšším dohledem nad bezpečnostními složkami, informačními toky, oživením daňové Kobry, tím vším vláda vzbuzuje obavy, že její moc plíživě přerůstá demokratické meze. Zatím jsou to jen obavy.

Faktem, a velkým problémem jsou výdaje na obranu. Vláda je nepochopitelně osekala, za zbrojení pak licoměrně vykazuje výstavbu silnic. U zemí NATO ztrácí Česko kredibilitu, Babiš však trvá na svém. Hraje před voliči hru, že je pro lásku, ne válku. Jaké dopady na reputaci země bude mít tato Babišova politika, kdy on v sobě na stáro objevil srdce hipíka, je těžké odhadnout, nic dobrého to nebude.

Duo Turek–Macinka 

Potom je tu kapitola sama pro sebe, Motoristé a jejich duo Turek–Macinka. Umanutá snaha usadit Turka do veřejných struktur bylo tématem vlády první dva měsíce. Babiš na tiskových konferencích vlády opakovaně prohlašoval, že jméno Turek už nechce slyšet. Vypadalo to skoro na rozkol v koalici. Nyní to však vypadá, že všichni zúčastnění dostali, co chtěli, v koalici svítí slunce.

Druhý z dvojičky, Petr Macinka, vnesl do vrcholné politiky takový esprit, že se kvůli němu plní česká náměstí. Macinka je největší přítěží vlády a celé země. V zahraničí opakovaně tropí ostudu, v Česku se mnoho lidí děsí, že s ním budeme muset trávit ještě nekonečné víc než tři roky. Fakt, že se vysmívá zeleným tématům, je snad méně závažné než jeho působení na mezinárodní scéně. Babiš, místo aby ho uvázal u boudy, ho možná ještě podporuje. Kvůli Macinkovi těžko balancuje svůj vztah s prezidentem, evidentně ho to příliš netíží. Všude, kde působí Motoristé, tráva neroste. Trpí kultura, zahraniční politika, ochrana životního prostředí. A obecně společenská kultura.

Sám Babiš se nejvíc pustil do boje proti systému emisních povolenek. Pod pláštěm ochrany českého průmyslu a ekonomiky svádí souboj s klimatickými ambicemi většiny evropských zemí. Možná si za tuto snahu zaslouží pochvalu, systém povolenek skutečně zvlčil. Na druhé straně, lze s úspěchem pochybovat o síle českého hlasu. Na čem se neshodnou Němci s Francouzi, nebude. Babiš hraje pro domácí publikum.

Nebýt Macinky, vláda by si za prvních sto dnů možná nevysloužila zas tak špatnou známku. Ale bohužel.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Mikuláš Minář

Michal Nosek: Je Milion chvilek občanská síla, nebo aktivistický tlak, který štěpí Česko?

Přečíst článek

Církev se už dokáže uživit sama, pomocí nájemního bydlení

Projekt U Šárky, Finep
Finep se svolením
Dalibor Martínek

Arcibiskupství pražské bude letos poprvé hradit mzdy kněží a dalších pracovníků diecéze z výnosů nájemního bydlení. Nyní převzalo jeden bytový dům s 57 byty v pražské Ruzyni od společnosti Finep. Pod značkou XPlace tak arcibiskupství vlastní již 460 bytů, do roku 2027 jich chce mít šest set.

Nájemní bydlení, které arcibiskupství provozuje na komerční bázi, mu nyní generuje zhruba 120 milionů korun ročně. Na kněží jde ročně 94 milionů korun, dalších šedesát milionů na další pracovníky. Další výnosy má církev především z lesního hospodářství, ale i z dalších činností.

Přechod k samofinancování

„Je pro mě povzbuzením vidět, že cesta odpovědného hospodaření, na kterou jsme jako diecéze nastoupili, přináší své plody. Rozvoj nájemního bydlení, správa lesů i další aktivity pomáhají vytvářet stabilní zázemí pro službu církve. Díky tomu se můžeme s větší jistotou věnovat tomu, co je podstatou našeho poslání, být nablízku lidem v jejich radostech i starostech,“ říká pražský arcibiskup Jan Graubner.

Stát se na základě dohody s církvemi o vypořádání majetku po komunistickém převratu v roce 2012 zavázal splácet církvím až do roku 2030 náklady na jejich provoz v celkové hodnotě téměř 60 miliard korun. Většina peněz jde římsko-katolické církvi. Ta se již roky připravuje na samofinancování a peníze, které chodí od státu, využívá zejména na nákup nájemních bytů, což má být hlavní pilíř jejího budoucího hospodaření.

Penta prodá církvi další byty na Smíchově za stovky milionů

Developerská společnost investiční skupiny Penta prodá platformě XPlace provozované Arcibiskupstvím pražským 62 bytů na Nové Waltrovce v Praze 5. Obchod by měl stát vyšší stovky milionů korun.

Přečíst článek

Nově přebíraný pětipodlažní dům v projektu U Šárky v Praze 6 nabídne 57 nájemních bytů a 60 parkovacích stání. Parkovací místa budou pronajímána samostatně, a to i nerezidentům. Pod značkou XPlace současně pokračuje příprava dalších projektů, například na Waltrovce, v oblasti Habrovky či v Klecanech.

Nájemné i bez provize

„S ohledem na vývoj trhu nájemního bydlení vnímáme potřebu dále rozšiřovat nabídku kvalitních a moderních bytů, které lidem nabídnou komfort městského života s dobrou dostupností služeb i příjemné prostředí pro každodenní bydlení. V rámci projektu U Šárky nyní zahajujeme pronájem a díky dlouhodobé obsazenosti našeho portfolia očekáváme silný zájem nájemníků,“ uvedl Richard Záruba, provozní ředitel XPlace.

Nyní ještě zbývá byty dovybavit kuchyněmi či šatními skříněmi a převést je v katastru nemovitostí, s prvními nájemníky se počítá od června. Výše nájmu má být komerční, na základě cen obvyklých v místě. Podle Záruby ještě není kalkulace hotová, ale mělo by jít o patnáct až osmnáct tisíc za nejmenší byty až po pětačtyřicet tisíc za rodinné 4+kk. Nabídka bytů půjde přes velké realitní servery. Nájemníci nebudou platit provizi makléři, makléřské služby si arcibiskupství zajišťuje samo.

„Jako developer dokážeme nabídnout expertízu při přípravě kvalitních rezidenčních projektů, arcibiskupství v nich podporuje vznik živých a stabilních komunit,“ uvedl Tomáš Pardubický, generální ředitel Finepu.

Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?

Karel Pučelík: Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?

Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.

Přečíst článek

Nájemní bydlení jako klíčový pilíř

Vedle rozvoje nájemního bydlení se pražská arcidiecéze dlouhodobě věnuje také správě lesního a zemědělského majetku, správě a rozvoji nemovitostí či dalším investičním aktivitám. Cílem je postupně vytvářet zázemí, které umožní financovat život a službu církve i po roce 2030, kdy na základě zákona o majetkovém vyrovnání skončí podpora státu církvím. „Církev musí myslet na budoucnost. Nájemní bydlení se ukazuje jako velmi funkční pilíř,“ uvedl Jan Balík, generální vikář Arcibiskupství pražského.

Princ Alfréd z Lichtenštejna s manželkou Alicí

Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy

Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Petr Urbánek, šéf PDS

Pražská developerská naráží na realitu. Po šesti letech nemá žádné stavební povolení

Přečíst článek
Metropolitní plán

Praha žádá méně zástavby, více zeleně. Radnice posílají připomínky k novému Metropolitnímu plánu

Přečíst článek
Doporučujeme