Dánská politika je v patové situaci. Zafunguje strategie ze známého seriálu?
Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.
Dánské parlamentní volby necharakterizuje to, komu se nejvíce povedly, ale spíše komu se nepovedly méně. V posledních desetiletích se rozhodovalo mezi dvěma hlavními stranami – Sociálními demokraty a středopravými liberály z Venstre. Obě uskupení si v úterý připsaly nejhorší výsledky v moderních dějinách.
Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové mohou spát přece jen o trochu klidněji než jejich konkurenti. I přes velmi výrazný propad volby s téměř 22 procenty vyhráli. Vzhledem k tomu, že strana musela ve vládním kabinetu bolestivě spolupracovat s centristy i pravicí, to Frederiksenová považuje za přijatelný výsledek. Ať už je to úspěch či neúspěch, má dosluhující premiérka naději, že bude pokračovat i nadále.
Tradiční pravicová varianta Venstre si také pohoršila, přičemž jen tak tak přelezla desetiprocentní hranici. Strana dokonce skončila až třetí za Zelenou levicí. I přes katastrofální výsledek však má její lídr Troels Lund Poulsen šanci obsadit premiérské křeslo. Rozhodnou totiž zákulisní jednání.
Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.
Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných
Názory
Patová situace
V dánském systému nejde jen o to, jak si povedou hlavní strany. Už z poměrně malých procent, jež získaly první tři strany, lze tušit, že politická scéna je docela rozdrobená. Do parlamentu se dostalo dvanáct různorodých uskupení.
Tamější strany ucházející se o hlasy voličů už před volbami obvykle vytvářejí bloky. Strany spolu navzájem o přízeň občanů nadále soupeří, ale zároveň volně deklarují, do jaké vládní koalice by chtěly po volbách ideálně patřit. Tak i letos vznikl levicový červený blok a pravicový modrý blok. K úspěchu je třeba, aby jeden z nich získal ve 179členném parlamentu 90 mandátů, což se ani jednomu z nich nepovedlo. Červení drží 84 křesel, modří 77.
Pokud si dáte zmíněná čísla dohromady, zjistíte, že ještě pár poslanců schází. Jsou to Moderates (Umírnění), kteří se dosud nezařadili do žádného z bloků a přísně trvají na centristické pozici. Ačkoli nezískali ani osm procent, budou to dost možná oni, kdo rozhodnou o složení příští vlády.
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
Udrží se dánská premiérka Frederiksenová? Má ji pomoci Grónsko i zdanění bohatých
Názory
Kingmaker Rasmussen
Stranu vede populární Lars Løkke Rasmussen, který už dvakrát byl premiérem za Venstre, ale v roce 2021 založil nové uskupení navazující na severskou tradici tzv. radikálně centristické politiky. Ta je hlavně o pragmatismu a hledání společných bodů, méně o vymezování a extrémech. Není bez zajímavosti, že název je inspirován stranou fiktivní premiérky Birgitte Nyborgové z i mezi českými diváky oblíbeného seriálu Borgen.
Jednašedesátiletý Rasmussen si jako aktuální ministr zahraničí získal oblibu za odhodlaný postoj vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který usiluje Grónsko. Mimo to je zkušený a mediálně zdatný politik známý svou žoviálností a otevřeností. Například nedávno média zaujal tím, že si v případě absence zubní pasty klidně vyčistí chrup mýdlem na ruce.
Pro oba bloky má jeho pozice kingmakera své důsledky. Rasmussen bude tlačit na vznik středové vlády, ale červení mají ve svých řadách radikálně levicovou rudozelenou alianci, modří zase nacionalistickou Dánskou lidovou stranu. Možná bude mít i další požadavky – a klidně by se mohl opět inspirovat seriálem. Ten začíná tím, že Nyborgová vyřeší patovou situaci mezi dvěma bloky tím, že si řekne o premiérskou pozici, i když vede pouze menší stranu. Rasmussen podobnou strategii už před volbami nevylučoval.